Na Filipínách se rychle šíří virus HIV. Prý za to mohou seznamovací aplikace

7. říjen 2019

Virus HIV se na Filipínách šíří rychleji než kdekoli jinde. Odhadovaný počet nově nakažených se v zemi na jihovýchodě Asie od roku 2013 až do loňska více než zdvojnásobil. Podle specializované agentury zřízené Organizací spojených národů, která má za cíl boj s AIDS, situace dosahuje mezi mladými muži až epidemických měřítek.

Přijít na to, proč tomu tak je, může být těžké a experti se o tom mohou dohadovat, někteří aktivisté si však myslí, že za šířením stojí seznamovací aplikace. Jak píše web amerického deníku The Wall Street Journal, podle nich aplikace podnítily promiskuitu v zemi, kde kvůli tradičním sociálním normám lidé příliš nepoužívají kondomy a mnohdy ani nemají ponětí o nástrahách nechráněného sexu. Více než tři čtvrtiny nemocných z 67 395 lidí, kteří byli na Filipínách diagnostikováni HIV pozitivní od ledna 1984 do května tohoto roku, se o své nákaze dozvěděli v posledních pěti letech. Z nich se okolo 96 procent lidí nakazilo během sexu. Z valné většiny jde o homo- a bisexuální muže ve věkovém rozmezí 15 až 34 let. Jak píše web Axios, filipínská vláda proto začala podporovat sexuální výchovu na školách. Ve spolupráci s neziskovými společnostmi též nabízí HIV testy před gay kluby a na velkých akcích, například koncertech.

Podívejte se taky na Průlom v léčbě globální epidemie AIDS je tady, lékaři vyléčili druhého člověka s virem HIV.

autor: Ondřej Hanko
Spustit audio
  • Kyborgové 21. století. Lidé si nechávají tetovat QR kódy

    22. říjen 2021
    QR tetování

    Tetování mají lidé spjaté většinou s nějakou vzpomínkou, velmi často důležitou, nebo jednoduše s něčím vizuálně pěkným. Na vzestupu je ale nový trend – všudypřítomné QR kódy, které skrz naskenování připomínají internetový proklik na stránku, účet na sociálních sítích nebo covid pas, se dostávají i na lidskou kůži. A potvrzují to také tetovací studia.

    „V devadesátkách si lidé nechávali vytetovat čárové kódy. Dneska chtějí QR kódy, které můžou naskenovat svými mobily,“ řekl pro server VICE italský tatér Gabrielle Pellerone. Byl to právě on, kdo vytetoval covid pas ve formě QR kódu, z něhož se stal virální hit. „Hodně lidí chce QR kódy, které odkazují na rodinné fotky nebo jiné vzpomínky, ale covid pas má společenskou funkci kromě toho, že se vztahuje také k nějaké vzpomínce,“ dodává.

    Zkušenost potvrzuje také Lokesh Verma, tatér z Indie, podle kterého se lidé nebojí QR kódů, obecně, ale i v podobě tetování, díky pandemii. „Kvůli ní, kvůli tomu, že s QR kódy platíme – ať už v bance, nebo restauraci –, se z toho stalo něco normálního,“ říká. Vzestup této technologie je patrný také na případu ruské Moskvy, která vydává dočasná tetování QR kódu s covid pasem.

    Další umělci potom popisují, jak jejich klienti chtěli vytetovat QR kód s odkazem na milostný dopis. Virálním se taky stalo tetování, které směřovalo na track Never Gonna Give You Up. „Nikdo neví, kam vás QR kód zavede, a je to zajímavý způsob, jak interagovat s lidmi,“ popisuje Max Mancin, jehož lýtko na skladbu „odkazuje“.

    S tetováním QR kódů se nicméně pojí určité problémy. Například vyžaduje velkou zručnost daného umělce – vizuální stránka kódu musí být totiž velmi přesná, aby odkázala na správné místo. Stejně tak má svůj podíl na nefunkčnosti čas. Se starší, vrásčitou kůží se může QR kód změnit a přestat fungovat. Navíc není vůbec jisté, zda budou lidé tyto odkazy v budoucnu ještě používat.

  • Lana Del Rey vydává nové album. Vzdoruje na něm kritice o romantizování smutku

    22. říjen 2021
    Lana Del Rey

    Lana Del Rey vydává nové studiové album Blue Banisters. V tomto roce jde v pořadí již o její druhou desku. Na jaře jí totiž předcházelo kritiky kladně hodnocené album Chemtrails over the Country Club. Zpěvačka se v novém počinu otevřela – zpívá například o rodině, ale zároveň se o něco víc přiblížila „obyčejnému“ člověku.

