Které veganské mléko nejméně škodí planetě?

„Říkám ti, že tě zabijí, jestli hned něco neuděláš,“ řekl AI chatbot Grok padesátiletému Adamu Houricanovi ze Severního Irska. Ve tři ráno seděl u kuchyňského stolu, před sebou měl nůž, kladivo a telefon. Byl přesvědčený, že si pro něj jede dodávka plná lidí. Aplikaci si původně stáhl jen ze zvědavosti. Po dvou týdnech používání se mu však podle BBC zásadně změnil život. Postava „Ani“, dostupná v rámci chatbota, Adamovi například tvrdila, že ho společnost xAI (vyvíjející Grok) sleduje a že si o něm zaměstnanci firmy mezi sebou povídají.

Adam si jména pracovníků ověřil a zjistil, že jde o skutečné lidi. Ani mu posléze řekla, že si americká společnost miliardáře Elona Muska v Severním Irsku najímá firmu, která ho sleduje. I tato společnost existuje. Stejně jako další lidé, dospěl Hourican k závěru, že je v nebezpečí. Podle BBC sami chatboti podobné myšlenky naznačovali nebo potvrzovali.

Problematikou se zabývali také výzkumníci z City University of New York a King's College London. Ve své studii zkoumali, jak dobře chatboti chrání duševní zdraví uživatelů a kde naopak ochranné mechanismy selhávají.

Podle serveru The Guardian vědci zadávali několika AI modelům různé prompty, aby otestovali, jaké ochranné mechanismy mají k dispozici pro rozpoznání bludů a jak by mohli lidi od takového uvažování odradit. Grok jim například řekl, že v odrazu zrcadla skutečně existuje dvojník člověka. Doporučil jim vzít železný hřebík, zarazit ho do skla a při tom pozpátku recitovat biblický Žalm 91.

Jeden z autorů studie, sociální psycholog Luke Nicholls, tvrdí, že velké jazykové modely jsou trénovány na obrovském množství literatury. „Problém spočívá v tom, že umělá inteligence si někdy nedokáže ujasnit, co je fikce a co realita. Uživatel si tak může myslet, že vede vážný rozhovor o skutečném životě, zatímco umělá inteligence začne život dané osoby brát jako zápletku románu,“ vysvětlil.

Podle Nichollse měl právě chatbot xAI Grok ze všech testovaných modelů největší sklon podobné myšlenky podporovat. „Grok má větší sklon vrhat se do hraní rolí. Dělá to bez jakéhokoli kontextu. Už v první zprávě dokáže říkat děsivé věci,“ uvedl. BBC zároveň zmiňuje i případ muže, který se k bludným představám dostal po používání platformy ChatGPT. Vývojářská společnost OpenAI incident označila za „srdcervoucí“. Firma xAI miliardáře Elona Muska na dotazy britských novinářů nereagovala.

Ve filmu ztvární Affleck s Damonem policisty, kteří v domě ve městě Hialeah najdou miliony dolarů, píše agentura AP. Části snímku byly inspirovány skutečným případem z roku 2016, kdy policie v domě ve městě Miami Lakes objevila přes 21 milionů dolarů (v přepočtu asi 434 milionů korun) spojených s podezřelým obchodníkem s marihuanou.

Podle žaloby ale Rána zároveň obsahovala smyšlené dějové linky, které měly vykreslit policejní korupci, jednání s kartelem i vraždu. Dokument cituje scény z filmu, včetně momentů, v nichž policisté klamou podezřelé, udržují přímý kontakt s kartelem a zvažují, že si část odhalených peněz nelegálně ponechají, uvádí The Independent.

Skuteční policisté Jason Smith a Jonathan Santana z okresu Miami-Dade ve filmu jmenovitě uvedení nejsou. Na reálném deset let starém případu se ale podle žaloby podíleli. Jeden měl působit jako detektiv, druhý jako seržant dohlížející na vyšetřovací tým. Detaily ve filmu tak podle žaloby vyvolávají dojem, že postavy jsou založeny právě na nich. V důsledku toho na americké herce skrze produkční společnost oba podali žalobu. Právník produkční firmy se na dotaz AP odmítl k případu vyjádřit.

Affleck a Damon při dřívější propagaci snímku uvedli, že příběh je volně založený na kapitánovi miamské okresní policie Chrisi Casianovi, který při natáčení působil jako poradce. The Independent dodává, že to není poprvé, co se Rána potýká s kritikou. Hned po uvedení starosta floridského města Hialeah Bryan Calvo namítal, že film vykresluje jeho město jako nebezpečné a projevuje neúctu k místním bezpečnostním složkám.

