Nahlédněte do středověkých rukopisů. 3 000 jich nově najdete online

7. březen 2018
r_2100x1400_wave.png

„Je to pro nás splněný sen,“ prohlásil ředitel univerzitní knihovny v Heidelbergu Veit Probst po spuštění výjimečného projektu. Knihovníci a knihovnice zdigitalizovali tisíce rukopisů, které byly ve středověku uloženy v Bibliothece Palatině.

Během třicetileté války byla knihovna převezena do Vatikánu, v roce 1816 vrátil Vatikán německy psané rukopisy zpět, ostatní si ale ponechal. Pohromadě se všechny znovu ocitají až teď a Bibliotheca Palatina tak znovu existuje aspoň ve virtuálním světě. Palatina bývá označována jako klenot západní kultury a největší poklad německé vzdělanosti. Obsahuje teologické, filologické, historické a lékařské texty i práce z oblasti přírodních věd a astronomie. Mnohé manuskripty jsou nádherně ilustrovány. Všechny rukopisy si nyní můžete prohlédnout zde.
Už nějakou dobu si můžete listovat i českými rukopisy, třeba v Manuscriptoriu Národní knihovny nebo ve Vědecké knihovně v Olomouci.

Spustit audio
  • Marihuana bude od 17. října v Kanadě legální. Lidé ale zatím neví, kde ji mohou kouřit

    16. říjen 2018
    Marihuana - konopí - tráva

    Kanadská vláda návrh zákona schválila letos v červnu, v platnost vstupuje legalizace tuto středu 17. října 2018. Ačkoliv to může vypadat, že je země na legalizaci připravená, vláda předává odpovědnost jednotlivým provinciím, které si samy určují její hranice. Co se týče míst, kde se marihuana bude moct kouřit, jsou tedy obyvatelé Kanady zatím v nejistotě.

    Například hlasování ve městě Calgary ukázalo, že většina lidí ve svých čtvrtích místa, kde se dá kouřit, nechce. Přesto si několik „green spaces“ v Calgary schválili. Obecně se zatím dá řídit pravidly, která platí i pro alkohol – i po legalizaci se marihuana nesmí užívat na veřejnosti v blízkosti škol, parků nebo hřišť, vyhlášky se pak liší v jednotlivých městech. Pod vlivem se také nesmí řídit nebo pracovat a pokuty za nelegální prodej nebo nabízení nezletilým jsou obrovské. Tráva se nesmí z Kanady odvážet ani přivážet. Všechny legální výrobky, které se budou dát koupit, budou opatřené varováním před zdravotními riziky, které konzumace marihuany může přinášet stejně jako třeba cigarety. Kanaďané jsou známí vysokou spotřebou marihuany, odhadovaný počet lidí, kteří marihuanu konzumují, je podle University of Ottawa kolem 2,3 milionu. Liberální vláda v čele s Justinem Trudeau tvrdí, že legalizace neznamená, že Kanada vzdala válku proti drogám. Peníze určené na boj s návykovými látkami teď prý ale chtějí utrácet jinak než doposud. Na aktuální statistiky o kanadském užívaní marihuany se podívejte tady

  • Země, kde jsou tělesné tresty zakázané, jsou bezpečnější a děti se v nich míň perou

    16. říjen 2018
    bití - bití dětí - domácí násilí - bité děti

    Trestání dětí pohlavky, fackami a dalším bitím může později vést k dalšímu ubližování. Vyplývá to z výzkumu McGillovy univerzity v kanadském Montrealu. Jeho závěry také tvrdí, že země, které takové tresty zakazují, se zdají být pro mladé lidi bezpečnějším prostředím pro vyrůstání. 

    Autoři výzkumu z Kanady, Spojených států a Izraele se zaměřili na školy v 88 zemích, a to mezi lety 2003 a 2014. Více než 400 000 děvčat a chlapců ve věku 11 až 25 let se zeptali, jak často se s ostatními perou. Výzkumníky zároveň zajímalo, zda jsou fyzické tresty ve vybraných zemích legální, nebo ne, případně zda jsou zakázané jen ve školách, nebo i v domácnostech. Jak píše server Independent, v zemích, kde platil úplný zákaz bití dětí, bylo u chlapců případů šarvátek o 69 % méně, u dívek šlo pak o snížení o 42 % oproti zemím, kde žádné omezení neexistovalo. Server Telegraph ještě doplňuje, že v případě zemí s částečným zákazem, jako je například Velká Británie, kde platí pro školy, bylo fyzické násilí méně časté jen u dívek, a to o přibližně 56 %, přičemž na agresi mezi chlapci žádný dopad nemělo. „Nemohu ale říct, že země, která se rozhodne zavést zákaz fyzických trestů, bude hned zítra pozorovat klesající trend v násilí u mladých,“ upozorňuje spoluautor výzkumu Frank Elgar. Přesto tým zároveň vyzval zákonodárce, aby zakázali tělesné tresty doma i ve školách. „Vzrůstající agrese je jedním z nejsilnějších vlivů, které působí na děti – dostat ránu představuje možnost, jak se k ostatním chovat násilně, a to se děti učí,“ vysvětluje Elizabeth Gershoff. Profesorka zaměřující se na lidský rozvoj z Texaské univerzity v Austinu, která nebyla součástí zmíněného výzkumu, říká, že předchozí práce už prokázaly, že tělesné tresty mohou mít vážné důsledky. V současném výzkumu jí ale chybí pohled na to, zda se množství a četnost rvaček mezi dětmi a dospívajícími nějak změnily před a po zavedení zákazu trestů. Úplný zákaz bití dětí platí například ve Švédsku, naopak žádný nemají v Malajsii, Bruneji nebo Singapuru. Česko ve svém právním systému podobný zákaz také nemá.

