Na víceletých gymnáziích se setkávají motivované děti, nejsou to ale ty nejtalentovanější

22. červenec 2022

V posledních dnech se znovu objevila debata o smysluplnosti i udržitelnosti víceletých gymnázií. České školství obecně trpí poměrně vysokou mírou nerovnosti. „Třetina dětí chodí do velice podprůměrných škol a třetina dětí do vysoce nadprůměrných škol,“ popisuje situaci Daniel Hůle z Člověka v tísni. Mají na nerovnosti podíl i víceletá gymnázia? Proč se čas od času znovu objevuje volání, aby se systém víceletých gymnázií zrušil? A je jejich existence opodstatněná?

„Že rodiče usilují o to, dostat své děti na víceleté gymnázium, je naprosto v pořádku. Na tom není nic špatně, na svých dětech nikdo nechce bourat systém. To ale neznamená, že nemáme usilovat o systém, který je spravedlivější,“ říká Hůle. Podle něj navíc výzkumy dokazují, že školství bez větších nerovností vykazuje celkově lepší výsledky.

„V těch úspěšnějších zemích není tato dvojkolejnost vzdělávání. A to jsou země, k nimž se upínáme, kam stále někdo jezdí na stáže. To se ale můžeme ve Finsku ustážovat, když si neřekneme, čím se liší finsky systém parametricky,“ dodává. Finsko svá víceletá gymnázia zrušilo v 70. letech minulého století. Selekce dětí v této zemi probíhá až v 15–16 letech.

Daniel Hůle

Debata nad víceletými gymnázii se znovu probudila i z toho důvodu, že se při posledních přijímacích zkouškách ukázal jako nedostatečný počet míst na středních školách a zejména na gymnáziích. „Myslím, že je celkově potřeba podíl obecného vzdělávání v Českém školství navýšit. To by i trochu zbavilo řadu rodičů obavy, že když se dítě nedostane na víceleté gymnázium, tak se pak nedostane ani na čtyřleté a tím pádem bude mít i ztížený přístup na vysokou školu,“ říká Jana Straková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle ní je tato obava silná i vzhledem k tomu, že aspirace studovat vysokou školu jsou v Česku vysoké.

Výzkumy také ukazují, že na víceletých gymnáziích se nesetkávají ty nejtalentovanější děti, ale děti z podnětnějšího nebo lépe zajištěnějšího okolí.

Jaká by podle Daniela Hůleho měla následovat reforma? Jak souvisí nerovnosti ve vzdělání a celková úroveň školství? A proč je podle Jany Strakové potřeba budovat společenskou soudružnost už na základní škole? Poslechněte si celou reportáž.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.