Lobbing nemá s korupcí co dělat, pleteme si ho s kmotrovstvím
Když se řekne lobbing, většině lidí se vybaví nechvalně známé korupční kauzy; aktivity lobbistů se spíše spojují s něčím nekalým, nebo dokonce nezákonným. Aktivně přesvědčovat a informovat politiky patří k běžné demokratické praxi po celém světě a nutně se s tím nemusí pojit pachuť korupce nebo podvodu. Na to poukazuje ve svých workshopech Lobbuj s čistým svědomím Jakub Černý, analytik a lobbista neziskové protikorupční platformy Rekonstrukce státu.
Jakub Černý je lobbista a analytik neziskové protikorupční organizace Rekonstrukce státu. Je studentem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, oboru veřejná a sociální politika. Pro ministerstvo školství zpracovává analýzy zabývající se vzděláváním. Na svých workshopech Lobbuj s čistým svědomím se snaží strhnout hanlivou nálepku ze slova lobbing a ukázat, že je nástrojem, který může využít prakticky kdokoliv.
Co je lobbing a kdo je to lobbista? Minimálně v českém prostředí bývají tyto termíny používány zpravidla nepřesně a většinou v negativním kontextu…
Lobbing obecně je jakákoliv činnost, která směřuje k ovlivňování tvorby veřejných politik. To může být zákon, může to být i jiný předpis, ale v obecné rovině také jakákoliv koncepce, strategie nebo dlouhodobý záměr. Kdokoliv, kdo se snaží ovlivnit její podobu, je lobbista.
V současné době nemá lobbing v Česku žádná pravidla. Například Bezpečnostní informační služba pravidelně varuje, že lobbisté nežádoucím způsobem ovlivňují rozhodování veřejných činitelů. Proč má lobbing v Česku pověst skoro až mafiánské praktiky?
U nás v obecném mediálním diskurzu se za lobbistu považují lidé, kteří jsou spíše kmotři nebo šedé eminence. Tedy lidé, kteří svých cílů dosahují způsoby nelegálními nebo pololegálními. To ovšem není lobbing, ale korupce. Nebo nějaké jednání, které je minimálně velmi neetické a nemorální.
V rámci svých workshopů Lobbing není sprosté slovo, pořádaných Rekonstrukcí státu, se snažíte destigmatizovat lobbing a ukázat, že ovlivňování politiků nemusí sloužit pouze firmám nebo zájmovým skupinám, ale lobbistou se může stát prakticky kdokoliv. Mluvíte o občanském lobbingu. Jakou možnost mají lidé jako jednotlivci ovlivňovat své zastupitele?
Ty možnosti tu jsou a jsou poměrně široké. Já jako občan, zejména občan své vesnice nebo města, mám v zásadě neomezené možnosti v tom smyslu, že mohu ovlivnit tvorbu místních předpisů. To si u nás často neuvědomujeme. Zaměřujeme se na celostátní politiku, řešíme, co se děje v parlamentu, ale mnohdy nám nedochází, že ten každodenní život, který vedeme, ovlivňují spíše rozhodnutí u nás na obci. To znamená třeba, jestli budou opravené chodníky nebo se otevře nová školka či hřiště a podobně. A ten přístup k obecním zastupitelům má občan dostatečně přímý, protože žijeme v republice s velmi rozdrobenou municipální strukturou. Průměrná velikost obce je 1700 obyvatel. Průměrný občan tak zná jednoho až dva zastupitele. A to si tady v Praze neuvědomujeme, protože jsme na poměry Čech obrovské město.
Co by Jakub Černý doporučil občanským lobbistům, než se pustí do přesvědčování svého zastupitele? Nezamezí plánovaný zákon o lobbingu prosazování veřejného zájmu? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
