Letošní březen byl nejteplejší v historii měření. Byl to už desátý rekordní měsíc v řadě

9. duben 2024

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do „zatím neprobádané fáze“, píše BBC. Podle světových dat máme za sebou nejteplejší březen v historii měření. V sérii teplotních rekordů byl už desátým rekordním měsícem v řadě.

Trvalý nárůst teplot vyvolává obavy, že by svět mohl vstoupit do nové fáze ještě rychlejší změny klimatu. Za některými nedávnými vedry stojí meteorologický jev El Niño. Po jeho odeznění by se teploty měly snížit. Někteří vědci se ale obávají, že se tak nestane. „Pokud budeme na konci léta stále pozorovat rekordní teploty v severním Atlantiku nebo jinde, pak jsme se opravdu dostali na neprobádané území,“ řekl BBC News Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia společnosti NASA.

Průměrná teplota vzduchu v letošním březnu byla při povrchu Země 14,14 °C. To je o 0,73 stupně Celsia nad březnovým průměrem z let 1991–2020 a o 0,10 stupně nad předchozím maximem z března 2016, informovala evropská služba Copernicus.

Teploty začaly lámat rekordy zhruba v září loňského roku. „Stále se snažíme pochopit, proč se situace loni tak dramaticky změnila,“ říká Samantha Burgessová z programu Copernicus. „Nevíme, jak dlouho to bude trvat. Jestli je to krátkodobý výkyv, nebo jde o změnu v dlouhodobých klimatických trendech,“ dodává Burgessová.

Současné El Niño slábne a pravděpodobně skončí v příštích několika měsících. Toto ochlazení mořské hladiny by za normálních okolností vedlo k dočasnému poklesu globálních teplot vzduchu: jaký ale bude přesný vývoj, to se teprve uvidí. Vědci jsou si ale jisti jednou věcí: způsob, jak zastavit oteplování světa, je rychle snížit emise plynů, které planetu ohřívají. „Pokud nebudeme jednat, stane rok 2023 novým normálem,“ říká Angélique Meletová ze společnosti Mercator Ocean International.

Spustit audio

Související

  • Oceány mění svoji barevnou škálu. Některé se s oteplením zelenají, jiné přechází do tmavě modré

    21. květen 2024
    Oceán

    Některé oceány mění svou barvu. Podle nedávné studie publikované v časopise Nature jde o víc než 56 % celkové plochy světového oceánu. To je větší plocha, než kterou zabírá pevnina. Může za to pravděpodobně změna klimatu a s ní spojené oteplování oceánů. Informuje o tom server BBC.

    Barvu oceánu ovlivňuje to, co se nachází v něm. Na otevřeném oceánu je to hlavně fytoplankton. Ten obsahuje chlorofyl (fotosyntetické barvivo), který mu dodává zelený odstín. Nedávná zpráva o klimatu v Evropě, kterou v dubnu 2024 zveřejnila klimatická služba Evropské unie Copernicus, odhalila, že přítomnost fytoplanktonu v oceánech se proměňuje.

    Zatímco některé vody jsou stále zelenější, zejména v nízkých zeměpisných šířkách poblíž rovníku, jiné se s rostoucí teplotou stávají stále modřejšími. Sytě modré vody obsahují méně života, zatímco zelenější vody signalizují přítomnost většího množství fytoplanktonu. Vědci se domnívají, že tyto změny barvy přesahují přirozené meziroční výkyvy a jsou známkou zvyšování teploty oceánů.

    Podle nedávného měření od loňského března každý den teplota oceánu přesáhla předchozí rekord. A mořské plochy se oteplují rychleji, než se očekávalo.

    Dopad těchto změn na oceány bude pravděpodobně dramatický. Někteří vědci předpovídají, že se větší hustota fytoplanktonu bude s pokračujícím oteplováním posouvat severně rychlostí přibližně 35 km za deset let. To povede i ke změnám v rozšíření zooplanktonu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ drobných živočichů, kteří se živí fytoplanktonem. Vědci očekávají, že se druhové bohatství sníží v tropech a dramaticky vzroste v mírných a subpolárních vodách.

