Máte obarvenou hlavu? Nejste tu v bezpečí. Polskem zmítá stále rostoucí nenávist proti LGBT+ lidem

7. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zásah proti LBGT+ menšině v Polsku

Polsko má za sebou léto plné protestů proti nerovnému postavení LGBT+ lidí v zemi. Jak těžce se queer lidem žije v současném Polsku a jak o nich referují místní média? „Stali jsme se tu veřejným nepřítelem číslo jedna. Jazyk, kterým se o nás mluví, se srovnává s tím, kterým se za druhé světové války mluvilo o Židech a Židovkách, což nechceme nechat být, a proto jsme vyrazili do ulic,“ říká nebinární lidskoprávní aktivista Anna Urbanczyk.

V Polsku, na rozdíl od většiny evropských zemí, nejsou právně zakotveny vztahy mezi neheterosexuálními osobami. „Mladí muži se tu bojí držet za ruku, aby nebyli zmláceni. Došlo to až tak daleko, že během prázdnin docházelo k četnému násilí na teenagerech, kteří měli obarvené vlasy, což je během léta móda, že si je mladí lidé barví. Teď se kvůli tomu stávají oběťmi homofobů,“ popisuje Anna Urbanczyk vyhrocenou situaci a stupňující se nenávist vůči LGBT+ lidem, ke které se přidává i katolická církev.

Anna Urbanczyk

Veřejnoprávní média jsou podle Anny Urbanczyk už v podstatě nástrojem vládní propagandy konzervativní strany Právo a spravedlnost. „Prezentují nás jako úchyly a o moc lepší situace není ani u většiny soukromých médií, která jsou často provládní. Do některých novin dokonce přidávají nálepky zón bez LGBT.“ Těch je, především v jihovýchodním Polsku, podle Urbanczyk okolo osmnácti.

Evropská unie v reakci na to odmítla finančně podpořit celkem šest polských měst, která se označila za „zóny bez LGBT“ nebo zakázala kampaně podporující práva párů stejného pohlaví.

LGBT v Polsku

„Polská vláda na to ale reagovala tím, že se jedná o cenzuru, a přiznala zasaženým městům pětkrát více peněz, než by dostala ze zamítnutých evropských fondů. Předávání šeků navíc vysílala polská televize,“ popisuje Anna Urbanczyk přístup vlády k celé situaci a dodává, že země se prostřednictvím polské vlády prezentuje jako „poslední bastion morálky v nemravné Evropské unii“.

Jak probíhalo zatčení aktivistky Margot Szutowiczové poté, co byla obviněna z poškození vozidla polepeného homofobními slogany? A jak Szutowiczová po propuštění reagovala na celou situaci na sociálních sítích? Poslechněte si rozhovor s Annou Urbanczyk a dozvíte se také, jak se LGBT+ lidem rozhodly za současné situace pomáhat některé soukromé psychologické poradny.

Spustit audio