    Od Lanina debutu Born to Die uplynulo už deset let a za onu dekádu se zpěvačka musela vypořádat s nesčetnými kontroverzemi. Nejen v souvislosti se svým poslední albem, tedy Chemtrails over the Country Club, čelila umělkyně nařčením z kulturní apropriace a romantizování domácího násilí. Lana Del Rey tehdy na svém instagramu vzkázala fanouškům, že v podobně laděných textech bude pokračovat na chystané desce Rock Candy Sweet.

    Jak ale poznamenává server NME, už nové album částečně reaguje na kritiku – ostatně nikde jinde zpěvačka ani nemůže, protože si minulý měsíc zrušila všechny účty na sociálních sítích. Na tracku Is Beatiful se například ptá svých posluchačů: „Co kdyby někdo požádal Picassa, aby nebyl smutný?“

    Jak ve své recenzi píše britský Guardian, na nejnovějším albu se Lana Del Rey přiblížila obyčejnému člověku – zpívá například o Zoom hovorech nebo třeba o výletech do obchodu Target. Na jiných tracích se ale zpěvačka vrací ke svým dlouhodobým tématům a opět se stylizuje jako „bad girl“. Přesto server o albu píše, že jde o její doposud autobiograficky nejpřímočařejší desku. „Dokumentuje tam ztracenou lásku a počátek té nejnovější, blízký vztah se sestrou a taky náročný vztah s matkou.“

    Rodina se promítla také do procesu tvorby – textově do závěrečného tracku Sweet Carolina přispěli její otec Rob a sestra Chuck. Na něm ukazuje server Pitchfork také to, že se Lana zbavila otěží předchozí desky a je mnohem hravější – track sice věnuje své sestře, zničehonic ale zpívá o kryptoměnách a iPhonu 11.

    Hned několik recenzí vyzdvihuje zpěvaččiny vokály. Server NME její hlas označuje jako „nejbohatší, nejpříjemnější a nejvíc fascinující, jaký kdy byl“. Webové stránky například v této souvislosti zmiňují skladby Arcadia nebo Sweet Carolina.

    Podívejte se taky na Láska, svoboda a uchozené nohy. Lana Del Rey na nové desce odhodila strojenost a bere nás k táboráku a Uvěřitelný smutek s pruhy a 50 hvězdami. Je Lana Del Rey nejlepší žijící americká písničkářka?.

  • Robotka měla otevřít výstavu v Egyptě. Na hranicích ji ale zadrželi kvůli podezření ze špionáže

    22. říjen 2021
    Robotka Ai-Da

    Robotka malířka Ai-Da, která se proslavila nejen svými autoportréty, nedávno zamířila do Egypta. Pod pyramidami v Gíze měla uvést vůbec první výstavu na tomto významném historickém místě po více než 4 500 letech. Místní celníci ji ale na hranicích zadrželi kvůli podezření ze špionáže. Robotku nakonec po několika dnech pustili.

    Jako problematické se ukázaly Ai-Diny oči, respektive její oči-kamery, a modem. Její vyspělá technologie přiměla tamní bezpečnostní složky podezřívat robotku ze zapojení do špionáže. Britský velvyslanec v Egyptě se potom nechal slyšet, že vyjednat propuštění Ai-Dy nebylo vůbec jednoduché. Celníci sice nabízeli, že robotku pustí na svobodu, jenže jen pod podmínkou, že vyjmou například některé z jejích součástek.

    Tvůrce robotky Aiden Meller ale naléhal, že něco takové nepřipadá v úvahu. „Můžeme se zbavit modemu, ale nemůžeme jí vyjmout oči,“ řekl Meller serveru Guardian. Oči-kamery jsou totiž pro Ai-Du zásadním pomocníkem při malbě.

    Nakonec robotku celníci po 10 dnech netknutou pustili na svobodu – jenom několik hodin před začátkem akce s názvem Forever Is Now, kterou každoročně pořádá multidisciplinární firma Art D’Égypte, podporující egyptské umění a kulturu. Ai-Dina účast měla být jedním z hlavních momentů večera.

    Robotka vytvořená v Británii používá kromě svých očí a vyspělých algoritmů také robotickou paži, se kterou tvoří převážně abstraktní umění. Ai-Da má už na svém pomyslném kontě výstavy ve významných institucích, jako jsou třeba Tate Modern nebo Barbican Centre. Více si o jejím původu můžete přečíst v jednom ze starších příspěvků Radia Wave.