  • Lidé znovu objevují kouzlo „hloupých telefonů“, cíleně snižují čas strávený u obrazovky

    21. květen 2024
    Starý mobil

    Někteří lidé se začínají vracet k „hloupým telefonům“. U těch chytrých jim vadí, že můžou snižovat soustředěnost, negativně ovlivňovat spánek a zhoršovat problémy s duševním zdravím. Je tu ale jeden háček – staré telefony možná brzy přestanou úplně fungovat.

    Od vydání prvního dotykového telefonu už je to 17 let. Od té doby vznikla řada studií, které ukazují negativní dopad neustálého připojení k internetu a sociálním sítím. Téměř celá jedna generace už vyrostla na chytrých telefonech. Spousta lidí si ale negativní účinky uvědomuje i samo na sobě a používání telefonu se snaží omezovat.

    Existuje mnoho způsobů, jak to dělat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ některé telefony nabízí přímo „shut down“ režim, při kterém lze, na jak dlouhou dobu uživatel potřebuje, omezit některé aplikace. Na jiných si zase můžete stáhnout softwary, které telefon „zjednoduší“ a omezí ho na základní aplikace. Některým uživatelům ale tato řešení nestačí. Rozhodli se tak přejít na tzv. „dumpphone“ neboli hloupé telefony. Tenhle pojem souhrnně označuje všechny telefony, které mají jen základní funkce, jako je volání, psaní textových zpráv a nastavování budíku.

    Podle údajů společnosti Counterpoint Research ze srpna 2023 tvoří v USA dumpphony 2 % trhu s telefony. To je sice nepatrný zlomek, ale i tak je to dost přístrojů. Společnost Counterpoint odhaduje, že jen v USA se do konce roku prodá 2,8 milionu takových telefonů. Podle společnosti Statista Market Insights se předpokládá, že celkový celosvětový trh s hloupými telefony přinese v letošním roce tržby ve výši 10,6 miliardy dolarů (přes 230 miliard Kč).

    Problémem ale může být, že technologie, na kterých tato zařízení běží, zastarají natolik, že nebudou schopna fungovat. Například uživatelé dumbphonů po celém světě budou mít smůlu, pokud zcela zmizí sítě 2G a 3G. Navíc hodně firem vyžaduje, aby zaměstnanci používali chytré telefony. I proto se velké firmy do výroby hloupých telefonů moc nepouští.

    Třeba newyorská společnost Light vytváří přizpůsobitelné Light Phony. Telefon má kromě základních funkcí ještě kalendář, umí streamovat podcasty a hudbu a pořizovat poznámky. Navíc je jeho obrazovka podobná obrazovkám ve čtečkách s možností úplného snížení jasu.

  • Vesnice ve švýcarských Alpách uvažuje o zavedení vstupného, reaguje na velký nápor turistů

    21. květen 2024
    Lauterbrunnen

    Pitoreskní vesnice Lauterbrunnen ve švýcarských Bernských Alpách se potýká s velkým náporem turistů. Místní úřad vytvořil pracovní skupinu, která by měla podle serveru Swiss Info přijít se způsoby, jak se s množstvím návštěvníků vypořádat. Inspiraci hledají v Benátkách, kde zpoplatnily vstup pro turisty, kteří ve městě nepřespávají.

    Vesnice Lauterbrunnen ve švýcarském hornatém regionu Bernese Oberland trpí přeplněnými ulicemi, na komunikacích se válí odpadky a v obci neúnosně rostou nájmy. Podle vedení obce, ve které žije méně než 800 obyvatel, za to může přehnaný zájem turistů. Jedním z možných řešení je zavedení poplatku za vstup pro některé návštěvníky. Informuje o tom server CNN.

    Navrhovaný poplatek by se platil prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu. Za vstup by platili hlavně návštěvníci, kteří přijeli autem – a to zhruba 5 až 10 švýcarských franků. Výjimku by podle starosty Lauterbrunnenu měli turisté, kteří si ve vesnici něco předplatí – například hotel, nebo výlet – a taky ti, co přijedou veřejnou dopravou. Ve švýcarském údolí, které končí čtyř tisícovkou Jungfrau, se nachází řada atraktivních lokalit, jako třeba vodopády Staubbach, které se svými 270 metry patří mezi nejvyšší v Evropě. Během loňské sezony podle statistik hotelů v celém Švýcarsku přespalo historicky nejvíce lidí, a to 23,9 milionu.

