Máte doma pokojovou květinu navíc? Napište její příběh a pošlete ji rostlinnou štafetou dál

Principem rostlinné štafety je předat někomu dalšímu rostlinu, která vás už omrzela nebo se vám přemnožila, a dostat jinou se zajímavým příběhem. Mezi nejoblíbenější štafetové rostliny patří tradiční nenáročné retro pokojovky jako monstery, tchýniny jazyky nebo fíkusy.

Účastníci nejvíce oceňují rostliny s příběhem, například ty zděděné po babičce, adoptované od popelnice nebo darované při nějaké zvláštní příležitosti. Organizátoři doporučují ke každé štafetové rostlině přidat cedulku s informací, odkud je, co se jí u vás líbilo nebo nelíbilo a proč ji posíláte dál. „Rostliny, které mají svůj příběh, jsou mnohem cennější a nový majitel k nim má hned jiný vztah,“ řekla serveru Ekolist autorka nápadu Lenka Hrubá. Podle ní si lidé z měst pokojovými květinami snaží vynahradit nedostatek zeleně a přírody. Vytváří si tak doma takzvanou urban jungle tvořenou právě nejrůznějšími rostlinami v květináčích. Kromě vzrostlých pokojovek se štafetují také sazenice, semena nebo i obaly na květináče, hnojiva a jiné doplňky související s pěstováním. Součástí štafety je i výměna informací a zkušeností s pokojovými květinami. Štafetu pořádá už od roku 2016 několikrát ročně Zahrada na niti na Praze 1. Její první letošní a celkově osmé pokračování se bude konat 28. března od 17 hodin. Přinést květinu na štafetu není povinností, ze zkušeností organizátorů vyplývá, že se jich většinou sejde dostatek. Každý, kdo rostlinnou štafetu navštíví, by si ale měl alespoň jednu pokojovku s příběhem odnést. Přečíst si o předchozích rostlinných štafetách můžete na blogu Zahrady na niti.

Spustit audio
autor: Vít Voltr
  • Uprchlí velbloudi ničí ploty, požírají úrodu a neteče kvůli nim voda. Majitel hází vinu na místní

    3. srpen 2020
    Velbloud

    Ruský důchodce terorizuje tři vesnice na jihu Ruska. Jeho stádo velbloudů uteklo z farmy a žije volně v okolí. Lidem snědli ovoce a zničili trubky s vodou a plynem.

    Obyvatelé Oranžereje, Fjodorovky a Ninovky v Astrachaňské oblasti Ruské federace tvrdí, že se dokonce bojí chodit venku sami. Jak píše server britské veřejnoprávní BBC, trpí i děti – rodiče jim zakázali, aby si hrály venku. Zhruba osmdesátičlenné stádo velbloudů už stačilo převrátit několik plotů, když se snažilo dostat k ovoci na zahradách. Některé domy přišly o vodu a plyn. Velbloudi se totiž drbali o trubky vedoucí k domům a tím je zničili. Ti, kterým se narodila mláďata, jsou navíc agresivní a útočí na lidi. „Pokud se nějakému podíváte přímo do očí, začne vás pronásledovat a vy mu musíte utéct,“ popisuje místní obyvatelka Jelena Bachtěmjeva pro ruskou agenturu Interfax. Jurij Serebrjakov, jemuž stádo patří, ale za vším vidí chybu v lidech. Zvířata prý nemohou za to, že místní pěstují jejich oblíbený manovec. Ploty podle něj měly být pevnější a trubky neměly být tak blízko u země. Důchodce se nyní snaží velbloudy prodat. Peníze bude potřebovat i na pokuty, úřady mu jich letos udělily už šest. Věcí se začala zabývat i prokuratura.

    Přečtěte si taky Klidné novozélandské předměstí terorizují divoké slepice. Za pandemie se navíc rozmnožily.

  • Skrytý kulinářský klenot. V malém ruském městečku je více kaváren na obyvatele než v New Yorku

    3. srpen 2020
    Umjot

    Na otázku, kde je v Rusku největší kulinářská scéna, by většina lidí pravděpodobně odpověděla v Moskvě nebo Petrohradu. Nejvíce restauračních zařízení na počet obyvatel se ale nachází v jednom malém městečku jihozápadně od hlavního města.

