Mojánek a pavouk

Server finské veřejnoprávní stanice Yle píše, že úřady v zemi například snížili tolerované množství alkoholu v krvi, a to na 0,5 gramu na litr. „Bohužel jsme zatím nezaznamenali žádné významné změny. Počet zranění je přibližně stejný jako dříve a často se jedná o případy spojené s alkoholem. Počet zranění by byl jistě mnohem nižší, kdyby lidé jezdili s přilbami a střízliví,“ řekl serveru lékař Sergey Sadov z univerzitní nemocnice ve městě Turku.

Finové zároveň zakázali používání elektrických koloběžek osobám mladším 15 let. I přesto bylo součástí nehod v letošním červenci 18 dětí ve věku 10 až 14 let. Země letos také zaznamenala dvě fatální nehody ve městech Joensuu a Pirkkala.

Nehodovost na elektrokoloběžkách roste i v Česku. Data Centra dopravního výzkumu (CDV) ukazují, že oproti minulému roku došlo letos k nárůstu o 41 procent. Jako nejčastější příčiny výzkumníci uvádějí nesprávný způsob jízdy nebo nepřiměřenou rychlost. Upozorňují, že 79 % jezdců nemělo při nehodě přilbu. Problémem je ale také alkohol. „Alarmujícím faktem je, že i přes nulovou toleranci alkoholu při řízení vozidel v České republice byla u 43 % jezdců, kteří zavinili nehodu na elektrické koloběžce, zjištěna přítomnost alkoholu. U mnoha z nich byla naměřena hladina alkoholu nad 1,5 ‰,“ uvedla Kateřina Bucsuházy, vedoucí oblasti Hloubkové analýzy dopravních nehod CDV.

V Polsku ceny nových bytů meziročně vzrostly o 19,3 %, což je nejvyšší tempo v Evropě. Následují Albánie (16,5 %), Izrael a Bosna a Hercegovina, které zaznamenaly růst kolem 12,7 %.

Podle webu Notes from Poland to vyplývá z Property Indexu poradenské společnosti Deloitte. Ta zkoumala 27 evropských zemí a Izrael a také 75 jednotlivých měst v těchto zemích.

Ve výší nájmů Praha patřila podle posledních dat Deloitte v roce 2024 s průměrnou cenou 405 korun (16,5 eura) spíše mezi dražší města regionu střední a východní Evropy. Nejvyšší nájemné v Evropě je v Lucemburku, kde se cena pohybuje až kolem 43,4 eura za metr čtvereční.

V počtu nově zahájených bytových projektů se Česko umístilo na 14. místě ze 25 sledovaných zemí. V roce 2024 připadlo v průměru 3,34 nových projektů na 1000 obyvatel. Nejvíce stavebních aktivit zaznamenalo Irsko, následované Tureckem a Izraelem. Naopak nejméně se stavělo v Albánii, Itálii a Velké Británii.

„Hřbitov New Calton Burial Ground byl uzavřen kvůli antisociálnímu chování mladých lidí, které se původně odehrávalo na hřbitově Old Calton Cemetery a vedlo k mnoha policejním zásahům. Uzavřením obou hřbitovů odpadla potřeba večerní přítomnosti operačních policistů, kteří mohli být uvolněni k jiným úkolům. Tato skutečnost bude po uplynutí vhodné doby přezkoumána a vyhodnocena.“ Uvedla městská rada města Edinburghu, podle které na obou místech nezletilí opíjeli a brali drogy. Informoval o tom web Edinburgh Live.

Skotský deník The National připomíná, že pohřebiště The Old Calton Burial Ground, které bylo poprvé otevřeno v roce 1718, je historickou lokací v hlavním městě a také místem posledního odpočinku několika významných osobností, včetně filozofa Davida Huma a politického reformátora Thomase Muira.

Pohřebiště New Calton Burial Ground, které se nachází asi půl míle východně od pohřebiště Old Calton Burial Ground, bylo otevřeno v roce 1820 a je také místem posledního odpočinku mnoha významných osobností, včetně rodinných příslušníků skotského autora Roberta Louise Stevensona.

Biologický věk se vypočítává na základě fyziologických a molekulárních markerů v těle a také pomocí různých testů, například měřením funkce plic, kognitivních schopností nebo hustoty kostí.

Výzkum, o němž informoval časopis Wired, došel k jasnému závěru, že vystavení extrémnímu teplu může časem oslabit tělesné systémy, což se projeví v krevním tlaku nebo cholesterolu.