    Na světě je už více než 60 destinací, kde musí turisté zaplatit za vstup. Zavedení takových turistických daní se však stále ukazuje jako kontroverzní téma. Například v Benátkách proti zavedení poplatků někteří obyvatelé protestovali. Argumentovali, že jejich domov není zábavní park.

  • Vědci vynalezli pesticid inspirovaný lepkavou tekutinou masožravých rostlin

    20. květen 2024
    pesticidy, horčičné pole, zemědělství

    Vědci pravděpodobně vynalezli alternativu k chemickým pesticidům. Škůdce by mohl v budoucnu hubit lepkavý gel, vyrábí se z jedlých olejů. Na užitečný hmyz, jako jsou třeba včely, nemá žádný účinek.

    Nový pesticid, přezdívaný „hmyzí lepidlo“, se inspiruje od masožravých rostlin, které stejný mechanismus využívají při chytání své kořisti. Kapalinu, stejně jako běžně užívané pesticidy, zemědělec rozpráší na pole.

    Lepkavé kapičky pak zasáhnou drobný hmyz a k rostlině ho přilepí. Takzvaný fyzický pesticid, má na rozdíl od toho chemického velkou výhodu – škůdci si na něj nemohou vyvinout rezistenci. Musela by jim totiž vyrůst větší a silnější těla, aby se nepřilepili.

    Používání chemických pesticidů se podle serveru The Guardian v posledních třech letech navýšilo o 50 %, protože poptávka rostoucí světové populace se úměrně zvyšuje.

    Někteří zemědělci už používají různé alternativy. Nasazují třeba hmyz, který škůdce hubí. Nově vyvinutý fyzický pesticid má však tu výhodu, že stejně jako ten chemický, se dá nanášet plošně. Vědci ho testovali na třásenkách, které napadají víc než 500 druhů zeleniny, ovoce a okrasných plodin. Během dvou testovacích dnů pesticid zachytil přes 60 % všech třásenek.

    Tým vědců teď zkoumá, za jak dlouho se lepivé kapky rozloží. Zjišťuje také, jak rychle snižuje lepivost kapek prach. Uvažují tak nad zakomponováním vůně do pesticidu, aby byl pro škůdce ještě lákavější. Vyrábět by se ale údajně mohl i z levného odpadního oleje. Je to tak vůbec první biologicky odbouratelný pesticid, který byl vynalezen.

  • Nezapomeňte na kulturu. Nadace připomínají kandidátům do Evropského parlamentu, že jde o zásadní téma

    20. květen 2024
    EU, Brusel, evropská unie, vlajka

    Evropská kulturní nadace společně s Culture Action Europe a Europa Nostra sepsaly otevřený dopis. V něm vyzývají politiky, aby v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu nezapomněli na kulturu. Podle nadace je kultura stále vnímána jako odvětví menšího významu. A to i přesto, že s sebou nese nezastupitelné hospodářské a sociální přínosy.

    V dopise požadují aby „byla kultura výslovně zahrnuta do předvolebních programů politických stran a hnutí.“ Kultura podle organizací přispívá k udržitelnému rozvoji a sociální spravedlnosti v Evropské unii. Upozorňují taky na to, že kultura má pro voliče velký význam. Informoval o tom web Euronews

    Segment v Evropě zaměstnává 7,7 milionu lidí, což představuje 3,8 % celkové zaměstnanosti v EU. Podílí se taky na 4 % HDP celé Evropské unie. Přesto je na kulturu vyčleněno pouze 0,2 % rozpočtu EU. Pro srovnání zemědělství se na HDP EU podílí 1 %, ale dostává 11 % z rozpočtu.

    Evropská kulturní nadace funguje už od roku 1954. V 80. letech se podílela na spuštění studentského výměnného programu Erasmus. Díky němu od té doby studovalo v zahraničí zhruba 14 milionů studentů. Taky se společně s dalšími nadacemi podílela na oživení kultury po pandemii covid-19.

