Máte doma pokojovou květinu navíc? Napište její příběh a pošlete ji rostlinnou štafetou dál

18. březen 2019

Principem rostlinné štafety je předat někomu dalšímu rostlinu, která vás už omrzela nebo se vám přemnožila, a dostat jinou se zajímavým příběhem. Mezi nejoblíbenější štafetové rostliny patří tradiční nenáročné retro pokojovky jako monstery, tchýniny jazyky nebo fíkusy.

Účastníci nejvíce oceňují rostliny s příběhem, například ty zděděné po babičce, adoptované od popelnice nebo darované při nějaké zvláštní příležitosti. Organizátoři doporučují ke každé štafetové rostlině přidat cedulku s informací, odkud je, co se jí u vás líbilo nebo nelíbilo a proč ji posíláte dál. „Rostliny, které mají svůj příběh, jsou mnohem cennější a nový majitel k nim má hned jiný vztah,“ řekla serveru Ekolist autorka nápadu Lenka Hrubá. Podle ní si lidé z měst pokojovými květinami snaží vynahradit nedostatek zeleně a přírody. Vytváří si tak doma takzvanou urban jungle tvořenou právě nejrůznějšími rostlinami v květináčích. Kromě vzrostlých pokojovek se štafetují také sazenice, semena nebo i obaly na květináče, hnojiva a jiné doplňky související s pěstováním. Součástí štafety je i výměna informací a zkušeností s pokojovými květinami. Štafetu pořádá už od roku 2016 několikrát ročně Zahrada na niti na Praze 1. Její první letošní a celkově osmé pokračování se bude konat 28. března od 17 hodin. Přinést květinu na štafetu není povinností, ze zkušeností organizátorů vyplývá, že se jich většinou sejde dostatek. Každý, kdo rostlinnou štafetu navštíví, by si ale měl alespoň jednu pokojovku s příběhem odnést. Přečíst si o předchozích rostlinných štafetách můžete na blogu Zahrady na niti.

autor: Vít Voltr
Spustit audio
  • Podoba našich sociálních kontaktů má základy už v raném věku

    29. červenec 2022
    děti interakce raný věk
    Lidé mají jedinečnou predispozici a silnou touhu po sociální interakci. Podle autorů nové studie může být jedním ze základů vzniku jazyka. Jak se naše sociální kontakty liší od jiných druhů? A proč? 

    Mezinárodní tým, který se snažil najít odpovědi na tyto otázky, analyzoval interakce 31 dětí ve věku od dvou do čtyř let ve čtyřech předškolních zařízeních ve Spojených státech. Výsledky pak porovnal s podobnými interakcemi u dospělých a velkých lidoopů. Píše o tom web Neuro Science News.

    „Analýz spontánních sociálních kontaktů malých dětí s jejich vrstevníky vzniklo zatím jen pár. Přitom je věk od dvou do čtyř let pro rozvoj sociálně-kognitivních schopností rozhodující,“ uvádí Federico Rossano, jeden z autorů studie a odborný asistent na The University of California v San Diegu.

    Výzkumníci analyzovali různé faktory, jako počet komunikačních partnerů nebo typy aktivit dětí. Zjistili, že děti mají častější (v průměru 13 různých sociálních interakcí za hodinu) a kratší (v průměru 28 sekund) sociální interakce se svými vrstevníky než lidoopi ve srovnatelných studiích.

    Znamená to, že tím, že jsou děti vystavené mnoha partnerům, rychle se učí koordinovat své chování. „Učení se koordinace a komunikace s ostatními jde ruku v ruce s učením, jak minimalizovat konflikty,“ dodává Rossano.

    Sociální interakce se obvykle vyznačují vstupní a výstupní fází, kdy konverzaci zahájíte očním kontaktem a pozdravem a ukončíte například pokývnutím hlavou a slovem rozloučení. Tyto signály jsou přítomné také v 90 % sociálních interakcí u bonobů a v 69 % u šimpanzů. Malé děti používají tyto signály pouze v 66 až 69 % času.

    „Na jednu stranu to může být způsobeno tím, že si uvědomují, že se budou po celý den znovu stýkat se stejnými dětmi, takže se dokola zdravit a loučit nedává moc smysl. Na druhou stranu to může odrážet skutečnost, že ne každá sociální interakce je založená na společném závazku k sobě navzájem. To znamená, že malé dítě si někdy může prošlapávat vlastní cestičku a ostatní se mu přizpůsobí,“ vysvětluje Rossano.