Z dlouhodobého hlediska to může zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, cukrovky a demence. Výzkum, který byl publikován v časopise Nature Climate Change, zjistil, že účinek extrémního horka na stárnutí je srovnatelný s jiným chováním, o kterém je známo, že je pro organismus škodlivé, jako je kouření nebo pití alkoholu.

Výzkumníci analyzovali dlouhodobé lékařské údaje 24 922 lidí z Tchaj-wanu, které byly shromážděny v letech 2008 až 2022. Během této doby zažil ostrov asi 30 vln veder. Výsledky ukázaly, že čím více extrémních veder lidé zažili, tím více se zrychloval jejich biologický věk ve srovnání s jejich chronologickým věkem. V průměru se u zkoumané skupiny osob, které byly vystaveny vlnám veder po dobu dvou let, biologický věk prodloužil o 8 až 12 dní.

Studie také zjistila, že lidé vykonávající fyzickou práci a lidé žijící ve venkovských oblastech jsou častěji postiženi zrychleným biologickým stárnutím, pravděpodobně v důsledku většího vystavení účinkům vln horka.

Nadějí do budoucna může být fakt, že vliv horka na biologické stárnutí za posledních 15 let klesá – podle vědců za tím může stát širší používání klimatizací. Přesto ale zůstává otázkou, co se stane, až se vlny veder stanou novým normálem.

Výkonná ředitelka společnosti Future Proof Shipping, Sara Ravazzaová, uvedla pro server Euronews, že jejich vodíkové lodě mohou ročně ušetřit až 2 tisíce tun oxidu uhličitého. Společnost se dekarbonizaci lodních operací věnuje od roku 2017. Tehdy poskytovala konzultace. Později ale získala dvě stará naftová plavidla, která přestavila na bezemisní.

„Naše lodě jsou vybaveny elektromotorem a palivovými články. Palivové články přeměňují vodík na elektřinu a vodu. Tato elektřina se používá k pohonu lodě,” řekl lodní architekt společnosti Tony Virvilis.

Plavidla si pochvaluje taky kapitán Dragoş Lupu. Podle něj jsou velmi tichá. Z lodi se uvolňuje pouze vodní pára. To kapitán Lupu považuje za důležité pro zdraví současné populace, ale také následujících generací.

Rozšíření této technologie je ale výzvou – vodík je totiž drahý a existuje málo finančních pobídek, které by „zelenou dopravu” učinily konkurenceschopnou. Sara Ravazzaová zdůraznila, že bezemisní řešení je spolehlivé. Uvítala by proto větší politickou podporu.

Modernizaci lodí částečně umožnila iniciativa Evropské unie. Projekt Zero Emission Ports North Sea cílí na urychlení dekarbonizace lodní dopravy.

Britský server BBC píše, že díky rozmachu umělé inteligence, tedy AI, platí za doménu Anguille stále více společností. Během posledních pěti let vzrostl počet webů s příponou „.ai“ více než desetkrát a jen v posledním roce se jejich počet zdvojnásobil. Momentálně jich je přes 850 tisíc.

Vláda ostrova britského zámořského území uvedla, že v roce 2024 vydělala z prodeje domény přes 105 milionů východokaribských dolarů, v přepočtu tedy necelých 820 milionů korun. To představuje téměř čtvrtinu z celkových příjmů loňského roku. BBC také uvádí, že místní vláda počítá s tím, že v letošním i příštím roce se příjmy z prodeje domény ještě zvýší.

Přesná cena přípony „.ai“ není známá. Registrace se ale údajně pohybuje od 150 do 200 dolarů. Každé dva roky se pak musí zaplatit poplatek za obnovení v podobné výši.

Server Business Insider dodává, že americký podnikatel Dharmesh Shah zaplatil Anguille 700 tisíc dolarů, aby získal doménu „you.ai“. „Obvykle neinvestuji do domén .ai. Dávám přednost doménám .com. Ale you.ai bylo skvělé jméno a hodilo se k mému projektu,” řekl serveru. Podnikatel předtím koupil i doménu chat.com, kterou později prodal společnosti OpenAI, vývojáři známého chatbota ChatGPT.

Server deníku The Washington Post zveřejnil osmatřicetistránkový dokument s názvem The GREAT Trust – Gaza Reconstitution, Economic Acceleration and Transformation Trust. V překladu tedy Fond pro obnovu Gazy, ekonomickou akceleraci a transformaci.

