Mainstreamová média nebo offline interakce. Jak se podle sociologů vyhnout názorovým bublinám?

13. říjen 2022

V době internetu, kdy máme neomezené množství zdrojů, ze kterých můžeme čerpat, se selektování informací stává poměrně náročným úkolem. Určité filtrování informací a personalizaci obsahu mají na starost algoritmy, které nám ukazují hlavně to, co by nás mohlo zajímat. Obsah si zároveň regulujeme sami skrz sledování vybraných účtů. Málokdo ale sleduje lidi, se kterými názorově nesouhlasí. Nevnímáme pak díky tomu realitu optikou sociálních sítí zkresleně?

Já úplně nejsem zastánkyní koncepce homogenizace, která říká, že internet posiluje ty bubliny/echo chambers, vysvětluje Lenka Vochocová, výzkumná a pedagogická pracovnice katedry mediálních studií FSV UK. Přiklání se spíše k teorii, jež předpokládá, že se k nám naopak díky síťovosti mohou dostat mnohem snáz informace z úplně odlišných názorových pólů.

Podle herního vědce a pracovníka katedry mediálních studií FSV UK, Jaroslava Švelcha, se uzavíráním do názorových bublin ochuzujeme o určitou znalost společnosti. Viděli jsme několikrát v reálné historii, že liberální komentátoři neodhadli podporu nějakých názorů/postojů ve společnosti, protože nebyli v kontaktu s občany, kteří mají konzervativnější názory, říká. Zároveň ale sledování názorových oponentů na sociálních sítích nechce nikomu předepisovat. Je si totiž vědom, že je k tomu potřeba určitá psychická odolnost.

I přesto, že Vochocová nepřikládá fenoménu názorových bublin velkou váhu, doporučuje každému konzumaci mainstreamových médií. To je podle ní zárukou, že se k nám nedostane úplně vyfiltrovaná konstrukce reality. Švelch zase radí vystavovat se offline interakci s lidmi. Často nevíte, jaké budou ti ostatní lidé mít názory. A potom, když se s nimi bavíte, tak to třeba zjistíte. Zjistíte, že s nimi můžete spolupracovat, máte s nimi něco společného, a zároveň se v nějakých názorech lišíte. Myslím, že to pomůže vnímat lidi s opačnými názory jako osoby z masa a kostí, a ne jen jako názorové oponenty, dodává.

Kdy jsou na vině algoritmy a kdy si za uvěznění v názorové bublině můžeme my sami? Můžou názorové bubliny přispívat k polarizaci společnosti? A proč máme tendence sledovat především lidi stejných nebo podobných názorů? Poslechněte si celý příspěvek.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.