Místo bowlingu nebo fotbálku chodí Češi hrát únikové hry. Jak se dají poznat ty dobré?

19. duben 2017
Exit

Když jsme vám koncem roku 2014 přinesli reportáž o únikových hrách, bylo jich v Praze míň než deset. Od té doby se objevilo mnoho dalších, celkem je jich teď v Česku skoro dvě stě. Otevřít si vlastní hru není problém, stačí jich pár projít a najít si vhodný prostor. Nejčastěji je v dřívějších bytech zakládají skupiny přátel. Jak ale poznat dobré hry od špatných nebo průměrných? Na to hledají odpověď srovnávací weby. Únikovky tedy dnes už mají nejen své hráče, ale i své recenzenty.

Tým lidí je zavřený v místnosti, ze které se musí do časového limitu dostat ven, popřípadě plnit i nepovinné úkoly, nacházet tajné dokumenty nebo doplňující informace. Nejčastěji na to mají jednu hodinu. V místnosti je série šifer, hlavolamů, překážek a hádanek, které na sebe navazují. Pokud se tým zasekne a nemůže dál, pomůže mu game master – člověk, který tým sleduje na kamerách, kontroluje průběh hry a dohlíží na bezpečnost. Vyhrajete, pokud se co nejrychleji dostane ven s co nejmenším počtem nápověd. Pokud vám to připomíná hororový film Kostka, nejste daleko od pravdy. Po hraní únikovek vám ale nejspíš zůstanou všechny končetiny i duševní zdraví.

Čtěte také

Marko Nguyen a Martin Černý jsou provozovatelé největšího srovnávacího portálu únikovek u nás. V databázi jich mají 155 z celkem 40 měst. „Začali jsme jako běžní hráči. Hledali jsme, kde si můžeme zahrát. Některé únikovky ale není na webu vůbec vidět. Proto jsme založili náš agregátor,“ vysvětluje Martin. Společně s Markem a dalšími členy týmu tajně obcházejí herní místnosti, které pak na webu recenzují. Když majitelům přiznají, že hru posuzovali jako profesionální hráči, obvykle jim vrátí vstupné. Na svém webu dokonce provozují ligu, ve které týmy soutěží proti sobě.

Na hodinu vás zamkneme do místnosti a ještě nám za to zaplatíte

Některé únikovky jsou detailně propracované, jejich trasa obsahuje na míru sestavené mechanické i elektrické hlavolamy, jádrem hry je příběh a na cestě vás doprovází zvukové a světelné efekty. Existují ale samozřejmě i ty jednodušší, ve kterých se opakuje jen luštění logických hádanek a šifer. Technologie nahrazují různé druhy zámků, ke kterým se luští kódy nebo hledají klíče. „Popravdě vůbec nevím, kde autoři shání vybavení místností. Kolikrát je to směs věcí, které najdou u babiček, až po rekvizity nakoupené na Aukru,“ říká provozovatel dalšího srovnávacího webu Oldřich Pospíšilík. Hry se liší nejen kvalitou a obtížností šifer, ale také vybavením místností. Některé skutečně vypadají, že jsou sestaveny z toho, co provozovatelé našli na půdách a ve sklepech. Jiní si dají na vybavení záležet a snaží se být autentičtí, používat dobový nábytek a všelijak maskovat, že se jedná pouze o hru. Chtějí hráče co nejvíce vtáhnout do děje.

„Naše únikovka je specifická tím, že chceme navodit atmosféru druhé světové války. Aby hráči jen neodemykali zámky a neluštili kódy. Chceme, aby zažili období heydrichiády,“ říká Lukáš Kostelecký, provozovatel tematické hry s výrazným příběhem, která je na srovnávacích webech dobře hodnocená. Vyzkoušeli jsme ji také a je promyšlená, příběh doprovází zvukové efekty, dobové vybavení a rozhodně také zaujatý Lukášův komentář.

„Nejradši bychom samozřejmě měli autentický nábytek. Ale není úplně bytelný. Proto se nám občas stane, že se někomu povede otevřít i zavřenou skříň. Nebo hráči vyšroubují všechny žárovky v místnosti. Ale to jsou takové drobnosti,“ říká jeden z provozovatelů únikové hry odkazující na postavu Sherlocka Holmese, Martin Chyba. Interiér i rekvizity jsou opravdu autentické, je cítit vůni starého nábytku i nadšení autorů, které do vymyšlení a realizace místnosti vložili. Jsou tu dokonce dvě identické únikové místnosti vedle sebe, dva týmy spolu tak mohou závodit, který hru vyřeší dříve.

Na hodinu vás zamkneme do místnosti a ještě nám za to zaplatíte

Únikové hry se v Česku rozšířily překvapivě rychle. Večery na bowlingu nebo u stolního fotbálku tak občas střídá čas strávený luštěním šifer a mechanických hlavolamů. Ještě více her než v Česku je třeba v Maďarsku a Rusku. U nás je většinou provozují party kamarádů, ale existují i větší zahraniční firmy, pro které jsou únikovky čistě byznysem. Velké společnosti si najímají nebo přímo zaměstnávají specializované architekty, kteří podle zadání vymýšlí místnosti na míru. Ceny nejsložitějších prý dosahují v přepočtu milionů korun.

Hraní únikových her si bere to nejlepší z počítačových i nevirtuálních her. Můžete prožívat zajímavý příběh, dobrá hra obsahuje spoustu překvapivých momentů (lekaček), rozumnou dávku strachu z toho, co se stane, i nadšení z vyluštěného hlavolamu nebo údiv nad jeho originalitou. Zážitku udává tempo stres z rychle plynoucího času, chcete se přece zapsat do tabulky těch, kteří hru dokončili v co nejkratším čase.

Pusťte si celou reportáž o provozování a recenzování únikových her.

Další články autora