  • O tom, jestli lidé budou plešatí, nebo ne, může rozhodovat jediná chemická látka. Ukazují to výsledky nové studie

    29. červenec 2022
    plešatý muž

    Studie uvádí, že by objev této chemikálie mohl „nejen léčit plešatost, ale také urychlovat hojení ran“. 

    Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zjistili, že za dělení a odumírání vlasových folikulů je zodpovědná jediná chemická látka. Ve studii publikované v Biophysical Journal, na kterou upozorňuje web magazínu Independent spoluautorka studie Čchi-süan Wang píše: „Ve sci-fi, kde se postavám velmi rychle hojí zranění, je tahle schopnost připisovaná kmenovým buňkám. V reálném životě se díky našemu novému výzkumu přibližujeme k pochopení, jak kmenové buňky fungují.“

    Tým zkoumal vlasové folikuly. To je jediná část lidského těla, která se pravidelně a automaticky regeneruje. Zjistil, že typ proteinu zvaný TGF-beta řídí to, jak se kmenové buňky ve vlasových folikulech dělí a proč některé odumírají.

    Podle Wang má TGF-beta dvě protichůdné funkce: „Pomáhá aktivovat některé buňky vlasových folikulů k produkci nového života a později pomáhá řídit apoptózu, proces buněčného odumírání. I když se vlasový folikul sám zlikviduje, nikdy nezničí svůj rezervoár kmenových buněk. Když přeživší kmenové buňky dostanou signál k regeneraci, rozdělí se, vytvoří novou buňku a vyvinou se v nový folikul,“ vysvětluje Wang.

    Autoři studie dodali, že by se růst vlasů dal právě prací s kmenovými buňkami stimulovat. Bude ale podle nich potřeba dalších výzkumů.

  • Názvy zastávek v Praze bude nově hlásit herec Jan Vondráček – Mentalista či Vočko ze Simpsonových

    29. červenec 2022
    Dagmar Hazdrová předá žezlo v namlouvání informací pro cestující herci Janu Vondráčkovi

    Názvy zastávek a další informace pro cestující v autobusech a tramvajích v pražské integrované dopravě bude na městských a příměstských linkách nově hlásit herec a dabér Jan Vondráček. Sami cestující si ho vybrali v anketě Dopravního podniku hl. m. Prahy.

    Vondráček v nadsázce řekl, že si připadá jako po prezidentské volbě. „Akorát já nemusel objíždět republiku v karavanu. Chci poděkovat všem, kteří mě volili a za tu příležitost, kterou jsem dostal. Ti, co mě nevolili, ale nemají sklapnout, pokusím se být dobrým hlasem pro všechny,“ okomentoval nové angažmá a svou novou roli následně přirovnal k polidšťování strojů. „Ten stroj (autobus a tramvaj) má dva lidské aspekty, řidiče a pak je to hlas, který řekne, na kterou stanici dorazil.“

    Podnik s Vondráčkem, jehož hlasem promlouvá hlavní postava seriálu Mentalista, barman Vočko v Simpsonových nebo disneyovský pes Goofy, podepíše v příštím týdnu smlouvu a v srpnu začne herec natáčet první nahrávky –⁠ jak názvy stanic, tak provozní hlášení. Na podzim se pak nahrávky objeví v tramvajích. Do konce letošního roku bude Vondráček namlouvat názvy autobusových zastávek, které se pak v provozu objeví v příštím roce.

    Nový hlas do městské dopravy vybírali cestující ze čtyř nahrávek. Ty mohli slyšet přímo v autobusech a tramvajích. Předvýběr udělala porota složená ze zástupců Dopravního podniku, magistrátu i z odborníků, jako je například fonetik. V anketě hlasovalo 200 013 lidí. Vondráček získal 124 316 hlasů.

    Dagmar Hazdrová a Jan Vondráček

    Připomeňme, že hlášení stanic původně v MHD vůbec nebylo. První pokusy začaly až v 50. letech 20. století, kdy do mikrofonu promlouval řidič. „První větší zlom byl v roce 1974, kdy jsme otevřeli první linku metra a kde byly nasazeny první vlakové rozhlasy,“ připomněl dopravní ředitel DPP Ladislav Urbánek.

