Mléčná polévka, telenovely a sexuální zneužívání. Poupátka čelí démonům devadesátkového dětství

7. září 2021

Na sídlišti v jednom jihočeském městě stojí rozpadlá budova hotelu Racek. Ve světě druhého románu Poupátka Hany D. Lehečkové je to zapovězené místo. „Okna v přízemí zabedněný, okna v prvním patře zase vymlácený… V Racku se prý scházejí feťáci, pálí tam petky, a taky tam bydlí bezďáci,“ popisuje hlavní hrdinka, jedenáctiletá Františka. Kdo se k Racku přiblíží, dostane dvojku z chování. Ona se ale nakonec musí vyrovnávat s horší hrozbou, než je ta, kterou si vybájili rodiče.

Místo bloumání po sídlišti tráví Františka Hnídková svůj volný čas na dramaťáku, který je paradoxně tím nejnebezpečnějším prostředím celého města. Vedoucí Mirek ze svých nezletilých studentek vychovává sexuální objekty.

„BEZE MĚ BYS SE SVÝMA ZNÁMKAMA SKONČILA NĚKDE NA UČŇÁKU A MOC DOBŘE TO VÍŠ, TO JENOM DÍKY MNĚ MAJ HOLKY, JAKO JSI TY, BUDOUCNOST,“ křičí občas na své žákyně. Jinak je to ale skvělý chlap, který divadlu obětoval všechno. Dobrý herec to tak přece udělat musí. Vzdát se kamarádů mimo dramaťák, obětovat ostatní koníčky, občas se na pódiu svléknout a líbat se, když to prostě vyžaduje role.

Z knihy Poupátka Hany D. Lehečkové

Dramaťák vedený sexuálním predátorem zní přece jako evidentní past. Lehečková ale přesvědčivě ukazuje, že tak jednoduché to není. „Všichni jsme slabé duše,“ řekla před dvěma lety mladá spisovatelka a laureátka Ceny Jiřího Ortena, kterou získala za svůj románový debut Svatá hlava.

I v Poupátkách se téhle myšlenky drží a Františku vykresluje jako zranitelnou dívku, která zrovna úpěnlivě hledá, kde najít zázemí. Moc jí přitom nepomáhá, že doma žádnou oporu nemá. 

Upnout se k Mirkovi a k divadlu znamená nejenom mít svou partu, ale také naději, že zažije něco naplňujícího. Vypravěčce Poupátek to dojde, když slyší recitovat svou starší a zkušenější kolegyni Šišu z dramaťáku, která patří k Mirkovým oblíbenkyním.

Z knihy Poupátka Hany D. Lehečkové

„Najednou to vidim, vidim, že ji to Mirek opravdu naučil, že je to génius … Mirek Šišu naučil, jak předvést to nejkrásnější, co v sobě má. Samu sebe,“ vypráví Františka o zážitku z veršů Jacquese Préverta, klasiky všech recitačních přehlídek a dramaťáckých besídek, které pamatuje i autor této recenze. 

Co dělá z Poupátek dobrou knihu? A proč tak výstižně popisuje generačně symptomatické jevy? Poslechněte si recenzi na román Hany D. Lehečkové, kterou připravil Jonáš Zbořil.

Hana D. Lehečková – Poupátka, 368 stran, Vyšehrad (2021)

autor: Jonáš Zbořil
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.