Na pohřbu ve východním Německu hostům k čaji omylem servírovali koláčky s hašišem

Marihuana – konopí

Ve východoněmeckém Rostocku si skupina pohřebních hostů nedobrovolně vyzkoušela účinky hašiše. Stalo se tak po samotném pohřbu, když šli příbuzní a hosté na tradiční jídlo do místní restaurace. Místo obyčejných sušenek ale k čaji dostali koláčky s hašišem, píše o tom tisková kancelář AP.

Koláčky původně pro svoji potřebu upekla dcera majitele restaurace, kam se hosté šli najíst. Vychladnout je ale nechala ve stejné ledničce, kde byly i normální dezerty určené hostům v restauraci. Otec osmnáctileté dívky pak při servírování koláčků nevědomky sáhl po špatném tácu. Po požití hašiše musela jedna žena do nemocnice kvůli silným bolestem hlavy a zvracení a ošetřit se nechalo i dalších 12 lidí, včetně vdovy po zesnulém.

Dívku teď vyšetřuje policie. Kromě 13 případů ublížení na zdraví je obviněná i z narušení pohřbu a porušení německých zákonů o návykových látkách. Ty patří k těm víc volným v rámci Evropské unie. V roce 2017 například Německo dovolilo marihuanu používat k léčbě a konopím se tam teď léčí nejvíc lidí v celé Evropě. Celkovou legalizaci marihuany ale zatím Německo odmítá.

Spustit audio
  • New York uzavírá „továrnu na zoufalství“ Rikers a plánuje stavět věznici 21. století

    10. prosinec 2019
    Věznice na Rikers Islandu

    Vězni naštosovaní v několika 45patrových budovách nebo od světa odříznutý vězeňský kampus na ostrově uprostřed East River, i to jsou nápady pro novou generaci vězeňství americké metropole New York. Debatu rozpohyboval starosta města a jeho plán na uzavření ostrova Rikers.

    Ten je domovem hned několika rozpadajících se vězeňských komplexů, a zatímco bezúhonní Newyorčané ostrovu přezdívají „Guantánamo New Yorku“, vězni, kteří Rikers znají zevnitř, o něm mluví jako o „továrně na zoufalství“. Všichni se tedy na nutnosti zrušení komplexu na ostrově Rikers, který do roku 1932 sloužil jako obří skládka, shodují. Otázka ale zní, jak má věznice 21. století pro městské části Manhattan, Brooklyn, Queens a Bronx vlastně vypadat.

    Jak píše britský zpravodajský server The Guardian, plán transformace newyorského vězeňství počítá s výdaji 8,7 miliard dolarů a má být hotový do roku 2026. Počítá současně s radikálním snížením počtu trestanců – ze současných 7000 na konečných 3300, což je podle představitelů města možné i díky tomu, že v metropoli kontinuálně klesá kriminalita. Určitou naději pro zachování lidských podmínek pro vězně a zároveň maximální bezpečnosti přináší výzkum Van Alen Institute, neziskové organizace zabývající se architekturou a urbanismem, který dostal za úkol vymyslet zdravou a důstojnou vězeňskou infrastrukturu. Toto zadání propojilo architekty, environmentální psychology, experty v oblasti trestního soudnictví, bývalé vězně i nápomocné neziskovky. Ti všichni se teď pokusí společně definovat, jak má vypadat nová generace center výkonu spravedlnosti.

    Čtěte také Přes čáru: Vězení klidně může zůstat trestem, ale musí to mít smysl, říká bývalý vězeň.

  • V Alsasku ožila zapomenutá železnice jako monumentální cesta krajinou

    10. prosinec 2019
    Chemin des Carrières

    Ve východofrancouzském Alsasku spojilo svoje síly architektonické studio Reiulf Ramstad Arkitekter a designéři z Parenthèse Paysage a přeměnili jedenáctikilometrový úsek nepoužívané železnice mezi městy Rosheim a St Nabor na umělecké dílo, které v sobě pojí kus místní historie a kultury i respekt ke krajině.

    Zatímco původní kolejiště zmizelo a ustoupilo cyklistům a pěším, umělci za pomoci ocelových prvků různých tvarů vytvořili na místech, kde se nacházely zastávky a nádraží, síť monumentálních labyrintů, průchodů, balkonů i vyhlídek. Ty zvýrazňují místní krajinné prvky a vybízí turisty i místní k zastavení na místech, kudy od roku 1902 procházela železnice a v podhůří Vogéz přepravovala důlní materiál a lidi mezi pěti obcemi. Na zastávce Rosheim designéři vytvořili labyrint poskládaný ze zakřivených plechů zvětralé oceli a v nich umístili otvory, kterými můžete nahlédnout do přesně ohraničených míst krajiny kolem sebe. Na zastávce Boersch se zase pozornost tvůrců zaměřila na řeku, u které najdeme ocelový amfiteátr. Jedenáctikilometrová stezka nabízí cestu dlouhým tunelem i jedno zrekonstruované nádraží a podle serveru Inhabitat cestou potkáte zlověstná a temná zákoutí i nádherné výhledy.