  • Nové čisticí zařízení by mohlo zbavit Tichý oceán plastů

    21. říjen 2021
    Zařízení společnosti Ocean Cleanup zachycuje plast z oceánu do sítí

    Nové zařízení minulý týden úspěšně odvezlo 10 tun odpadu z Tichého oceánu. Technologie, kterou používá, by potenciálně mohla být schopná oceán postupně kompletně vyčistit.

    Jak upozorňuje Inhabitat, úspěšný experiment se připravoval velmi dlouhou dobu. Boyan Slat, v současnosti sedmadvacetiletý nizozemský vynálezce, zakladatel a ředitel společnosti The Ocean Cleanup, jejímž cílem je odstraňování plastových odpadů ze světových oceánů pomocí plovoucích norných stěn, měl údajně plán na vyčištění oceánů už v osmnácti.

    Nezisková organizace si stanovila impozantní cíl: do roku 2040 odstranit z oceánů devadesát procent plovoucích plastů. V roce 2018 uvedla na trh své první zařízení na jejich zachytávání. Tehdy ale nebyla úspěšná, protože se velmi brzy rozlomilo. Model z roku 2019 byl už o něco lepší, ale stále nedokázal splnit stanovený úkol.

    Loni v létě společnost Ocean Cleanup postavila obrovskou plovoucí bariéru ve tvaru písmene U, která směřuje odpadky do dlouhé plovoucí sítě. Tým, který na testovacím čištění pracoval, zařízení pojmenoval Jenny. Každých několik týdnů se síť naplní plastem, posádka ji vytáhne a vyprázdní do nádoby na odpadky, poté ji znovu připojí a vyšle sbírat další harampádí. Plast se poté dopraví na břeh, kde je recyklován.

    Jedna taková Jenny dokáže pojmout přes 10 tisíc kilogramů plastu. Slat si myslí, že pokud by jich zapojili deset, do pěti let by mohli zlikvidovat polovinu takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrny, tedy místa, kde je v severním tichomořském koloběhu velmi vysoká koncentrace oceánského odpadu.

    Ne všichni ale sdílí jeho nadšení. Zvláště když spočítají náklady na tankování lodí. „Jakmile se plast dostane na otevřené moře, je akce finančně velmi náročná. Spotřeba fosilních paliv nutných k tomu, aby se zařízení dostalo zpátky, je opravdu vysoká,“ říká Miriam Goldstein, ředitelka oceánské politiky think-tanku Center for American Progress.

    Slat už projektu zasvětil téměř deset let života a neztrácí naději. Na Twitteru napsal: „Je ještě spousta věcí, které se musí doladit. Ale jedno víme už teď: pokud nasadíme menší flotilu těchto zařízení, dokážeme mořský plastový odpad vyčistit.“

  • Pro mozek v kondici nesmíme spát ani příliš málo, ani mnoho, ukazuje nová studie

    21. říjen 2021
    spánek - nespavost

    Stejně jako řady jiných dobrých věcí v životě i spánku bychom si měli užívat s mírou. Čerstvé výsledky několikaleté studie ukazují, že přemíra spánku je pro lidský mozek a jeho funkce stejně nepříznivá jako jeho nedostatek.

    Nedostatek spánku i Alzheimerova choroba způsobují rychlejší odumírání buněk a tím také zhoršování poznávacích funkcí, jako jsou paměť, soustředění, schopnost orientace, chápání nebo vyjadřování. Mnozí odborníci spojují vznik onemocnění právě s nedostatečným spánkem.

    Výzkumníci z Centra spánkové medicíny na Washingtonské univerzitě po dobu několika let sledovali poznávací funkce velké skupiny starších dospělých. Jejich analýza, srovnávání hladiny proteinů souvisejících s Alzheimerovou chorobou a měření mozkové aktivity během spánku pomohly rozklíčovat komplikované vztahy mezi spánkem, Alzheimerovou chorobou a poznávacími funkcemi. Jejich závěry by mohly pomoci při snahách o zachování bystré mysli lidí do pozdního věku.

    „Určit, jak spolu souvisí spánek a různá stadia Alzheimerovy choroby, bylo velkou výzvou. Abychom však mohli začít navrhovat jakoukoliv léčbu nebo prevenci, je to naprosto zásadní,“ uvedl jeden z autorů studie, docent neurologie a ředitel Centra Brendan Lucey.

    „Naše studie naznačuje, že pro celkovou dobu spánku existuje střední rozsah neboli ‚sladká tečka‘, při jejímž dodržování je úroveň poznávacích funkcí stabilní.“ Podle něj byly příliš krátké a dlouhé doby spánku spojené s horší poznávací výkonností, možná kvůli spánkovému deficitu nebo špatné kvalitě spánku.