    V Umjotu žije jen 3000 obyvatel a na první pohled jde o všední venkovské sídlo s dřevěnými domy, zahradami, sady a pasoucími se kozami. Zároveň se tu ale nachází více restaurací, kaváren a jídelen na osobu než v New Yorku, Paříži nebo Moskvě. Důvody lze nalézt v nedávné historii regionu. Většina obyvatel města byla před rozpadem Sovětského svazu zaměstnaná v nedalekém závodě na zpracování dřeva. Po jeho zavření místním nezbylo nic jiného než se začít živit zemědělstvím, jejich životní úroveň se tím ale rapidně zhoršila.

    Co ale nakonec město zachránilo, byla federální dálnice Ural, která jím prochází. Dnes se podél této dálnice ve městě nachází desítky kaváren a restaurací. Již počátkem 90. let tu vznikly první bufety, a když místní viděli, jak oblíbené brzy byly mezi projíždějícími řidiči, otevírali mnoho dalších. Už v roce 1994 bylo ve městě více než 400 míst, kde si řidiči mohli dát čaj, šašlik nebo boršč ze zeleniny vypěstované na zahrádkách u domů.

    Zpočátku se jednalo často jen o plastové židle rozestavěné kolem grilu, dnes se tu nachází 78 restaurací, každá se svou osobitou atmosférou a vyhlášenou specialitou. „Běžnému návštěvníkovi z velkého města se mohou tyto kavárny zdát zábavné díky jejich ručně vyráběné výzdobě, venkovním toaletám a křiklavým názvům. Ale to vše je součástí kouzla,“ popisuje pro web Calvert Journal fotograf Michail Lebeděv, který městečko dokumentoval. I navzdory tomu ale prý nabízí skvělé ruské domácí jídlo a hřejivou atmosféru.

  • Záhadná semena z Číny se objevují ve schránkách obyvatel Spojených států. Nikdo neví, kdo je posílá

    31. červenec 2020
    semena

    Úřady v USA vyjádřily obavy ohledně záhadných balíčků se semeny doručovaných do schránek občanům po celé zemi. Zásilky podle všeho pochází z Číny – nachází se na nich čínské znaky a označení tamní pošty. Odpovědné orgány zemědělcům doporučují, aby semena nesázeli, jelikož není jisté, zda nejsou škodlivá nebo invazní.

    Úřady varování vydaly poté, co obyvatelé z několika států nahlásili, že jim byly doručeny bílé pytlíky s neznámými semeny, aniž by cokoli objednávali. Zásilky navíc nebyly označeny jako potraviny nebo zemědělské produkty, ale zpravidla na nich byly zavádějící etikety, podle kterých mělo jít o šperky, hračky nebo špunty do uší. Komisař pro zemědělství ve státě Kentucky Ryan Quarles na svém twitteru napsal, že by lidé měli „dát balíček a jeho obsah do uzavíratelného sáčku a poté si okamžitě umýt ruce“. Všechna podezřelá semena, která takto obdrží, by poté měli poslat ministerstvu zemědělství.

    Čínské velvyslanectví ve Washingtonu tvrdí, že označení China Post na balíčcích je falešné, protože neodpovídá tomu, které čínská pošta skutečně používá. Cecilia Sequeira, tisková mluvčí Americké inspekce zdraví zvířat a rostlin, uvedla, že ministerstvo zemědělství již na zastavení nedovoleného dovozu těchto semen pracuje.

  • Liška v Berlíně kradla lidem boty, nashromáždila jich více než 100

    31. červenec 2020
    Liška na ulici

    V berlínské čtvrti Zehlendorf řádil zloděj s vášní pro obuv. Po pátrání jednoho z místních vyšlo najevo, že za krádežemi stojí liška, která během své zločinné kariéry nashromáždila více než 100 různých bot.

    Od vchodových dveří mizely všechny druhy obuvi – sandály, pantofle i tenisky. Nepravděpodobného zloděje nakonec odhalil obyvatel čtvrti Christian Meyer. Píše o tom web Deutsche Welle. Meyer si nejdříve všiml, že se ztratila jeho běžecká obuv, a na komunitním webu zveřejnil příspěvek, ve kterém se po ní sháněl. Zde vyšlo najevo, že není zdaleka jediný, komu se v sousedství ztratily boty.