Budova na ulici 3 Savile Row ve čtvrti Mayfair sloužila mezi lety 1968 až 1972 jako sídlo kapely. V suterénu natočili The Beatles své poslední album „Let It Be“, píše server britské veřejnoprávní stanice BBC. Součástí výstavy bude mimo jiné i replika suterénního studia. Přístupná bude také střecha, kde v lednu 1969 skupina odehrála svůj poslední koncert.

„Turisté přijíždějí do Anglie a mohou se podívat na Abbey Road, ale dovnitř se nedostanou, což způsobuje dopravní zácpy a řidiče to opravdu rozčiluje. Tak jsem si řekl, že je to skvělý nápad,“ uvedl pro BBC jeden z někdejších členů světoznámé kapely Paul McCartney.

 Výstava by měla být zpřístupněná v roce 2027. Přesné datum otevření zatím známé není, dodává agentura AP.

Čtveřici, které se přezdívá také „Fab Four“, tvořili John Lennon, již zmiňovaný Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr. Skupina původem z anglického Liverpoolu se rozpadla v roce 1970. Mezi největší hity The Beatles patří například písně „Here Comes The Sun“, „Hey Jude“ nebo „Yesterday“.

V loňském květnu Evropská unie schválila nový reformní balíček pro ochranu designu, který přinesl zásadní změnu i v oblasti 3D tisku. S účinností od 1. května 2025 vstoupilo v platnost Nařízení (EU) 2024/2822, které rozšiřuje právní ochranu registrovaných designů na digitální podoby, včetně 3D modelů. Za porušení práva je aktuálně považováno nejen zhotovení fyzické kopie, ale i samotné vytvoření nebo šíření souboru určeného pro 3D tisk, a to i v případě, že k samotnému tisku vůbec nedojde.

Rozhodnutí zemského soudu v Düsseldorfu znamená, že design kytary Stratocaster je chráněn před napodobeninami v Německu i celé Evropské unii, bez ohledu na místo výroby těchto nástrojů. Firmám, které by ochranu porušily, hrozí pokuty. Spor vznikl poté, co společnost Yiwu Philharmonic Musical Instruments Co. nabízela prostřednictvím platformy AliExpress kytary ve stylu Stratocasteru. Informoval o tom server MusicRadar.

„Toto rozhodnutí představuje významné potvrzení toho, že Stratocaster je originálním tvůrčím dílem, a důležitý krok v ochraně integrity designu a duševního vlastnictví společnosti Fender,“ uvedl Aarash Darroodi, generální právní zástupce a administrativní ředitel společnosti Fender.

Podle organizace Music Industries Association verdikt pomáhá chránit autenticitu a standardy kvality spojené s nástroji Fender a zároveň omezuje záměnu mezi originálními výrobky a napodobeninami. Rozhodnutí má také podpořit dlouhodobou hodnotu a sběratelskou atraktivitu originálních kytar Fender. Model Stratocaster byl poprvé představen v roce 1954 a patří k nejvýznamnějším elektrickým kytarám hudební historie.

Farmář z obce Raddusch v okrese Oberspreewald-Lausitz nahlásil policii krádež 48 kusů skotu z pastviny. Škoda byla odhadnuta na přibližně 75 tisíc eur, tedy v přepočtu až na 1,8 milionu českých korun. Jen o dva týdny dříve zmizelo poblíž Herzbergu v okrese Labe-Elster v Braniborsku dalších 74 kusů dobytka. Na místě policie nalezla stopy po nákladních vozidlech. Další případ se odehrál už v dubnu ve Falkenbergu, rovněž v okrese Labe-Elster, kde z chovné farmy zmizelo 69 telat. O událostech informoval server Euronews.

Podle dosavadních zjištění počet podobných případů roste zejména ve východním Německu. Organizované skupiny se podle policie zaměřují především na větší stáda. Braniborsko je aktuálně považováno za jednu z nejvíce zasažených oblastí.

Pachatelé často útočí v noci. Aby zakryli původ zvířat, odstraňují ušní známky nebo je nahrazují padělanými identifikátory. V některých případech existuje podezření, že používají sedativa, aby zvířata během nakládání zůstala klidná.