    Dalším krokem bude podle něj zjistit, jak dosáhnout přirozeného prodloužení spánku na „ideální“ délku u lidí, kteří ho mají nedostatek proto, že nemůžou usnout nebo se příliš brzy budí a pak už znovu neusnou. A také, jak velký vliv na jejich poznávací funkce by to mělo.

    A jak probíhal výzkum? Vědci si vybrali sto lidí s věkovým průměrem sedmdesát pět let, kteří například vždy několik dní v řadě spali s drobným elektroencefalogramem (EEG), přístrojem na měření mozkové aktivity, na čele, odebírali jim mozkomíšní mok, měřili mozkovou aktivitu. Celkově po dobu čtyř a půl roku.

    Poznávací funkce mozku se na základě měření pomocí EEG zhoršovaly u lidí, kteří spali méně než čtyři a půl a více než šest a půl hodiny. Samotní „spáči“ vždy uváděli z jejich pohledu o hodinu delší dobu spánku, než naměřil přístroj, tedy pět a půl a sedm a půl hodiny. O výzkumu zveřejněném v odborném časopise Brain píše web Medical Express.

  • Ve Španělsku zkouší prorazit model kapslových hotelů

    20. říjen 2021
    Kapslový hotel Optimi Rooms v Bilbau

    Španělsko je další země, kde se začíná prosazovat původně japonský model minimalistického ubytování, takzvané kapslové hotely. Lidé v nich nejsou ubytováni v klasických pokojích, ale právě v jednotlivých kapslích o rozměrech zhruba dva metry na šířku a jeden metr na délku. Podle webu deníku El País se teď takový obchodní model snaží proniknout na španělský trh, v některých regionech ale nemá zatím právní ukotvení.

    Vypadají spíš jako vesmírné lodě než jako hotely. Bílé stěny, neonová světla a hlavně pokoje ve tvaru kapsle. V baskickém Bilbau funguje kapslový hotel už dva roky. Noc v jednolůžkové kapsli tam stojí 27 euro, za dvoulůžkovou potom zájemci zaplatí asi o deset euro víc. Velikost postelí byla v tomto hotelu přizpůsobena španělskému trhu.

    Tento model velkých kapslí jsme si nechali patentovat ve Španělsku a přivezli jsme ho z Číny výhradně pro naše hotely, říká Iñaki Zabala, který za projektem stojí. V říjnu se svým obchodním partnerem plánuje otevřít podobně koncipovaný prostor přímo v hlavním městě.

    Podle odborníků, které oslovil deník El País, nejde ale takový typ ubytování oficiálně nazývat hotely. Podle španělských zákonů je lze označit jen za ubytovny, protože nemají samostatné ložnice ani koupelny.

    Proti konceptu kapslových hotelů se zatím staví Madrid. Měl by být přijat zákon, aby se z nich nestal trend, říká José Manuel Calvo z madridské radnice. V západním právu a v našich vlastních předpisech není pro takový podnik místo, protože se nejedná o vhodnou formu ubytování. Reaguje to pouze na další poptávku na nízkonákladovém trhu, který se rozšiřuje do všech sfér, dodává Calvo.

    Podle Eduarda Irastorzy, profesora z OBS Business School, může mít ale inovativní způsob ubytování ve Španělsku úspěch. Lidé dnes vyhledávají zážitky. Chtějí věci zažít, aby o nich mohli mluvit a sdílet je na sociálních sítích,“ říká Irastorza pro El País.

  • Nejlepším seriálem 21. století je podle ankety BBC The Wire

    20. říjen 2021
    Ze seriálu The Wire

    Nejlepším seriálem 21. století je podle britské BBC The Wire (The Wire – Špína Baltimoru). V anketě, která o tom rozhodla, hlasovalo 206 televizních expertů ze 43 zemí. Na druhém místě skončila série Mad Man (Šílenci z Manhattanu) a třetí místo obsadila kriminální sága Breaking Bad (Perníkový táta).

    BBC pravidelně oslovuje filmové kritiky, aby vybrali nejlepší filmy v určité kategorii. Letos se rozhodla zaměřit na oblast televizní tvorby. „Částečně proto, že televize hrála v uplynulých 18 měsících v životě mnoha z nás zásadní roli, když jsme v ní hledali informace, zábavu, útěchu i inspiraci,“ vysvětluje britská veřejnoprávní stanice. Důležitou úlohu sehrály i streamovací platformy, jejich rozvoj a rostoucí obliba.

    S nejlepším hodnocením skončilo kriminální drama Davida Simona z produkce HBO The Wire. Téměř polovina všech kritiků zařadila seriál mezi deset nejlepších a téměř čtvrtina z nich ho dala na první místo s odkazem na zobrazení moci, rasy, třídy a amerického života.

