Moja šimrá Richarda

Baby Shark Dance je nyní nejsledovanějším videem v historii YouTube. Nasbíralo více než 17,2 miliardy zhlédnutí a po dobu 69 měsíců v řadě si drželo pozici globální jedničky na platformě.

Geonroung Park v rozhovoru pro Guardian vzpomíná na den před deseti lety, kdy byl v sedmi letech natočen, jak do rytmu dětské písničky o rodině žraloků pohybuje rukama. „Pamatuji si, jak jsem si užíval tanec a hraní na místě, které se zdálo být obrovské,“ říká.

Přestože se stal jednou z nejznámějších dětských tváří na internetu, vyrůstání jako „dítě žraloka“ bylo podle Parka většinou obyčejné. Kamarádi ve škole o videu věděli a mysleli si, že je „cool“, jinak se k němu ale chovali stejně jako ke všem ostatním.

Nový singl „WAVE“ představuje Parka jako mladého K-popového umělce, nikoli jako dítě, které diváci znali z videa, kde tančil po boku postaviček Baby Shark z Pinkfongu ve světle modrých plavkách. Projekt se snaží zachovat optimistickou osobnost a energii spojenou s jeho dětským vystupováním, zároveň ale přidává zralejší zvuk a prezentaci ve stylu K-popového idola, píše server ABC.

„WAVE“ začíná známou melodií Baby Shark a následně přechází do elektropopového zvuku. Podle Parka tato struktura odráží jeho vlastní cestu. Na novém projektu hostuje také Joohoney z Monsta X, jehož členové předváděli choreografii Baby Shark v době, kdy byla píseň na vrcholu popularity.

Parkův debut přichází zároveň v době, kdy jihokorejská společnost pro dětskou zábavu Pinkfong Company zkoumá, co může následovat po obrovském úspěchu jejich projektu Baby Shark.

Podle nové studie publikovné v časopise The Lancet Public Health je snížení znečištění ovzduší dopravou spojeno s rychlejším růstem plic u dětí.

Aby se snížily dopady smogu na zdraví, mnoho měst zavedlo tzv. zóny s ultranízkými emisemi (ULEZ). Tyto programy omezují nebo zpoplatňují řidiče vozidel znečišťujících ovzduší. Cílem je podpořit čistší dopravu, píše Euronews.

Zavedení ULEZ poskytlo podmínky pro „přirozený experiment“.  Vědci z Queen Mary University v Londýně sledovali více než 3 400 dětí ve věku šest až devět let ze základních škol v centru  Londýna (původní oblast implementace ULEZ) a Lutonu (srovnávací místo bez zóny čistého ovzduší). Ze studie byly vyloučeny děti s příznaky plicních onemocnění, poruchou plic či fyzickým postižením. Plicní funkce byly měřeny každoročně na začátku studie (před implementací ULEZ) a během následujících čtyř let.

Výzkum došel k závěru, že před zavedením ULEZ měly děti v Londýně pomalejší růst plic. To se ale během pěti let začalo měnit. Děti, jejichž plíce se plně nevyvinou, jsou v pozdějším životě vystaveny většímu riziku astmatu a dalších zdravotních problémů. V centru Londýna se podíl dětí s poruchou funkce plic snížil ze 14 procent na 9 procent s poklesem úrovně znečištění.

V článku, který vyšel na serveru BBC, najdeme příběh zákazníka, který zaplatil za nápoj 17 dolarů (přibližně 350 českých korun), následně zjistil, že mu byl účtován ještě desetiprocentní servisní poplatek a platební systém po něm přesto požadoval ještě také spropitné.

Podobnou zkušenost měl zákazník i v kavárně Artly Coffee v New Yorku, kde ho o spropitné požádal robotický barista. Na mezinárodním letišti Newark Liberty zase samoobslužný pokladní automat nabídl možnost přidat spropitné při nákupu lahve vody v neobsazeném kiosku. V restauraci Top Burmese v Portlandu v Oregonu sice objednávku přijal člověk, večeři ale následně přinesl robotický číšník.