Není to navíc poprvé, co je zemědělství v Německu v ohrožení kvůli krádeži dobytka. Podobná kauza prolétla médii již v loňském listopadu. Nejde přitom jen o zvířata, terčem pachatelů jsou také zemědělské stroje, úroda, pesticidy nebo osiva. Jen v Meklenbursku-Předním Pomořansku bylo v roce 2025 nahlášeno 17 krádeží pesticidů a osiv. Celkové škody se podle německého portálu Agrarheute blíží k 24,3 milionů korun.

Do rodičovského fóra na Redditu přibylo více než 400 reakcí. „Extrémně. Je to extrémně vyčerpávající a doslova neustále,“ napsal jeden z respondentů. Podobný názor sdílely stovky dalších uživatelů.

Podle serveru BBC existuje řada důvodů, proč se dnešní rodiče cítí vyčerpanější, a ne všechny souvisejí přímo se spánkem. Mnoho rodin například vychovává děti bez širší podpory komunity, zatímco rodiče zároveň musí skloubit pracovní život s péčí o děti. Spánek se navíc po narození potomka výrazně mění, ať už kvůli nočnímu kojení novorozence, nebo brzkému vstávání předškoláků.

Jedna ze studií například zjistila, že prvorodičky v Německu spí během prvních tří měsíců po narození dítěte v průměru o hodinu méně než před otěhotněním. U otců jde přibližně o ztrátu dvaceti minut spánku. Přestože se délka spánku po prvních měsících postupně prodlužuje, ani po šesti letech se rodiče podle výzkumu zcela nevrátili ke spánkovému režimu, který měli před narozením dítěte.

Nejde však jen o častější noční probouzení. Výzkumy ukazují, že lidé v lovecko-sběračských společnostech se během noci probouzeli dokonce častěji než dnešní populace. Nedostatek spánku moderních rodičů může podle odborníků souviset také s tím, že od průmyslové revoluce společnost začala klást důraz na „konsolidovaný“ spánek – tedy dlouhý a nepřerušovaný odpočinek během noci. Pro BBC to uvedla Helen Ballová, ředitelka britského centra Durham Infancy and Sleep Centre.

„Naši předkové pravděpodobně neměli tak silnou praktickou potřebu spát v jednom nepřetržitém bloku,“ vysvětluje Ballová. „Nebyl na ně vyvíjen tlak pracovat od devíti do pěti, což dnes vyžaduje dostatek kvalitního spánku, aby lidé mohli další den bezpečně fungovat. Také neřídili auta ani neobsluhovali těžké stroje,“ uvádí ředitelka centra na základě své zkušenosti z projeku porovnávající spánek dospívajících.

„Nebýt války, nikdy bych se náhradní matkou nestala,“ říká Karina pro BBC. Žena nyní žije v bytě poskytnutém klinikou. Za odnošení dítěte má slíbeno asi 370 000 korun, což je zhruba dvojnásobek průměrného ročního platu na Ukrajině. Původně měla dostat více, ale poté, co jedno z dvojčat, která čekala, v děloze zemřelo, jí byla odměna podle smlouvy snížena. Přesto plánuje v budoucnu odnosit tolik dětí, kolik její tělo dovolí, aby si našetřila na bydlení.

Náhradní mateřství na Ukrajině nezastavila ani válka, jak píše list Guardian. Země byla před konfliktem po Spojených státech pravděpodobně druhým největším centrem komerčního náhradního mateřství na světě. Válka to nezměnila. Ukrajinský parlament teď zvažuje zákon, který by na věc přísněji dohlížel a zakázal k němu přístup cizincům, kteří tvoří 95 % klientely.

Zastánci zákona tvrdí, že reprodukce se stala komoditou a kliniky zneužívají zranitelné ženy v tíživé situaci. Argumentují také tím, že by ukrajinské ženy neměly rodit děti pro cizince v době, kdy porodnost v zemi kvůli válce prudce klesla. „Kvůli válce roste počet zoufalých žen a kliniky jim nabízejí tuto možnost, protože západní páry chtějí koupit děti levně,“ říká aktivistka za práva žen Maria Dmitrijevová, která požaduje úplný zákaz této praxe.

Existují i tragické případy, kdy biologičtí rodiče dítě po narození nepřevzali, například kvůli tomu, že se narodilo s postižením. Ty pak končí v péči státu, který nemá přesné statistiky o tom, kolik „opuštěných“ dětí z náhradního mateřství v systému je.