  • Evropské letecké společnosti s vnitrostátními lety volají po narovnání emisních pravidel

    20. květen 2024
    letadlo, letecká doprava,

    Letecké společnosti se zapojily do kampaně před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Neshodnou se ale na požadavcích. Společnosti s vnitrostátními lety požadují od Evropské unie narovnaní klimatických pravidel. Informoval o tom web Politico.

    Letecké společnosti a další průmyslová odvětví náročná na emise oxidu uhličitého jsou v EU, Velké Británii a Švýcarsku zatíženy Evropským systémem pro obchodování s emisemi (ETS). Ten vyžaduje, aby společnosti nakupovaly povolenky na pokrytí emisí oxidu uhličitého, které vypouštějí. Systém se ale v letecké dopravě vztahuje pouze na lety na krátké vzdálenosti a nedopadá na lety dálkové.

    To se nelíbí nízkonákladovým společnostem, jako je třeba Ryanair. Ten od EU požaduje, aby povolenky museli kupovat všichni. Dopravci jako Lufthansa, Air France nebo KLM, kteří častěji létají právě do vzdálených destinací, jsou proti. 

    Zatímco na lety na krátké vzdálenosti se vztahuje systém ETS, pro lety na dlouhé vzdálenosti bude zaveden systém pro snižování emisí Corsia z produkce OSN. Začne ale platit až v roce 2027 a je mírnější než evropský systém. Podle výpočtů zprávy skupiny Transport & Environment, která se zabývá ekologickými kampaněmi, zaplatily společnosti, které létají po Evropě, v roce 2023 za povolenky ETS zhruba 3 miliardy eur. Vnitrostátní lety ale vyprodukují pouze 22 % emisí ze všech letů z Evropy.

    Šéfové leteckých společností, které vypravují hlavně vnitrostátní lety, varují, že jejich firmy jsou kvůli přísným klimatickým pravidlům EU v nevýhodě a vyzvali k zavedení plošných standardů.

  • Záhada pyramid odhalena. K přepravě kamenů Egypťané používali dnes vyschlé rameno Nilu

    17. květen 2024
    Pyramida

    Vědcům se nejspíš podařilo vyřešit záhadu, jak se Egypťanům před více než 4000 lety podařilo postavit 31 pyramid, včetně světoznámého komplexu v Gíze. Informuje o tom britská BBC

    Výzkumný tým z univerzity v Severní Karolíně ve Wilmingtonu zjistil, že pyramidy byly pravděpodobně postavené podél dávno ztraceného starověkého ramene řeky Nil, které je dnes ukryté pod pouští a zemědělskou půdou.

    Archeologové se dlouho domnívali, že staří Egypťané museli využívat nedalekou vodní cestu k přepravě materiálů, jako jsou kamenné bloky potřebné ke stavbě pyramid na řece. Podle jednoho z autorů studie, profesora Emana Ghoneima, si však až dosud nikdo nebyl jistý polohou, tvarem, velikostí ani blízkostí této obrovské vodní cesty ke skutečnému místu pyramid.

    Skupina výzkumníků, kteří se snažili zmapovat toto říční rameno, jež bylo podle jejich názoru pohřbeno před tisíci lety velkým suchem a písečnými bouřemi, použila radarové satelitní snímky, historické mapy, geofyzikální průzkumy a vrtání sedimentů. Výsledky bádání pak zveřejnili v časopise Nature.

    Donedávna skryté říční rameno pojmenované Ahramat bylo zhruba 64 km dlouhé a široké asi 200 až 700 metrů. Jeho břehy lemuje 31 pyramid, které byly postaveny před 4 700 až 3 700 lety.

  • Jihokorejci soutěžili v nicnedělání. Organizátoři tak chtějí upozornit na problémy s přepracovaností

    17. květen 2024
    Dívka

    V jihokorejském Soulu se o víkendu sešlo víc než 100 lidí, kteří v tichosti a na podložkách na jógu nedělali vůbec nic. Všímá si toho stanice CNN, podle které chce každoroční soutěž Space-out, zjistit, kdo se dokáže nejlépe na 90 minut uvolnit, aniž by usnul, zkontroloval telefon nebo mluvil.

