Na Větvi!
Soubor Décalages má novou inscenaci. Příznačně ji nazval Na Větvi! Budete z ní možná trochu udivení, ale na větvi určitě ne.
Décalages je český komorní soubor, který se od roku 2007 aktivně soustřeďuje na pohybové divadlo obohacené o prvky cirkusové vzdušné akrobacie. Lana, šály a hrazdy jsou nedílnou součástí jednotlivých představení souboru Décalages, který za dobu své existence vytvořil ve spolupráci s hostujícími režiséry a choreografy celkem čtyři inscenace.
Jádro souboru tvoří Seiline Vallée a Salvi Salvatore. Jejich tvůrčí spolupráce začala v Divadle Continuo a pokračuje dodnes. Na inscenacích, jako byla Posedlost, TaBalada nebo Bez země, spolupracovali s Irinou Andreevou, Zojou Mikotovou nebo Véronic Joly. I přes poetický a jemně nostalgický humor a styl, který jednotlivé inscenace Décalages charakterizuje, získává každá další nový rukopis vycházející ze spolupráce s jiným umělci.
Jejich poslední inscenační projekt nazvaný Na Větvi! je spojený s osobou choreografa, režiséra a pedagoga Pierra Nadauda, stejně jako s živou hudbou člena kapely Čankišou Davida Synáka.
Seiline Vallée
K inscenaci Na Větvi! jsme přistupovali jinak než k předchozím projektům. Nepředcházel jí žádný scénář ani předem promyšlený příběh. Jediné, co jsme měli v ruce, byly básně Belgičana Norge, které mají zvláštní, skoro až absurdní povahu. Na začátku jsme měli téma, vycházející z poezie, měli jsme chuť pracovat na něčem novém a hledali jsme lidi odjinud, kteří by se zapojili. Nakonec jsme našli Pierra Nadauda a Davida Synáka.
Na Větvi! lze vnímat jako pokus o novou, v Décalages doposud nevyzkoušenou divadelní formu, v níž se básnický text stává součástí vzdušné akrobacie a akrobacie součástí textu. V ladných i komplikovaných pohybových kreacích na šálách recitují Seiline Vallée i Salvi Salvatore Norge a skrz jeho básně, částečně proměněné v akrobatický pohyb, kladou otázky spojené s hledáním životní pravdy. Potemnělé jeviště opanuje chmurný, místy absurdní, místy groteskní humor. Hereckou a akrobatickou akci doprovází hudebník David Synák, který vyluzuje zvuky na alternativní akustické nástroje a předměty, jako je i židle omotaná gumičkou.
Salvi Slavatore
Prvotní byla chuť udělat něco s textem. S textem jsme se Seiline moc nepracovali. Seiline přišla s belgickým básníkem Norgem. Ty básně nás natolik zaujaly, že jsme chtěli udělat akrobacii s textem. To pro nás byla taková výzva. Ještě k tomu bychom chtěli do představení živou muziku. Prvotní věci byly, že jsme text odříkávali dole, chodili jsme u toho, pak jsme lezli nahoru, říkali jsme si text nahoře, pak jsme ho říkali pod šálou, pak zase zavěšení hlavou dolů. Je to pro nás stále živý proces. Ale to je právě to hledání pravdy, které tam je.
Nejde o to, že se nechceme opakovat, to asi nechce nikdo, vykrádat sám sebe. Což možná se Seiline tak trochu děláme, protože používáme šály, hrazdu, pořád cvičíme na těch samých věcech. Nás ale vždy zaujme možnost pracovat s někým jiným – jiný režisér, jiný pohled, jiný přínos. My jsme tam pořád stejní, ale režisér nás formuje.
Inscenace Na Větvi!, v níž se prolíná existenciální poezie s živou akustickou hudbou, artistickými prvky a klauniádou, potřebuje ještě čas, aby uzrála a proměnila se v komplexní jevištní tvar, který bude více vypovídat, spíše než jen v náznacích ukazovat.
Seiline Vallée
Je více způsobů, jak můžete na pohybovém divadle s prvky cirkusu pracovat. Pro nás byl na začátku básnický text, který v nás rezonoval, nutil nás přemýšlet, o čem vypráví a čím nás oslovuje. Z těchto pocitů jsme pak vycházeli, když jsme Norgovu poezii přenášeli do pohybu, vzdušné akrobacie a jevištního prostoru.
Abstraktní básnický jazyk se může jevit jako silný motivační zdroj pro abstraktní jevištní pohyb. Může však, jako i v případě inscenace Na Větvi!, dojít ke zmatení jazyků a nedorozumění ve vztahu jednotlivých složek. Podtitul inscenace zní Divadlo. Cirkus. Hudba. Divadlo, hudba a cirkus se od sebe oddělily a fungují jako samostatné jednotky. Kontinuální práce na inscenaci může přispět k tomu, že se zase dostanou blíž k sobě.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