Zatímco u lidského obsluhujícího je podle zákazníků smysl dávání peněz navíc k útratě jasnější, u robotů není vždy zřejmý. Neví se také, kdo vlastně peníze získá. „Máme dobré důvody se domnívat, že někteří bezskrupulózní zaměstnavatelé si berou dýška od robotů pro sebe,“ uvedla Holona Ochsová, docentka politologie na Lehigh University v USA a spoluautorka knihy Spropitné.

Pravidla týkající se spropitného se přitom s rozšířením digitálních platebních systémů v USA mění. „Právní norma pro to, kdo vlastní robotické tuzéry, nebyla stanovena,“ upozorňuje Ochsová.

Podle průzkumu Bankrate z června 2023, kterého se zúčastnilo téměř 2 500 Američanů, 32 procent respondentů uvedlo, že je obtěžují předem nastavené částky spropitného v platebních systémech s dotykovou obrazovkou. Celkem 59 procent dotázaných zároveň uvedlo, že má na současnou kulturu dýška alespoň jeden negativní názor.

Ochota Američanů podle portálu Inc. dávat dýška navíc v posledních letech klesá. Podíl lidí, kteří uvádějí, že vždy dávají spropitné, se od roku 2021 snížil téměř ve všech sledovaných oblastech. U rozvozu jídla například klesl z 59 na 51 procent.

V roce 2018 byla za bílého dne ukradena Picassova grafika Torero z umělecké galerie v Milwaukee. Byla to podle deníku Euronews jedna z pouhých 30 známých, které Picasso podepsal a měla v té době hodnotu přes 50 tisíc dolarů, to je zhruba milion korun. Galerii, kterou vlastní Bill DeLind, byla svěřená k prodeji. DeLind si myslel, že je nenávratně pryč.

O osm let později DeLindovi zavolala policie, aby se přišel podívat na jedno umělecké dílo, které našel místní pronajímatel při úklidu prázdného bytu. Na zadní straně zarámovaného tisku byla podle AP News stále nálepka jeho společnosti DeLind Fine Art Appraisals.

Pronajímatel Tim Dertz našel dílo při úklidu bytu někoho, kdo byl vystěhován. Dertz ho ukázal svému přiteli starožitníkovi, který v ní poznal Piccassa a vzpomněl si na případ ukradeného díla z roku 2018. Dertz potom grafiku předal policii, která kontaktovala majitele galerie.

Policejní oddělení v Milwaukee podle AP News uvedlo, že promlčecí lhůta pro krádeže a majetkové trestné činy je obecně šest let. Případ ale stále je předmětem vyšetřování. Dílo teď podle Euronews zůstavá v držení místní policie, zatímco klient, který ho svěřil galerii k prodeji, řeší situaci se svou pojišťovnou.

DeLind uvedl, že jeho bývalého obchodního partnera, který letos v únoru zemřel, krádež velmi zasáhla. Podle AP News každý rok v den jejího výročí volal policii a žádal ji, aby případ znovu připomněla veřejnosti v naději, že se dílo podaří najít.

Analýza společnosti World Weather Attribution zjistila, že by nejteplejší dva týdny tohoto roku byly v předindustriálním klimatu ve třech ze čtyř zkoumaných mořských regionů prakticky nemožné. Deník The Guardian uvádí, že například v keltském regionu zahrnující velkou část vod kolem Britských ostrovů dosáhly teploty úrovní, které se dříve vyskytovaly jen jednou za století.

Vědci uvedli, že klimatická změna byla zodpovědná za zhruba dvě třetiny pozorovaného nadměrného tepla. Způsobila oteplení vod o přibližně 2 stupně ve Středozemním moři, o 1,4 stupně v Biskajském zálivu a na Pyrenejském poloostrově a o 1,3 stupňě v okolí Irska a Lamanšského průlivu.