    Posledních 25 let byla hlasem autobusů a tramvají Dagmar Hazdrová, která provozní hlášení a názvy zastávek pražské MHD nahrává od roku 1996. Její hlas mohli cestující slyšet i v jiných městech. S nahráváním se ale před časem rozhodla skončit. Letos v březnu se stala čestnou občankou Prahy.

    Vlastní hlas má i každá ze tří linek pražského metra. Na lince A hlásí názvy stanic a další pokyny Světlana Lavičková, na lince B zní hlas zesnulé Evy Jurinové, hlášení na lince C namluvil Tomáš Černý. Letos zahájil dopravní podnik stavbu nové linky D, která má vést z Pankráce do Písnice.

    Poslechněte si také Nejsou to cedule, ale služba pro veřejnost. Praha bude mít nový orientační systém.

  • Šachový robot zlomil při turnaji svému dětskému protivníkovi prst

    28. červenec 2022
    šachy

    Nepříjemný incident se minulý týden odehrál na šachovém turnaji v Moskvě. Během partie zlomil robot s umělou inteligencí sedmiletému Christopherovi prst. Proč se robot takto zachoval a kdo za nehodu může? Na to se server Dazed Digital zeptal odborníka na umělou inteligenci, profesora Tobyho Walshe.

    Video z turnaje se rychle začalo šířit na sociálních sítích. Je na něm vidět, jak robot bere jednu z chlapcových figurek. Christopher pak provede vlastní tah a robot mu chytí prst. Na pomoc přispěchají čtyři dospělí, kterým se chlapce podaří ze sevření osvobodit. Robota patrně vyvedla z míry rychlá reakce sedmiletého hráče. „Existují určitá bezpečnostní pravidla a dítě je zřejmě porušilo. Když provedlo svůj tah, neuvědomilo si, že musí nejprve počkat,“ řekl šéf moskevské šachové federace Sergej Lazarev.

    Dodal, že jde o vzácný případ. To potvrzuje i profesor Toby Walsh. „Šlo o nehodu, ze které nemůžeme obvinit robota. Umělou inteligenci nelze potrestat nebo hnát k odpovědnosti. Měli bychom obvinit lidi, kteří robota sestrojili a na šachovém turnaji ho zapnuli,“ vysvětluje v rozhovoru. Christopherovi rodiče se obrátili na státní zastupitelství, podle deníku The Guardian chlapec turnaj dohrál s prstem v sádře.

    Profesor Walsh ale upozorňuje na další nehody způsobené roboty. V roce 1979 se Robert Williams - pracující na montážní lince Fordu v americkém Michiganu - zapsal do historie tím, že se stal prvním člověkem, kterého zabil robot. V roce 2015 se podobná nehoda stala v jednom z německých závodů firmy Volkswagen. „Robot tam zabil dvaadvacetiletého dodavatele, když ho uchopil a rozdrtil o kovovou desku,“ doplňuje Walsh s tím, že podle studie z roku 2015 jen v USA každý rok průmyslovým robotem zabije jednoho člověka.

  • Jezte víc avokáda, prosí australští zemědělci. Britská studentka zatím vymyslela jeho ekologickou náhražku

    28. červenec 2022
    avokádo

    Pokud máte rádi avokádové toasty nebo guacamole, byla by pro vás Austrálie tím pravým místem. Podle zprávy místní zemědělské banky Rabobank je v zemi avokáda přebytek a ceny v obchodech klesly na rekordní minimum – za kus zaplatí zákazníci jeden dolar. Všímá si toho server Vice.

    Zpráva uvádí, že nabídka avokáda meziročně stoupla o 26 %  na jednoho Australana tak připadá 22 avokád. V zemi zároveň prudce vzrostly ceny jiných základních druhů zeleniny. Některé restaurace proto začaly avokádo používat jako levnější náhražku listového salátu.

    V obchodech za oblíbené ovoce zákazníci zaplatí ve srovnání s loňským rokem o třetinu méně. Analýza Rabobank navíc předpokládá, že produkce avokáda se v Austrálii v příštích pěti letech zvýší o dalších 40 %. Země proto musí hledat nové zahraniční trhy.

    Objem vývozu australského avokáda se za poslední rok zvýšil o více než 350 %  k největším odběratelům patří Singapur, Malajsie, Japonsko nebo Blízký východ. Ačkoliv je nízká cena výhodná pro zákazníky, pěstitelé musí řešit rostoucí náklady a nedostatek pracovních sil. „V současné době je to pro pěstitele velmi těžké, mnozí z nich se pohybují na úrovni výrobních nákladů nebo pod nimi. Při ceně jednoho dolaru za kus jsou ve ztrátě,“ řekl agentuře News Corp Australia šéf společnosti Avocado Australia John Tyas.