    Několik dní později se mu v Zehlendorfu podařilo lišku přistihnout a vyfotit ji s párem právě ukradených modrých žabek v puse. Následně objevil také její úkryt s nahromaděnou obuví. Meyerovi se zde sice vlastní ztracené boty najít nepodařilo, jiné tři páry se ale úspěšně vrátily ke svým majitelům.

  • Mrakodrapy jako paneláky. Singapurští architekti navrhli věžáky z prefabrikovaných bloků

    31. červenec 2020
    V Singapuru postaví dva 56podlažní věžáky z prefabrikovaných částí

    V Singapuru postaví dva 56podlažní věžáky z prefabrikovaných částí. Tím by se měly stát nejvyšší stavbou svého druhu. Hotovo má být za šest let.

    Avenue South Residences, jak se dvě věže oficiálně jmenují, nevzniknou na zelené louce. Naopak využijí se již stojící činžovní domy a bude se stavět na nich, informuje magazín o designu Dezeen. „Každý modul je téměř z osmdesáti procent hotov před samotnou stavbou. Významně to uspoří čas potřebný na staveništi. Moduly se pouze musí na místě naskládat na sebe a spojit,“ vysvětluje Markus Cheng Thuan Hann ze studia ADDP Architects, které domy navrhlo. Jednotlivé části se tedy před převezením na staveniště mimo jiné nabarví, obloží, naglazují, vybaví elektrickými rozvody i trubkami s vodou a odpady. Pak už se „jen“ položí na sebe jako při stavbě panelových domů.

    Architekti se proto domnívají, že 200 metrů vysoké budovy budou vůbec nejvyššími domy, které se z podstatné části postavily z prefabrikovaných bloků. Pokud vše půjde tak, jak má, věžáky by měly být dokončeny v roce 2026.

  • Každá hodná Karen dostane pizzu zdarma, nabízela restaurace na Novém Zélandu. Po kritice akci ukončila

    30. červenec 2020
    pizza, dívka

    Novozélandský fastfoodový řetězec upustil od speciální nabídky, v rámci které všem „hodným“ ženám jménem Karen nabízel pizzu zdarma. Karen je v anglosaském světě synonymem pro otravné, až rasistické bělošské ženy středního věku. Poté co firmu zasypala kritika, nabídku stáhla.

    Jak píše server britské veřejnoprávní BBC, řetězec chtěl odměnit „hodné“ nositelky zmíněného jména. Dotyčné měly ve 250 slovech popsat, jak „jsou hodné“. „Jméno Karen se stalo synonymem pro někoho, kdo si myslí, že má na něco právo, je sobecký a rád si stěžuje,“ uvedl regionální marketingový ředitel restaurace Allan Collins při zavádění této nabídky. Neškodný mem podle Collinse přerostl v urážku pro jakoukoli Karen a řetězec chtěl pomoct všem „těm skvělým“ jmenovkyním, a to tím, že dostanou pizzu gratis.

    Lidé na sociálních sítích ale neměli pro firmu pochopení a do nabídky se opřeli. Privilegované bílé ženy by prý měly pár vtipů přežít a nepotřebují ochranu ze strany restaurace. Někteří zase navrhovali, že by jídlo měli dostat například bezdomovci nebo chudí lidé. Firma po této reakci nabídku stáhla a omluvila se s tím, že se během pandemie koronaviru snaží vykouzlit lidem úsměv na tváři, píše britský deník The Evening Standard.

  • Třetina dětí na celém světě má v krvi vysoké dávky olova. Následky mohou být smrtelné

    30. červenec 2020
    chudé dítě - smutné dítě - děti třetího světa

    Nová studie organizací UNICEF a Pure Earth ukazuje, že znečištění životního prostředí olovem je ještě horší problém, než se dříve myslelo. Následky jsou zvlášť hrozivé pro děti a dospívající. Ročně kvůli tomu předčasně umře až milion lidí.

    Problém se podle vědců týká třetiny všech dětí na světě, tedy okolo 800 milionů jedinců, kteří mají ve své krvi velmi vysoké množství olova. Jak píše americký deník The New York Times, kov je možné najít mimo jiné ve výparech, autobateriích, starých barvách, nebo dokonce i v kosmetice. Pokud jsou mu děti vystaveny, je ohrožen jejich duševní i fyzický vývoj. Nejhůře jsou na tom ty v nejchudších zemích, kde se pravidla pro nakládání s odpady, v nichž se olovo nachází, nevymáhají natolik přísně jako v západním světě nebo tam vůbec neexistují. „Nesporným závěrem tohoto výzkumu je skutečnost, že jsou děti po celém světě tráveny olovem v masivním, dříve nepoznaném měřítku,“ píše se ve studii zveřejněné na stránkách UNICEF. Kvůli tomu pak předčasně umře téměř milion dospělých ročně, dodávají výzkumníci.