  • Král londýnského grimeu Skepta opět v Praze. Festival Metronome ohlašuje první jména

    10. prosinec 2019
    Skepta

    Předposlední červencový víkend příštího roku se na pražském Výstavišti opět ponese ve znamení festivalu Metronome. Mezi prvními z odtajněných jmen je i grimeový rapper Skepta, který letos vyprodal Forum Karlín. Rodák z londýnského Tottenhamu působí na scéně už od roku 1999, největším zlomem jeho kariéry ovšem byla nahrávka Konnichiwa, která mu v roce 2016 přinesla prestižní britskou hudební cenu Mercury Prize.

    Temný a náladový londýnský zvuk se odráží i na jeho nejnovější desce Ignorance Is Bliss. Novinkou letošního Metronomu také bude stage, kterou obsadí zavedený pražský večírek Addict, který pod taktovou DJe NobodyListen funguje něco přes tři roky a míchá současný rap s takzvanou elektronikou s přesahem. Addict od roku 2016 uskutečnil více než tři desítky akcí na rozličných, často i těch nejnemyslitelnějších místech. Na Metronomu Addict, tradičně doplněný o světla z dílny studia Lunchmeat, proběhne v pátek i v sobotu v noci. Kromě grimeového giganta Skepty se pak můžete těšit i na britskou elektronickou legendu Underworld a spoustu dalších jmen z tuzemska i zahraničí, která budou v průběhu následujících měsíců avizována.

  • Hladový umělec ukradl na výstavě nejdražší banán světa za 120 tisíc dolarů a snědl ho

    9. prosinec 2019
    David Datuna

    Dotčený banán byl dílem italského umělce Maurizia Cattelana, který tropické ovoce připevnil lepicí páskou na zeď galerie Perrotin během uměleckého veletrhu Art Basel v Miami. Dílo s názvem Comedian mělo symbolizovat globální trh a vzalo za své ve chvíli, kdy ho jako součást své performance využil jiný tvůrce David Datuna.

    Ten se označil za Hladového umělce a před kamerami a dalšími návštěvníky galerie banán oloupal a snědl. Poté byl vyveden zaměstnanci a zatčen policií. „Bylo to zajímavé,“ okomentoval situaci policejní kapitán Steven Feldman, který na místě činu uklidňoval srocující se dav milovníků současného umění. Datuna byl vzápětí propuštěn. „Miluju tvorbu Maurizia Cattelana a skutečně miluju i tuhle instalaci. Je velmi lahodná,“ napsal osvobozený Datuna na svém instagramovém účtu.

    Nijak nesmutnil ani kupec pozřeného banánu, francouzský sběratel, který za ovoce zaplatil 120 tisíc dolarů. „Datuna nezničil umělecké dílo. Banán symbolizuje ideu,“ prohlásil ředitel galerie Lucien Terras a nechal původní kousek ihned nahradit čerstvým banánem. Cattelano má na krádeže svých děl štěstí, na jaře ukradli zloději jeho záchod z osmnáctikarátového zlata nazvaný America. Zločin nebyl doposud vyšetřen.

  • Navzdory tenčícímu se ledu překonala dvojice dobrodruhů na lyžích Severní ledový oceán

    9. prosinec 2019
    Børge Ousland a Mike Horn

    Dva dobrodruzi, Švýcar Mike Horn a Nor Børge Ousland, úspěšně přešli Severní ledový oceán na lyžích, vydrželi drsné počasí, nedostatek jídla i riziko v podobě tenkého ledu z důvodu globálního oteplování. Z aljašského města Nome odpluli na plachetnici 25. srpna, k mořskému ledu dorazili 12. září a od té doby překonávali oceán na lyžích a za sebou táhli na saních zásoby jídla.

    27. října míjeli severní pól a v neděli 8. prosince na druhé straně oceánu nastoupili na ledoborec Lance, čekal tam na ně mluvčí expedice Lars Ebbesen. „Lyžařská část expedice skončila. Byl to nádherný okamžik, když pomalu přicházeli k lodi. Jsou v lepším stavu, než jsme předpokládali, a teď se konečně mohou uvolnit,“ řekl Lars Ebbesen agentuře AFP. V posledním týdnu došly duu příděly jídla a dva členové posádky ledoborce se s nimi museli setkat a jídlo jim doplnit. Původní plán bylo dokončit tuto část cesty do dvou měsíců, tedy do poloviny listopadu, nakonec se celé putování prodloužilo na 87 dní.