    Situace v Austrálii se ale na cenách v Česku neprojeví. Jeho pěstování navíc není udržitelné  spotřebuje velké množství vody, někteří zemědělci dokonce nelegálně kácí lesy. Britská studentka Arina Shokouhi proto vynalezla udržitelnější alternativu s názvem Ecovado. Ta obsahuje směs luštěnin, lískových oříšků, jablek a řepkového oleje, která je zabalená do falešné slupky vyrobené z vosku. Obal je kompostovatelný, zákazník si z něj dokonce může vyrobit svíčku. Avokádovou pecku pak nahradil celý ořech  vlašský, kaštanový nebo lískový.

    Při vymýšlení receptů na avokádo spolupracovala Shokouhi s vědci z potravinářského inovačního centra Nottinghamské univerzity. Ti jí pomohli určit chemické a molekulární složení ovoce. Náhrada Ecovado tak odpovídá chuti a textuře skutečného avokáda, zároveň se na její výrobu použily jen suroviny pěstované ve Velké Británii.

  • Belgičtí vědci zkoumají, jak hudba ovlivňuje chov prasat

    28. červenec 2022
    prasata

    Belgický farmář Pier Paesmans si všiml, že různé styly hudby ovlivňují chování jeho prasat. Tým vědců se proto rozhodl tvrzení prozkoumat. Na experiment upozorňuje agentura Reuters.

    Změny chování si farmář všiml náhodou – když jeho syn začal ve chlévě zpívat. „Prasnice se zdály být nadšené a vrtěly ocasy. Říkal jsem si, že bychom to měli zkusit i s ostatními prasaty,“ popisuje Paesmans.

    Vytvořil proto seznam skladeb, který odpovídá různým částem dne. Když chce, aby byla prasata aktivní, pouští energickou hudbu. Na konci dne jim pak hraje ukolébavky. „Největšími hity jsou veselé taneční písničky. Prasata opravdu začnou vrtět ocásky. A když je hudba dynamická, začnou dokonce tančit a dovádět. Naopak rocková hudba je příliš silná a nemají ji ráda,“ dodává.

    Farmář dal tip týmu výzkumníků, kteří na prověření tvrzení získali 75 000 eur. Výsledky výzkumu mají být jasné do konce roku. Podle koordinátora projektu Sandera Palmanse nejsou reakce prasat na hudbu dostatečně prozkoumané, zkušenost belgického farmáře se ale shoduje s dosavadními poznatky o účincích zvuků na zvířata obecně.

    „Konkrétní zvuky mají na zvířata nepochybně vliv. Je tedy možné, že stejný účinek může mít i hudba,“ dodává Palmans s tím, že muzika by mohla zmírnit nudu, která je spojována se stresem.

  • Měly bychom se učit více o změně klimatu, myslí si děti. Připravily i návrh zákona o vzdělávání

    27. červenec 2022
    planeta b

    Britské děti se aktuálně o problémech spojených s globálním oteplováním učí převážně v rámci hodin zeměpisu a přírodních věd. Nejsou však dle svých slov na svět s jinými podmínkami připraveny. Souhlasí s nimi i vědci, podle kterých by se děti o změně klimatu měly učit hlouběji a ve všech předmětech.

    Z řad studentů vzešel i první studentský návrh zákona na změnu zákona o vzdělávání. Ten by vyžadoval, aby základní a střední školy vyučovaly o klimatických změnách ve všech předmětech, včetně těch odborných, které připravují studenty na konkrétní povolání.

    Autorkou návrhu je osmnáctiletá studentka Scarlett Westbrook. „Změna klimatu není jen o přírodopisu. Je to o lidech, o ekonomice, politice, historii a umění - a to se také musíme naučit,“ uvedla pro BBC. Jejím cílem je připravit budoucí generace na to, že se budou muset vyrovnat s důsledky klimatických změn.

    S přípravou návrhu zákona pomáhala i labouristická poslankyně Nadia Whittome. Pětadvacetiletá politička je nejmladší poslankyní a právě díky tomu přináší podle svých slov do zastupitelského orgánu novou perspektivu. „Není to tak dávno, co jsem sama chodila do školy a pamatuji si, že jsem se o tom neučila,“ popsala.

