Lurdy: léčba jemnou ironií

Slavné poutní místo je tu ovšem zobrazeno jako zkomercializovaný ráj, jako skanzen zázraků: místo, kde vládne jízdní řád požehnaných ozdravných procesů, jejichž účinek lze nejlépe podpořit koupí vhodného suvenýru. Je to prostor směšného lidského hemžení, mikrosvět, ve kterém přes všechnu okázalou oddanost Bohu bují typické komunitní neduhy - závist, cynismus, směšná ambicióznost a sobectví.

Hausnerová - někdejší asistentka slavného kolegy Michaela Hanekeho - si inteligentně a bez přehnaných gest utahuje z katolické byrokracie (ověřování pravosti zázraku), hraje si s motivacemi i nečekanými proměnami postav a vztahů mezi figurami: náladu snímku jasně přibližuje už úvodní dlouhý záběr na vycíděnou prázdnou jídelnu, do níž nejprve vstupuje obsluha s jídelními vozíky, následována opakovanými příjezdy vozíčkářů.

Za poklidným tempem a nenásilnou povahou filmu je cítit permanentní tenze a zároveň promyšlený scenáristický i režijní tvar. Každá kompozice tu má několik plánů, na každém záběru tu záleží - Lurdy jsou jedním z těch vzácných děl, v nichž nic nepřebývá ani nechybí. Vládne tu sebejistý autorský „ordnung " a formální důslednost, díky nimž se Hausnerové podařilo natočit střídmě vtipný a zcela nedogmatický film o velmi ožehavých věcech. I ona, zdá se, moc dobře ví, že bez pochybností není ani víry...

Z filmu Lurdy |foto: Press kit

Filmografie (celovečerní filmy):
Lovely Rita (2001)
Hotel (2004)
Lurdy (2009)