„Moje dvouleté dítě začalo říkat slovo vina.“ Jak děti vnímají všudypřítomné informace o válce?

 „Vidím na ní změnu, že když situace nastala a ona například zahlédla někdy velmi vypjaté zpravodajství s dramatickými předěly, výrazně podbarvené emotivní hudbou, tak na to původně reagovala, že to jsou reklamy a že se chce koukat na něco jiného. Ale to už teď nedělá, takže je vidět, že to do ní nasáklo. A také začala používat nové slovo, vina. Tohle je moje vina, to dřív nebylo,“ přibližuje reakci malé dcery Tereza.

Jak svým dětem filtrovat zpravodajský obsah nebo audiovizuální vjemy spojené s válkou a emocemi, které vyvolává současná situace? Míša u staršího syna pozoruje, že pro něj válka znamená strach, u mladšího zase podpořenou hru na střílení a vojáky. „Úplně první víkend, kdy se to stalo, jsme nemohli uvěřit tomu, co se děje,“ popisuje Míša. Její synové ze začátku nic nechápali, rodiče byli přilepení k telefonům a nevěděli, jak dětem situaci popsat.

To se postupně změnilo a například po cestě do školy se Míša snaží staršího syna ptát, jak to vnímá, a snaží se mu odpovídat na jeho otázky spojené s válkou: „Fanoušek má úžasnou učitelku v první třídě a myslím si, že se tam baví o všem. To znamená, že probírají třeba i otázky války. Baví se, jak to vnímají nebo chtějí něco probrat.“

Jak Míša s Terezou zapojují děti do konkrétní pomoci uprchlíkům před válkou? Co radí, abychom z toho všichni brzy nevyhořeli? O tom si poslechněte v nových Houpačkách!