    Účastníkům je monitorována tepová frekvence, zatímco diváci hlasují pro svých 10 nejoblíbenějších soutěžících. Ten, kdo má nejstabilnější tepovou frekvenci mezi deseti vybranými soutěžícími, si pak odnese trofej.

    Do soutěže, kterou pořádá městská správa Soulu, se přihlásilo více než 4 000 zájemců. Vybráno bylo 117 soutěžících od dětí až po šedesátníky. Pro mnoho účastníků to byl způsob, jak se zotavit z vyhoření a stresu z práce a školy. CNN připomíná, že Jižní Korea je země s vysokým akademickým stresem a extrémním tlakem na úspěch.

    Soutěže Space-out se letos konala po desáté. Od té doby se rozšířila také do Pekingu, Rotterdamu, Tchaj-peje, Hongkongu a Tokia. Založila ji výtvarnice vystupující pod pseudonymem Woopsyang potom, co utrpěla těžké vyhoření.

    „Přemýšlela jsem, proč jsem tak úzkostlivá, když nic nedělám,“ vzpomíná a dodává, že tehdy si uvědomila, že její úzkost pramení ze srovnávání se s ostatními lidmi, kteří vedou rušný život.

    „Ve skutečnosti by se tito lidé mohli také chtít zpomalit a nedělat nic jako já,“ řekla Woopsyang. „Tak jsem vytvořila soutěž s myšlenkou, že by bylo hezké, kdybychom se všichni společně zastavili na jednom místě ve stejnou dobu.“

    Letos v nicnedělání zvítězila moderátorka na volné noze Kwon So-a, která pracuje na více místech. Jako výhru si odnesla trofej ve tvaru sochy Myslitele od Augusta Rodina.

    „Nicnedělání je dobré pro vaše duševní i fyzické zdraví, protože vaše tělo si musí odpočinout, ale tělo si může odpočinout pouze tehdy, když si odpočine váš mozek,“ dodává letošní výherkyně.

  • Americká univerzita udělila kocourovi Maxovi doktorandský titul. Čerstvý absolvent byl pro studenty emocionální podporou

    17. květen 2024
    Kočka

    Státní univerzita v americkém Vermontu udělí o víkendu čestný doktorát kocourovi Maxovi. Kočka se tak stane doktorem „Litter-ature“. Všímá si toho místní rádiová stanice Vermont Public. Max byl kdysi divoké kotě v městečku Fair Haven. Posledních 5 let žije u Ashley Dowové na Seminary Street v Castletonu a často také docházel na místní univerzitu.

    Tam se rád nechával nosit na taškách studentů, pózoval jako model pro vysokoškolské studenty fotografie a poskytoval emocionální podporu v kampusu. Studenti si k němu našli vztah až do té míry, že když jednou přestal na několik dní na univerzitu chodit, začalo se jim stýskat.

    „Postavili mu malou kapličku,“ směje se majitelka kocoura Ashley Dowová. „Byly tam svíčky a Maxova fotka, kterou vytiskli a dali do rámečku.“

    Lidé na kampusu Vermontské univerzity dokonce kocoura brání a dohlíží na něj. Maxe po setmění napadaly divoké kočky v sousedství. Jeho majitelka tak vyvěsila cedule, na kterých prosila: Kdybyste viděli Maxe po páté hodině venku, mohli byste ho vzít domů? „A studenti ho skutečně začali odpoledne přinášet,“ říká kočičí máma Ashley.

    „Většina z nich má také moje telefonní číslo a od náhodných studentů dostávám textové zprávy typu: Je v pořádku, je nahoře u skleníku, a podobně. Takže, být Maxovou majitelkou je docela zajímavé,“ dodává Dowová.

    V příspěvku na Instagramu Vermontská státní univerzita oslavovala jmenovaní Dr. Maxe Dowa a napsala, že kocour dostává titul „s hlasitým vrnivým souhlasem fakulty“.