Maraton dopisů politickým vězňům vrcholí
Dnešek je Mezinárodním dnem lidských práv. Pokud máte aspoň chvilku času můžete se do boje proti diskriminaci, útlaku a nespravedlnosti ve světě zapojit i vy – a to díky akci Maraton psaní dopisů, kterou pořádá Amnesty International.
Celosvětová akce Amnesty International má jasný cíl – shromáždit ve velmi krátkém období maximum dopisů na podporu konkrétních lidí a skupin lidí – vězněných, pronásledovaných nebo jinak utlačovaných. Adresáty letošní várky dopisů představuje Martina Pařízková z české pobočky Amnesty. „V letošním ročníku se po celém světě bude psát dvanácti lidem a skupinám lidí. Když zůstaneme u nás v Evropě, tak jedním z adresátů je běloruský lidskoprávní aktivista Ales Běljackij, který je momentálně za svou činnost uvězněn.“
Maraton psaní dopisů vrcholí právě dneska. Napsat dopis 10. prosince můžete třeba na Fakultě sociálních věd v Brně, ve Sluneční čajovně v Hradci Králové, ve Studiu Karel v Ostravě nebo v Café Nona v Praze.
Případné pochyby o tom, jestli může váš dopis skutečně něco změnit, Martina Pařízková rychle vyvrací: „Spousta lidí si možná řekne: ‚Napíšu dopis a v tom vězení nebo na tom úřadě, kam píšu, ho hodí do koše.‘ Naštěstí Amnesty má takovou zkušenost, že dopisy opravdu pomáhají. Přímo z loňského roku máme případ, Ázerbájdžánce, který byl odsouzen za držení drog, které se u něj ale nikdy nenašly. Jednalo se o takový zástupný problém, aby mohl být uvězněn, neboť podporoval opozici. Tři týdny po Maratonu dopisů, kdy mu jich přišlo opravdu hodně, byl propuštěn z vězení.“
Podrobné informace o všech dvanácti případech bezpráví, které můžete svým dopisem pomoci vyřešit, a o místech, kde Maraton probíhá, najdete na webu amnesty.cz
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.