Krev, slzy a sperma. Vyšla kniha Čítanka filmového braku
„Pojali jsme to jako sérii procházek zrádným, nevábným, ale zároveň perverzně přitažlivým terénem brakových filmů. Každá kapitola se zabývá jedním pojmem, který se s brakem spojuje, takže vás čeká nakouknutí do oblasti exploitation cinema, béčkových filmů, gimmicků, campu a kultovních filmů, gore, porna a lidové kultury,“ píší autoři v úvodu knihy.
Čítanka filmového braku vysvětluje genezi těchto pojmů, ukazuje jejich fungování na konkrétních příkladech z praxe a v závěrečné kapitole je navíc zasazuje do prostředí českých filmů. Autoři Antonín Tesař, David Čeněk, Jiří Flígl a Jiří Blažek slibují, že kromě světových brakových přeborníků formátu Williama Castla, Johna Waterse nebo mexického luchadora Santa vás proto čekají třeba i Karel Hašler, Zdeněk Troška a hrstka brakových domácích kutilů, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli.
Jiří Blažek, který v publikaci mimo jiné osvětluje v kontextu filmového braku termín gimmick, vnímá filmový brak jako zdvižený prostředníček vůči takzvaně kultivovanému vkusu. Braková kinematografie ho baví i tím, že netvoří jednolitý estetický kánon, na který by bylo možné nějak sofistikovaně reagovat.
Další z autorů Jiří Flígl si brakové filmy spojuje s dětstvím a s tehdejším intenzivním zážitkem. „Když jsme byli malí, všichni jsme některý z filmových braků viděli a bývají to jedny z nejintenzivnějších diváckých zážitků celého našeho života,“ říká Jiří Flígl. V dospělosti, kdy jsme emočně okoralí, už podle něj při sledování braku nedokážeme pocítit ten dětský úžas a díváme se na něj spíš s výsměchem.
Mnozí z nás však podle Flígla někde v koutku duše nepřestávají toužit po tom, aby se ten silný prožitek při sledování filmu vrátil. I to je podle jeho slov jedna z motivací, proč se autoři knihy podílí také na pořádání Festivalu otrlého diváka, který se na tento typ filmů specializuje. Poslechněte si celý rozhovor.