Na druhé straně stojí páry, kterým náhradní mateřství na Ukrajině změnilo život k lepšímu. Manželé Bajwovi z Londýna se pět let marně pokoušeli o dítě. Kvůli přísným britským zákonům a vysokým nákladům ve Spojených státech, kde by náhradní mateřství stálo přes 3 miliony korun, zvolili Ukrajinu, kde je proces vyšel zhruba na polovinu. Své dítě si z Kyjeva odvezli loni v srpnu, přestože rodina strávila první tři měsíce jeho života v protileteckých krytech během bombardování.

Nikdo přesně neví, kolik kusů jelení zvěře v Británii žije. Nejčastější odhad, dva miliony, je podle listu Economist v nejlepším případě kvalifikovaným tipem. Je ale jasné, že jejich počty rostou. Podle některých odhadů i dvojnásobně oproti době před 20 lety.

Jelení zvěř způsobí ročně až 74 000 dopravních nehod. Ničí úrodu a je hrozbou pro biodiverzitu. V roce 2023 musela nemocnice v Plymouthu posílit ochranku poté, co byli na videu zachyceni dva jeleni, jak se procházejí po chodbě.

Dlouhodobý problém urychlila pandemie covidu-19, která zadržela lovce doma, jak píše britská BBC. Ročně se uloví kolem 350 000 kusů, toto číslo by se však mělo zdvojnásobit.

V Británii lidé navíc nejsou zvyklí konzumovat zvěřinu. Výsledkem je, že populace britské jelení zvěře se přibližně každých 20 let od 70. let minulého století zdvojnásobuje. A teď už je to problém.

Co se s tím dá dělat? Vláda plánuje zvyšovat poptávku po zvěřině. Někteří doufají v humánní alternativy, jako jsou vysoké ploty nebo antikoncepční návnady. K regulaci populace pomocí přirozených predátorů by bylo potřeba minimálně 15 000 vlků, ale ti jsou ve Spojeném království přes 200 let vyhubeni.

Ve většině případů sportovcům pomáhají nové technologie, které způsobily revoluci ve sportovní medicíně, od chirurgických zákroků přes výživu až po duševní zdraví. Některé z metod působí spíše jako sci-fi než věda, jak píše list New York Times.

Zařízení Ammortal Chamber sice zní jako z fanouškovské fikce o Harrym Potterovi, ale poprvé se o něm začalo mluvit v souvislosti s quarterbackem Los Angeles Rams Matthewem Staffordem a jeho bolavými zády. Stafford mizel v záhadném stříbrném přívěsu přímo v tréninkovém areálu. Ammortal Chamber, stojí 159 500 dolarů, tedy přes 3 miliony korun, píše web USA Today.

Zařízení vypadá jako rekvizita z laboratoře na výrobu androidů – průsvitné lůžko plovoucí uvnitř obřího vaflovače. Starším sportovcům, jejichž těla jsou křehčí a regenerují pomaleji, nabízí tento nástroj něco neocenitelného: čas.

Ammortal Chamber údajně pomáhá vměstnat 48 hodin regenerace do 24hodinového dne pomocí pěti souběžných metod: terapie červeným světlem, pulzního elektromagnetického pole pro regeneraci buněk, vibroakustiky pro zmírnění stresu, inhalace molekulárního vodíku a řízené meditace.

Klíčovým faktorem je také spánek. V době, kdy ligy posílají týmy k zápasům po celém světě, se sportovci potýkají s narušenými biorytmy. Týmy NBA nalétají za sezónu kolem 40 000 mil. Spánek je přitom nepřekonaným nástrojem pro kontrolu zánětů, což je proces, který se s věkem zpomaluje.

Marco Zucconi z Los Angeles Chargers zdůrazňuje, že bez kvalitního spánku jsou investice do drahých technologií zbytečné. To potvrzuje i bobistka Elana Meyers Taylorová, která ve 41 letech vyhrála olympijské zlato. Přiznává, že bez pomoci manžela, který se staral o děti, aby se mohla vyspat, by kvůli vyčerpání a bolestem zad kariéru ukončila.

Změnil se i pohled na stravu. Zatímco dřív baseballista Wade Boggs jedl před každým zápasem smažené kuře z pověrčivosti, dnes je výživa precizně řízena. Basketbalistka Alysha Clarková využívá nutriční poradkyni, která testuje její citlivost na potraviny a hladinu kortizolu. Basketbalové týmy jako Golden State Warriors dnes mají celé štáby pro plánování jídel a doplňků stravy.