Labyrint světa a ráj srdce Father John Mistyho

„Mám už připravenou další hotovou desku a částečně rozpracovanou i pátou řadovku v pořadí,“ prohodil jen tak mezi řečí v rámci rozhovoru pro deník The Guardian letos šestatřicetiletý Josh Tillmann, který se před pěti roky vtělil do postavy Father John Mistyho. Dokonce tu a tam kárá hudební publicisty, když se ho ptají na jeho novou tvorbu a oslovují ho jeho občanským jménem. „Father John Misty je jedna postava a mé vlastní já je na druhé straně. Samotná hudba pak leží někde na půli cesty,“ vysvětluje workoholik poměrně důležitý moment, který je nutné brát v potaz, pokud chceme jeho zašifrovaným vzkazům porozumět.

Čtěte také

Právě tímto úkrokem stranou si Josh Tillmann uvolnil ruce. Najednou jako by povolily křečovité mimikry, které stahovaly jeho předchozí sólovou tvorbu. Teď je možné vše a Američan toho řádně využívá. Na novince Pure Comedy vypráví jeden příběh za druhým. O zážitcích z dětství, kdy mu zapadlý bonbón v krku přivodil traumatický vryp do paměti (Leaving LA), jinde analyzuje současný stav americké společnosti (Two Wildly Different Perspectives). Pokaždé ale tak procítěně, že vám nezbývá nic jiného než mu bedlivě naslouchat.

Není divu, že v případě nové desky Father John Mistyho se vše točí okolo textové stránky desky. Sám tvrdí, že přemýšlí „v písničkách“. Připomíná mi tak Martina Kyšperského, pro kterého také není problém napsat uhrančivou desku během jedné jízdy vlakem. Misty jen předkládá velké příběhy, i když submisivně laděné. K tomu je samozřejmě potřeba masivní orchestrace, tentokrát pod vedením minimalistů Gavina Bryarse a Nica Muhlyho.

Father John Misty si s Pure Comedy koledoval o zanícené odsudky. Důvodů předkládá hned několik. Pro začátek má deska poněkud extrémní délku hodinu a čtvrt, navíc je složená převážně ze skladeb s pomalým tempem, postavených na semiretro aranžích připomínajících silná období Supertramp s přesahy do country. Jenže už z prvních reakcí je jasné, že tady se křižovat nebude.

Father John Misty – Pure Comedy |foto: Bella Union

Pure Comedy prohlubuje základní postupy úspěšné, dva roky staré kolekce I Love You, Honeybear. Monochromaticky vyznívající deska má nakonec sílu podržet si pozornost od začátku do konce. Chce to jisté odhodlání, které jsou ale písničky schopny v emocionální rovině vrátit nazpět. Za tuto sebevražednou taktiku navzdory všem teoriím si autor, neustále bojující se svými depresemi, zaslouží velké uznání.

Hodnocení: 85 %
Father John Misty – Pure Comedy (Bella Union, 2017)