    Hlavního viníka vidí autoři v autobateriích, které se v rozvinutých zemích recyklují v souladu s přísnými pravidly. V chudších státech se tomu tak neděje. Olovo pak proniká do přírody a z ní do lidského organismu.

  • Řecký student se kvůli pandemii nemohl dostat ze Skotska domů, jel proto 3500 kilometrů na kole

    30. červenec 2020
    Kleon Papadimitriu na cestě do Řecka

    Rozhodnutí řeckého studenta Kleona Papadimitria přejet ze Skotska do Řecka bylo do stejné míry ovlivněno touhou po dobrodružství i nutností. Nemohl zůstat ve Skotsku, zároveň se ale neměl jak jinak dostat zpátky do vlasti. Cesta skrz Evropu mu zabrala šest týdnů a šest dní.

    Kleon studoval strojírenství na Aberdeenské univerzitě, když ho v zemi zastihla pandemie koronaviru. Začal proto plánovat cestu zpátky do Athén. Třikrát se pokusil dostat ze země letadlem, všechny tři lety ale byly zrušeny. Došlo mu, že pokud se chce v dohledné době vrátit domů, bude to muset udělat jinak. Rozhodl se proto jet 3 500 kilometrů zpátky do Řecka na kole.

    „Plánování zahrnovalo hledání cesty přes otevřené hranice, kontaktování ambasád a vlád, abych se ujistil, že mám potřebné dokumenty a povolení. Zahrnovalo to také rozhovory s lidmi, kteří podobnou cestu již podnikli, abych věděl, co očekávat, jaké vybavení budu potřebovat,“ cituje Kleona web Lonely Planet. „A konečně to vyžadovalo hodně psychické přípravy,“ dodává. Cestoval přes Edinburgh, Leeds, Hull, Rotterdam, Eindhoven a Kolín. Poté projel přes Německo a Itálii a nakonec lodí do Řecka.

    „Dozvěděl jsem se, že moje limity a schopnosti jsou mnohem dál, než jsem si myslel. Naučil jsem se, jak důležitá je trpělivost, objektivní myšlení a schopnost zůstat klidný i ve stresových situacích, a také mnoho dalších drobných věcí. Nejdůležitější věc, kterou jsem se naučil, je, že když jsem tak daleko ze své komfortní zóny, objevuji velmi smysluplné věci, ať už jde o cokoli!“ hodnotí Kleon své dobrodružství.

  • V minulém roce byl zavražděn rekordní počet ochránců přírody, dvě třetiny z nich v Latinské Americe

    29. červenec 2020
    Protest Greenpeace v Brazílii

    V roce 2019 bylo zavražděno nejméně 212 ochránců životního prostředí, to je nejvyšší dosud zaznamenaný počet za jediný rok. Informovala o tom mezinárodní organizace Global Witness. Mezi zabitými byli aktivisté bojující třeba proti odlesňovaní nebo nešetrným důlním a zemědělským projektům.

    Oproti roku 2018 se počet zavražděných aktivistů zvýšil o 30 %. Nejvíce ochránců bylo zavražděno v Kolumbii (celkem 64) a na Filipínách (43), mnoho dalších pak také v Brazílii (24), Mexiku (18) nebo Hondurasu (14), což dělá z Latinské Ameriky nejnebezpečnější místo pro ekologické aktivisty na světě. Došlo zde celkem ke dvěma třetinám zaznamenaných případů. Nejvíce vražd souviselo s těžařským průmyslem (asi 50). Dalším v pořadí je zemědělství, které si vyžádalo 34 obětí, především v Asii. K největšímu nárůstu vražd došlo kvůli odlesňování, kde se počet případů zvýšil o 85 % oproti minulému roku. Více než 40 % všech obětí pochází z řad domorodého obyvatelstva. V Evropě byly zaznamenány pouze dva případy, v obou šlo o aktivisty bojující proti kácení lesů v Rumunsku.