    Za některé komplikace, se kterými se dvojice musela na cestě potýkat, může dle Ebbesena globální oteplování. „Kvůli změně klimatu je led tenčí než obvykle, to může působit větší unášení prudkým větrem, než je běžné,“ řekl minulý měsíc, kdy bylo oznámeno zpoždění expedice. Podle webových stránek sloužících ke sledování lodí je ledoborec Lance momentálně v norských vodách Severního ledového oceánu. A míří k norskému pobřeží, což je obtížný úsek, a podle Ebbesena může jeho proplutí trvat velmi dlouho – mezi třemi dny až třemi týdny. Švýcar Horn se vydal v roce 2016 na 270 000 kilometrů dlouhou cestu s názvem „Pole2Pole“ z Monaka, tam by také měl později tento měsíc cestu ukončit.

  • V Británii zavřeli od roku 2010 téměř 800 knihoven. V Česku je sestupný trend mírnější

    6. prosinec 2019
    Knihovna - knihy - čtení - četba

    Každoroční statistiku připravuje The Chartered Institute of Public Finance and Accountancy’s (CIPFA). Institut uvádí, že výdaje na veřejné knihovny klesly za posledních deset let o 30 %. Přelomovým byl rok 2010, kdy začala konzervativní vláda zavádět úsporná opatření, píše se ve zprávě.

    V současnosti je ve Spojeném království, Severní Irsko nepočítaje, 3 583 knihoven, o 35 méně než loni. Snížil se také počet zaměstnanců knihoven z 24 000 osob na 15 300. Britské knihovny pomáhá udržovat v chodu více než 51 000 dobrovolníků. Stejně tak kontinuálně klesá počet čtenářů. Podle Roba Whitemana z CIPFA musí lokální politici hospodařit s menšími rozpočty a peníze, které dříve připadly knihovnám, přesouvají do prioritnějších oblastí, například na sociální péči

    Premiér Boris Johnson v interview pro BBC na začátku prosince prohlásil, že záleží na schopnostech místních politiků, protože jsou mezi nimi i takoví dobří hospodáři, kteří naopak otevírají nové knihovny. „Já miluji knihovny. (…) A chci do knihoven investovat, ale to můžeme udělat teprve tehdy, až pořádně nastartujeme ekonomiku,“ prohlásil Johnson. Podle premiéra se britská ekonomika rozjede po úspěšně dokončeném brexitu. Knihoven ubývá i v Česku, které má nejhustší síť knihoven na světě. V roce 2018 čtenáři mohli navštívit 5 317 knihoven, v roce 1998 jich ovšem bylo 6 141.

    Podívejte se taky na Knihovníci kritizují nápad nahradit veřejné knihovny knihkupectvími Amazon nebo Američtí knihovníci zaskakují za novináře, švédští učí cizince jazyk. Jak jsou na tom české knihovny?.

  • Moskva rozjela systém na rozpoznávání obličejů. Přístup do něj se ale dá koupit na černém trhu

    6. prosinec 2019
    03630111.jpeg

    Ruský novinář Andrej Kaganskich, pracující pro MBK Media, zjistil, že přístup do moskevských bezpečnostních kamer, nově vybavených technologií rozpoznávání obličejů, lze koupit na černém trhu.

    V Moskvě bylo na začátku tohoto roku více než 170 000 bezpečnostních kamer, z nich 3 000 je vybaveno systémem rozpoznávání obličejů, propojeným s databází ruské policie. Moskevská vláda plánuje v dohledné budoucnosti instalovat technologii rozpoznávání obličejů do zbývajících kamer. Novinář ale objevil, že na různých chatech a fórech lze sehnat přístup k datům z těchto kamer. Za přibližně 30 000 rublů, což je v přepočtu zhruba 11 000 korun, lze podle něj získat neomezený přístup k celému systému. Podle Kaganskicha mají k datům Integrovaného centra pro zpracování a ukládání dat přístup zástupci orgánů činných v trestním řízení a vysocí státní úředníci. Právě jejich prostřednictvím se informace dostávají na černý trh. Za několik tisíc rublů pak úředníci posílají koncovým uživatelům odkaz na živé vysílání z dané kamery a záběry, které fotoaparát zachytil za posledních pět dní. Kupující, kteří jsou ochotni zaplatit alespoň 30 000 rublů, mohou získat přihlašovací jméno a heslo, které jim poskytuje neomezený přístup k systému včetně všech moskevských kamer. Zpráva MBK Media zároveň uvádí, že oficiální seznam soudních rozhodnutí neobsahuje žádné odsouzení za nezákonný prodej informací zachycených kamerovým systémem v Moskvě.

