Moderní historie je plná potu, krve a kopyt zvířat. O bolševníku velkolepém a těžebních koních

„Jako středoevropský národ na sebe často nahlížíme tak, že když nemáme globální kolonie, tak se nás kolonialismus netýká. Pak je tu ale třeba Gutta, jejíž kostra je vystavena v Hrdličkově muzeu člověka,“ otevírá debatu Sára Märc připomínkou svého staršího projektu, ve kterém spolu s Ludomirem Franczakem obnovili zájem o příběh jedné z tzv. dahomejských amazonek, která zemřela v průběhu populárního etnografického turné na našem území koncem 19. století.

O invazní rostlině bolševníku velkolepém se rozpovídal environmentální antropolog z FHS UK Jakub Kvizda. „Bolševník velkolepý jsme v 80. letech označili za invazní druh. Původně je z oblasti Kavkazu, kde vypadá morfologicky jinak a ekologicky funguje taky jinak. Je tam ekologicky stabilní, na rozdíl od naší krajiny,“ popisuje podstatu nekontrolovatelného šíření této zdraví nebezpečné rostliny na našem území Jakub a dodává, že invazní ekologie jako obor vznikla v kontextu protiimigračních nálad a politik ve Velké Británii v 50. letech.

8 fotografií

„I u bolševníku se objevují označení jako vetřelec nebo cizák. Ještě častější u nás ale zazníval antikomunistický diskurz, ke kterému svádí i jazyková příbuznost s bolševiky. 90. léta si se slovy v tomto hrála často, bylo třeba vykořenit bolševiky i bolševník. Mělo se to dít skrze figury neoliberální transformace, jako je soukromé vlastnictví, které má péčí o vlastnické pozemky s bolševníkem zatočit,“ vysvětluje přístup orgánů ochrany přírody, ale i úřadů v 90. letech Kvizda.

V duchu více než lidských politik přišla řeč i na historii evropských soudních procesů se zvířaty nebo na fenomén důlních koní, kteří byli zaměstnáni v uhelných dolech po celé Evropě až do druhé poloviny 20. století. „Když se začalo s hlubinnou těžbou, tak stály důlní koně, poníci nebo osli na povrchu – chodili dokola a odčerpávali vodu. Později odnášeli materiál z dolů. První podzemní kůň byl ve Velké Británii zaměstnán v roce 1750. Mezi 18. a 19. století už jich bylo v podzemí odhadem přes dvě stě tisíc. Moderní historie je plná potu, krve a kopyt zvířat,“ poznamenává kurátorka etc. Gallery Sára Märc.

Jak souvisí migrace semen a přírodních druhů s kolonialismem? Jak transformovat instituce samospráv a státu směrem k více než lidským politikám? Jak souvisí boj proti invazním druhům s legitimitou plantáží v naší krajině? Poslechněte si celý CRASH v Podhoubí.