    Britská vláda již schválila nové vzdělávání v oblasti klimatu a zavedla speciální předmět, který řeší environmentální otázky. Kritici však upozorňují, že se jedná pouze o nepovinný kurz. Změna klimatu se jako samostatné téma podle britského Ministerstva školství ale už dostává i do osnov základních a středních škol.

  • Do Osla připlula mroží samice, chce pospávat a vyhřívat se

    27. červenec 2022
    mroži

    Samice mrože pojmenovaná Freya, pocházející pravděpodobně z Arktidy, se již několik týdnů pohybuje v okolí norských měst. Poprvé byla spatřena ve vodách u vesničky Kragero, nyní se přesunula do fjordu u Osla. Šestisetkilogramové zvíře se stalo středem pozornosti nejen kvůli svému přesunu na jih, ale i díky tomu, že často šplhá na zakotvené čluny.

    Jak popisuje server BBC, Freya na nich chce pospávat a vyhřívat se. Často ale svou vahou čluny poškozuje a i proto ji například server Gizmodo označil jako mrožici, co rozbíjí jachty. „Je škoda, že něco poškodí, ale tak to je, když máte divoké zvíře,“ řekl televizní stanice TV2 Rolf Harald Jensen.

    Úřady původně zvažovaly, zda není Freya nebezpečná a nebude vhodnější ji utratit. Nakonec se ale rozhodli mroží samici v přístavu nechat. „Daří se jí dobře, krmí se, odpočívá a vypadá, že je v dobré kondici,“ uvedlo ředitelství norského úřadu pro rybolov. Zároveň ale apeluje na občany, aby se ke zvířeti nepokoušeli přibližovat.

    „Není tak pomalá a neobratná, jak by se mohlo zdát, když se na ni díváte. Pokud dodržujete odstup, nejsou mroži lidem nebezpeční, ale když je vyrušíte a nedopřejete jim potřebný klid, mohou se cítit ohrožení a zaútočit,“ varoval úřad.

    Freya, pojmenovaná podle bohyně spojované s láskou, krásou, plodností, poprvé navštívila Norsko v roce 2019. Od té doby byla viděna i u Británie, Dánska nebo Švédska. Léta totiž mroži tráví ve studených vodách, s proměnou prostředí způsobenou globálním oteplováním jsou však jejich možnosti letního pobytu limitované.

  • Sociální sítě mohou pokřivit naši schopnost sledovat čas, myslí si odborníci

    27. červenec 2022
    sociální sítě

    Sociální sítě patří mezi média, na kterých mnoho lidí tráví hodiny svého času. Rychlá konzumace obsahu však podle odborníků může i pokřivit naši schopnost jej sledovat. Obsah je totiž velmi stimulující a často chybí jasné ohraničení, kdy jsme na sítích strávili dostatečné množství času, míní specialisté.

    „Sledujeme jedno video za druhým. A pak, aniž bychom si to uvědomili, jsme místo deseti minut strávili na sociální síti hodinu nebo dvě,“ popisuje pro Insider profesor psychologie Lazaros Gonidis. Již v minulosti se s kolegou Dinkarem Sharmou zabývali tím, jak lidé vnímají čas strávený na Facebooku. Podle výsledků lidé podceňovali množství času na této platformě.

    Aktuálně populární síť TikTok podle Gonidise však může být ještě zrádnější, a to zejména kvůli její rychlosti. „Váš mozek si už nemyslí, že jste zhlédli pět videí –⁠ nevysílá vám ten signál, že: ‚Aha, teď jsem spokojený, zhlédl jsem svých pět videí, měl bych přejít na něco jiného', míní.

    Gonidis tuto situaci přirovnává k fotbalu. Během hry totiž mozek délku aktivity dobře odhadne a bude k závěru hry vysílat signály naznačující únavu a konec hry. V případě sociálních sítí si ale lidé málokdy podobné hranice stanovují. Po nějaké době k dopaminovému efektu vyvolanému konzumací obsahů ale nebude již stačit například prvních pět videí.

    Podle odborníka existují i zdravé způsoby, jak používat aplikace, jako je například TikTok, a to stejně, jako lidé mohou zodpovědně pít alkohol nebo hrát hazardní hry. Tato odpovědnost však v současné době leží na jednotlivcích, kteří si musí jasně definovat hranice užívání sociálních sítí.