Jak informuje server Politico výzkum pracoval i se simulovaným světem bez klimatických změn. Letos bylo vystaveno vysokým teplotám 90 procent Biskajského zálivu a 80 procent západního Středomoří. Bez globálního oteplování by bylo postiženo pouze 40 procent z obou těchto oblastí. Ve východním středomoří vedra letos zažilo 70 procent moří, bez klimatických změn by toto číslo kleslo na 9 procent.

Oceány pohlcují drtivou většinu přebytečného tepla, které vzniká při spalování fosilních paliv. Oteplující se vody nutí, jak píše Politico, některé druhy k přesunu do chladnějších moří. Těm co se nemohou přesunout, jako korálům nebo mořským trávám hrozí hromadné vymírání. The Guardian popisuje, že horká moře mohou vést k narušení ekosystémů i k rozsáhlé úmrtnosti ryb a mořských ptáků. Zároveň zvyšují nebezpečné noční teploty v pobřežních oblastech, protože se oceány ochlazují pomaleji než pevnina.

Některým druhům se za těchto podmínek daří a jiné úplně mizí. Například ve Spojeném králoství rybáři podle Politica zjistili, že se chobotnice šíří směrem na sever a ničí úlovky měkkýšů. Ve Francii se zase daří medúzám. Přemnožily se tak, že ucpaly jadernou elektrárnu.

Jednoho dikobraza se v polském hlavním městě stále nepodařilo dostihnout, informuje místní televizní stanice TVN24 s tím, že dva už byli chyceni. Všichni tři podle televize utekli ze soukromého chovatelství.

Naposledy byl dikobraz spatřen ve čtvrtích Bemowo a Żoliborz. Nadace Kopytka z nadzieją neboli Kopytka s nadějí, která pomáhá zraněným lesním a hospodářským zvířatům, zveřejnila video na kterém se dikobraz prochází po chodníku v hlavním městě. Dikobraz je podle nadace vždy o krok před ní.

Tento nejnovější incident navazuje na 14. srpen, kdy se v obci Leoncin blízko Varšavy na zahradě jednoho z domů objevil dikobraz. Podle zpravodaje města si nečekaný návštěvník pochutnával na rostlinách v zahradě a když majitel o zvířeti informoval, tak se hlodavci podařilo dostat dovnitř do domu.

Dikobrazi se 11. srpna objevili i ve městě Łomianki také poblíž Varšavy. Policisté tam jednoho odchytili. V oblasti byl tehdy podle Euronews spatřen i další. Odchycené zvíře bylo pak převezeno do nadace Kopytka s nadějí, která informovala, že se bodliny hlodavce zamotaly do sítí používaných při odchytu, což vyžadovalo opatrné vyprošťování.

Některá ze zvířat byla spatřena v blízkosti Kampinoského národního parku, kde byl podle Euronews dikobraz viděn i v loňském roce. Ve stejnou dobu se v oblasti objevila i vietnamská prasata.

Exotická zvířata jsou na polském území nejčastěji spojována se soukromými chovy. Odborníci poukazují na to, že zvířata z takových chovů často utíkají kvůli nevhodným podmínkám, nebo proto, že nejsou přizpůsobena životu v zajetí. Podle Euronews jsou také případy, kdy je majitelé vypustí do přírody, když se o ně už nechtějí starat.

Studie vědců z Harvardu zjistila, že počet úmrtí při dopravních nehodách bývá ve dnech vydání očekávaných alb o 15 procent vyšší než v období před jejich zveřejněním i po něm.

Výzkumníci se zaměřili na možný vliv rušení pozornosti řidičů. Výsledky popsané v pracovním dokumentu amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum ukázaly, že ve dnech vydání velkých alb vzrostlo streamování hudby o 43 procent a počet smrtelných dopravních nehod o 15 procent, píše britský web The Guardian.