    Podívejte se taky na Kamery rozpoznávající obličeje vzbudily v Praze nevoli kvůli riziku zneužívání dat. Proč se je policie snaží protlačit? nebo Aplikace pro zestárnutí obličeje má navždy přístup k fotkám a jménům milionů lidí, varují experti.

  • Hroby na židovském hřbitově ve Francii někdo pokreslil hákovými kříži. Jde o třetí případ v regionu

    6. prosinec 2019
    Poničené náhrobky na židovském hřbitově v obci Westhoffen na východě Francie nedaleko Štrasburku.

    Desítky hrobů na historickém židovském hřbitově v městečku Westhoffen nedaleko od Štrasburku pokreslil neznámý pachatel hákovými kříži a antisemitskými graffiti. Informuje o tom deník The New York Times.

    Historický hřbitov, který pochází ze 16. století a jsou na něm mimo jiné pohřbeny rodiny Karla Marxe a bývalých francouzských premiérů Léona Bluma a Michela Debrée, poničili vandalové. Podle deníku The New York Times jde o třetí židovský hřbitov v severovýchodní Francii, který byl v minulém roce poškozen. K podobných incidentům, kdy byla na školní nebo městské zdi nakreslena antisemitská graffiti, došlo letos podle místních činitelů už přibližně padesátkrát.

    Policie v úterý objevila přibližně 107 pokreslených hrobů. Ve středu místo navštívil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner a slíbil, že zdvojnásobí úsilí o nalezení pachatelů. Jenže k jejich dopadení chybí policii svědci. Deník cituje Harolda Avrahama Weilla, rabína pro tuto oblast, který se podivuje nad tím, že incident nemá žádné svědky. „Vyvolává to otázky. Došlo ke všem těmto incidentům, a nikdo nic neviděl? V obyvatelstvu je ticho, hluchota a hloupost,“ řekl. S podivem je také to, že vesnice Westhoffen již nemá židovskou komunitu – na rozdíl od Štrasburku, kde žije asi 20 000 lidí hlásících se k této víře.

    Francouzský ministr vnitra ve středu ve Westhoffenu také slíbil, že v rámci policie vytvoří „národní úřad proti nenávisti“, který pomůže při koordinaci vyšetřování těchto a podobných incidentů. „Nenávist udeřila, nenávist je tady, v naší zemi,“ řekl ministr Castaner. Jean-Louis Debré, bývalý prezident francouzské Ústavní rady, který ve středu navštívil hřbitov s Christophem Castanerem, uvedl: „Nezapomínám na to, že 10 členů mé rodiny se nevrátilo z Osvětimi.“

  • Bohaté státy ode dneška nesmí vyvážet toxický odpad do rozvojových zemí

    5. prosinec 2019
    Skládka toxického odpadu

    V polovině 80. let vyvezla švédská firma Boliden několik zásilek toxického odpadu do jihoamerického Chile. Přes 20 tisíc tun materiálu plného jedovatého arzenu, olova nebo rtuti tam zůstalo ležet bez jakékoliv ochrany několik let. Množící se podobné případy využívání slabých zákonů a kontrol v rozvojových oblastech firmami z bohatých zemí vedly v roce 1995 ke vzniku mezinárodního zákazu takovýchto praktik pomocí dodatku k takzvané Basilejské úmluvě.

    Dnes tento zákon, téměř o čtvrt století později, konečně začíná platit. Průtahy způsobil pomalý proces ratifikace dodatku jednotlivými zeměmi. Potřebných tří čtvrtin se podařilo dosáhnout až letos 6. září, kdy dodatek potvrdilo Chorvatsko. Jak vysvětluje Jim Puckett z organizace Basel Action Network, který prosazováním opatření proti vývozu odpadu do chudých zemí strávil posledních 35 let, zákaz je velmi relevantní i dnes. Do Asie a Afriky totiž ze Západu stále proudí elektronický odpad, jedovaté plasty i vyřazené lodě. Díky zákazu by dnes zásilky odpadu, na který se opatření vztahuje, měly být navráceny do zemí, odkud byly poslány. To se ostatně už v některých částech světa děje. Například z Indonésie se v říjnu muselo vrátit přes 300 kontejnerů kontaminovaného materiálu. Podle Pucketta ale výrobci elektronického zboží lobbují za to, aby se zákaz nevztahoval na „nefunkční elektroniku, kterou někdo prohlásí za potenciálně opravitelnou“. Podobný postup prý zvolil i loďařský průmysl. Mezi čtvrtinu zemí, které ještě zákaz nepotvrdily, patří Rusko, USA nebo Japonsko.