Autoři například počítají s „dobrovolným” odchodem Palestinců z Pásma Gazy do jiné země, nebo do omezených, zabezpečených zón uvnitř enklávy během rekonstrukce. Vlastníci pozemků by pak od fondu dostali nabídku na „digitální token”, výměnou za práva k přestavbě jejich nemovitosti.

Každý Palestinec, který by se rozhodl k odchodu, by dostal 5000 amerických dolarů v hotovosti a dotace na pokrytí čtyř let nájmu v novém bydlišti. Digitální token by pak šel využít k výměně za nový byt v plánovaných městech v Pásmu Gazy, které by měla pohánět umělá inteligence.

The Washington Post píše, že za plánem The GREAT Trust stojí několik Izraelců, kteří spoluzaložili Humanitární nadaci pro Pásmo Gazy (GHF) podporovanou Izraelem a Spojenými státy. Ta teď na palestinském území u břehu Středozemního moře distribuuje humanitární pomoc. Některé lidskoprávní organizace, například Amnesty International, ale její operace označují za nelegitimní a nelidské. Financování plánu The GREAT Trust zase zpracovával tým, který pracoval pro firmu Boston Consulting Group. Společnost uvedla, že práci ale neschválila a dva spolupracovníky propustila.

Server The Guardian upozorňuje, že právě dočasné vysídlení Palestinců je návrhem, který by znamenal etnické čistky a potenciálně genocidu. „Jedná se o plán hromadného vyhoštění, prezentovaný jako rozvoj. Výsledek? Učebnicový příklad mezinárodních zločinů v nepředstavitelném měřítku: nucený přesun obyvatelstva, demografické inženýrství a kolektivní trestání,” řekl výkonný ředitel lidskoprávní organizace Trial International Philip Grant.

Bílý dům ani americké ministerstvo zahraničí na dotazy novinářů The Washington Post nereagovaly.

Podle serveru Asahi Shimbun objev oznámila společnost Kao společně s výzkumným institutem Riken. Vědci se dříve domnívali, že tento hmyz používá svůj čich pro CO2, vydechovaný lidskými bytostmi, pouze k detekci lidí na dálku, a že se po přiblížení přepne na vizuální podněty.

Výzkum publikovaný v časopise Scientific Reports ale tyto představy o chování komáru zpochybňuje. Podle nových experimentů přetrvávající vystavení oxidu uhličitému zostřuje jejich zrak i čich, a to i poté, co komáři člověka uvidí. Komáři měli větší tendenci sledovat pruhované vzory připomínající lidské postavy. Také se přibližovali k páchnoucím ponožkám. Vůni bylin se ale tento hmyz vyhýbal.

Firma Kao prodává repelenty po jihovýchodní Asii. V oblasti se vyskytuje horečka dengue, kterou přenášejí právě některé druhy komárů. Společnost tak doufá, že objev pomůže najít inovativní řešení v oblasti ochrany proti tomuto hmyzu. „Tato studie otevírá nové možnosti pro vývoj nových repelentních materiálů proti komárům. Budeme pokračovat v našem výzkumu, abychom pomohli snížit zdravotní rizika způsobená nemocemi přenášenými tímto hmyzem,“ uvedla výzkumnice Aja Nanba z laboratoře společnosti.

Jezero má rozlohu 656 kilometrů čtverečních. Místní vodu využívají k zavlažování krajiny nebo jako zdroj pitné vody. Důležité je ale také pro rybolov. Ten ale téměř ustal. „To jezero je mrtvé. Nedá se k tomu víc říct. Nechť celé Turecko truchlí,“ řekl deníku Hürriyet vedoucí tamního rybářského družstva Hasan Kurt. Proměnu jezera v pastviny a bažiny považuje Kurt za katastrofu.

Hürriyet píše, že odborníci i místní z vysoušení jezera viní klimatické změny, ale také další faktory. Mezi nimi například nekontrolované zavlažování polí zemědělci a přehrady na přítocích jezera, které narušily přirozený přítok vody. Kurt dodává, že nejsou proti budování přehrad. Neměly by ale podle něj ničit to, co funguje. Jako problém uvádějí také neochotu zemědělců využívat moderní technologie, které vodu šetří.

Obyvatelé tak naléhají na vládu, aby podpořila výstavbu projektu, který má přivést vodu do jezera z řeky Akçay. Ta je od Beyşehiru vzdálená 36 kilometrů. „Pokud se voda z Akçay přivede sem na základě komplexního plánu a se souhlasem parlamentu, jezero by se mohlo zachránit,“ řekl Kurt s tím, že se nejedná jen o problém tamních obyvatel, ale celého Turecka.