Vishal Patel, klinický pracovník na Harvard Medical School a první autor studie, uvedl v The Harvard Gazette, že k výzkumu ho inspiroval vlastní zážitek za volantem. Jeho manželka, zpěvačka a vášnivá hudební fanynka, mu za jízdy poslala SMS zprávu, aby si poslechl právě vydanou píseň. Patel následně svou pozornost přesměroval na telefon. Po pár vteřinách si všiml, jak vyjíždí ze svého jízdního pruhu.

V článku pro časopis JAMA Network Open Patel a jeho kolegové analyzovali vydání deseti významných alb, která vyšla v letech 2017 až 2022. Vybrali je podle nejvyššího počtu streamů během jediného dne v aplikaci Spotify.

Mezi sledovanými alby byla například Midnights od Taylor Swift, vydané 21. října 2022, Scorpion od Drakea, které vyšlo 29. června 2018, nebo Harry's House od Harryho Stylese z 20. května 2022.

Výzkumníci následně využili data z amerického registru smrtelných dopravních nehod a sledovali počet úmrtí na silnici v den vydání jednotlivých alb. Podle autorů studie výsledky naznačují, že „streamování hudby prostřednictvím chytrých telefonů může významně přispívat k rozptýlenému řízení a dopravním nehodám.

Reportér serveru Wired Reece Rogers nedávno získal kopii svých údajů z věrnostního programu McDonald’s. Obdržel také personalizovaný dokument, který pomocí algoritmů předpovídá jeho další nákup. Zpráva obsahuje podrobnosti o jeho minulých objednávkách, věrnostních bodech a dalších aktivitách spojených s návštěvami řetězce. Celkem měl dokument 515 stran.

Protože je novinář Rogers obyvatelem Kalifornie, má podle tamních zákonů právo získat přístup k údajům, které o něm soukromá společnost shromažďuje. Aby lépe pochopil, jaké informace o něm McDonald’s uchovává, požádal o kopii svých údajů prostřednictvím Centra ochrany osobních údajů společnosti. To obsahuje také formulář, jehož prostřednictvím mohou zákazníci uplatnit svá práva týkající se ochrany osobních údajů.

Pro představu, 515 stran je téměř na hranici „rozsáhlého“ spisu FBI. Soubor této velikosti je srovnatelný například s profilem FBI o Johnu Lennonovi, jehož otevřený odpor k válce ve Vietnamu z něj za vlády prezidenta Richarda Nixona udělal prominentní cíl sledování a snahy o deportaci.

Server Futurism ve svém článku přirovnává tento způsob sledování k praktikám, které kdysi špionážní agentury během studené války používaly vůči významným politickým disidentům.

Přelíčení vychází ze žaloby podané v roce 2023 třiceti americkými státy, včetně Kalifornie a New Yorku. Ty v ní tvrdí, že Meta opakovaně porušovala federální i státní zákony na ochranu soukromí dětí.

Státy tvrdí, že Meta úmyslně nastavila Instagram a Facebook tak, aby přilákaly teenagery, čímž podle nich přispěla ke globální krizi duševního zdraví mladých lidí a zároveň uváděla rodiče v omyl ohledně bezpečnosti svých platforem. Pokud Meta tento případ prohraje, sociální média by mohla vypadat úplně jinak, uvádí portál Brandsynario.

Chtějí, aby Meta:

• zavedla proces rodičovského ověření pro dospívající uživatele
• změnila své algoritmy a „doporučení manipulující s dopaminem“
• odstranila řadu obrazových filtrů, které mění vzhled na fotografiích
• ukončila automatické přehrávání video obsahu
• zakázala vytváření více účtů
• ukončila mizející neboli „pomíjivé“ příspěvky, jako jsou Instagram Stories.

Všechny tyto funkce jsou podle BBC klíčovou součástí současné uživatelské zkušenosti na platformách společnosti Meta.