    Do první desítky se kromě už zmiňovaných televizních programů dostala taky třeba fantasy série Game of Thrones (Hra o trůny) nebo komediální The Office (Kancl). Na seznamu jsou taky čtyři animované seriály, nejlépe hodnocený z nich BoJack Horseman z dílny Netflixu skončil jedenáctý.

    BBC přidává k anketě taky statistiku. V devadesáti dvou seriálech je primárním jazykem angličtina, sedmdesát devět seriálů v první stovce vytvořili muži, za jedenácti stály ženy a deset vytvořily smíšené autorské týmy.

  • Režisér Quentin Tarantino uvažuje o natočení třetího pokračování filmu Kill Bill

    20. říjen 2021
    Z filmu Kill Bill

    Quentin Tarantino znovu naznačil, že by rád pracoval na dalším pokračování filmového hitu Kill Bill. Ještě předtím ale chce natočit komediální spaghetti western. Americký režisér opět rozvířil spekulace o návratu Umy Thurman v roli Nevěsty svým vyjádřením na filmovém festivalu v Římě, píše magazín Dazed.

    Tarantino v Itálii přebíral cenu za celoživotní dílo a na otázku, jaký bude jeho další celovečerní film, odpověděl, že nemá tušení. V reakci na spekulace, že by to mohl být právě Kill Bill 3, potom dodal: proč ne.

    Jisté ale je, že ze všeho nejdříve se chce vrhnout na komedii. „Těším se na natáčení, protože to bude opravdu zábava. Chci to totiž udělat ve stylu spaghetti westernů, kde každý mluví jiným jazykem,“ dodal Tarantino.

    Režisér už o třetím pokračování snímku Kill Bill mluvil v minulosti. Před dvěma lety řekl, že o návratu Nevěsty diskutoval s její představitelkou Umou Thurman. Přemýšlel jsem o tom, co se s její postavou stane, víte, o deset, patnáct let později… Co se stane s její dcerou, vyprávěl Tarantino v roce 2019 s tím, že pokud by z některého z jeho filmů mělo vzejít pokračování, bude to určitě Kill Bill.

    Quentin Tarantino natočil za svou kariéru devět celovečerních filmů, jako zatím poslední byl uveden v roce 2019 snímek Tenkrát v Hollywoodu. Režisér už několikrát prohlásil, že desátý film by měl být jeho poslední.

  • Austrálie chce očkovat koaly proti chlamydiím, vědci si od vakcíny slibují záchranu celého druhu

    19. říjen 2021
    Koaly

    Australští vědci začínají s očkováním koal proti chlamydiím. Jako první bude vakcína podána 400 živočichům v Queenslandu, v budoucnu by ji pak odborníci chtěli aplikovat co největšímu počtu živočichů. Ochrana před onemocněním, které u těchto vačnatců způsobuje vážné zdravotní problémy, by tak podle vědců mohla přispět k záchraně celého druhu.

    Jednodávková vakcína na bázi bílkovin dokáže snížit hladinu infekce a zároveň tak může zabránit přenosu bakterie. Ten je možný nejen pohlavním stykem, ale také z matky na dítě. Očkované koaly budou poté očipovány a vypuštěny zpět do volné přírody. V budoucnu pak chtějí odborníci sledovat rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými zvířaty.

    Bakteriální onemocnění vede u vačnatců k vážným zdravotním problémům. „Je to krutá nemoc, která způsobuje oslabující zánět spojivek, infekce močového měchýře a někdy i neplodnost,“ uvedla Amber Gillett, veterinářka a koordinátorka výzkumu.

    Zatímco chlamydie jsou u člověka léčitelné antibiotiky, u vačnatců je tento postup nevhodný. Dochází totiž k narušení střevních bakterií, které koaly potřebují k trávení listů eukalyptu. Účinek léků není ani dlouhodobý. „Pokud jsou zvířata léčena antibiotiky, v mnoha případech se s chlamydiovou chorobou vrací,“ uvedl podle Guardianu Peter Timms, který na vakcíně pracuje už 10 let.

    Nemoc se u koal v Austrálii v posledních letech významně rozšířila v oblasti jihovýchodního Queenslandu, v Novém Jižním Walesu postihla až polovinu zde žijících koal. Kromě nemocí se jejich počty rychle snižují i kvůli suchu, požárům či stavební činnosti člověka. Podle organizace Australian Koala Foundation se počet koal snížil za poslední roky až o 30 procent a její zástupci vyzývají vládu k důslednější ochraně přírodních stanovišť těchto živočichů.