  • Zchátralá funkcionalistická kavárna na Štvanici se bourat nebude. Má z ní být volnočasové centrum

    16. říjen 2018
    Bývalý klub FaceToFace, dnes opuštěný

    Magistrát hl. města Prahy vypsal zakázku na zpracování projektu opravy Fuchsovy kavárny, která už je od nultých let opuštěná a v současnosti je v dezolátním stavu.

    Vítěze zakázky schválí pražští radní, zakázka by měla být zadána ještě letos. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana by se objekt měl využívat pro volnočasové aktivity Pražanů a návštěvníků města. Památkově chráněnou budovu navrhli ve 30. letech Josef Fuchs a Bohumil Steigenhöfer, sloužila také jako zázemí stadionu a od 90. let jako hudební klub. Magistrát chystá celkovou revitalizaci ostrova, měly by se zde opravit cesty a zřídit pikniková místa. Přes Štvanici by také měla vést lávka, která spojí Holešovice s Karlínem.

  • Archeologové objevili v Norsku vikingskou pohřební loď, speciální radar ji našel jen asi půl metru pod zemí

    16. říjen 2018
    Vikingská loď zobrazená na tapisérii z Bayeux z 11. století

    Archeologové objevili jihovýchodně od Osla pohřbenou vikingskou loď. Použili k tomu speciální radar, podle kterého je přibližně dvacetimetrový kýl lodi dobře zachovaný, stejně jako několik lodních trámů. 

    Podle odborníků je to výjimečný nález, protože je součástí většího pohřebiště s několika pohřebními mohylami. „Loď není izolovaná, hřbitov, do kterého patří, měl jasně ukazovat moc a vliv,“ vysvětluje vedoucí projektu a archeolog Lars Gustavsen z norského Institutu pro výzkum kulturního dědictví. Výzkumníci pracovali se speciálním radarem umístěným na traktoru. Ten, jak je vidět na videu o objevu, projel celé území u přilehlého kopečku Jelle. Ačkoli jsou nálezy jen asi půl metru pod vrchní vrstvou půdy, archeologové je zatím neplánují vykopávat. Chtějí se zaměřit na neinvazivní výzkum, jehož cílem bude zjistit, kolik toho pod zemí vlastně je a v jakém jsou pozůstatky stavu. „Je to vzrušující objev. V Norsku totiž existují jen tři dobře zachované vikingské lodě, které se navíc podařilo vykopat už před delší dobou. Tahle nová loď bude mít určitě obrovský historický význam, protože ji můžeme prozkoumat všemi moderními archeologickými metodami,“ těší se Knut Paasche, vedoucí Oddělení digitální archeologie Institutu pro výzkum kulturního dědictví a odborník na vikingské lodě. 
    Server Guardian připomíná, že podobné lodě byly velice cenné a že taková pohřební místa byla vyhrazena pro vysoce postavené jedince.

  • Vědci navrhují nechat kolem domů vzniknout louky spíše než pěstovat trávníky

    15. říjen 2018
    Louka - muž se psem

    Pěstěné plochy zeleného trávníku rozléhající se kolem domů, firem a v parcích už podle australské vědkyně Marie Ignatievy a švédského vědce Marcuse Hedbloma nejsou tím nejvhodnějším způsobem, jak pěstovat zeleň v prostředí kolem nás. 

    Podle jejich studie publikované v časopise Science bychom se měli zamyslet nad udržitelnější variantou zeleného pokryvu půdy. Způsob pěstování takového trávníku totiž škodí životnímu prostředí víc, než mu samotný trávník prospívá. Na jeho udržování se spotřebuje velké množství vody, hnojiv a přístroje pro jeho sekání a kosení bývají často motorové, takže znečišťují ovzduší. Na stránkách serveru Inhabitat dále tito městští ekologové upozorňují, že travní plochy pokrývají na Zemi plochu o velikosti srovnatelné s rozlohou Anglie a Španělska dohromady. A varují, že na zalévání trávníků se použije 75 % spotřeby vody při udržování domácnosti. Ignatieva a Hedblom doporučují například místo toho nechat plochu volně zarůst a dát vzniknout přirozeným loukám. Například v Berlíně je taková možnost již povolená. Ekologové uvažují také o vyvinutí nového druhu krátké traviny, která pro své přežití nebude vyžadovat tolik vody.

  • Film, který polské duchovní označuje za zkorumpované, opilé smilníky a pedofily, trhá rekordy

    15. říjen 2018
    Z filmu Klér

    Kontroverzní polský film Klér vyobrazuje duchovní činitele jako zkorumpované smilníky a upozorňuje na celou řadu příkladů nepřípustného chování v celé katolické obci. Satira založená na skutečných událostech, přecházející v hořké svědectví hlavně o sexuálním zneužívání dětí v historii i současnosti v Polsku, trhá rekordy ve sledovanosti. 

    Během prvních deseti dní od uvedení do kin ho vidělo podle deníku The Guardian přes tři miliony lidí. Jeho vlivem se teď začínají dostávat ve známost skutečné konkrétní skandály. V souvislosti s filmem se píše hlavně o případu z Poznaně, kde místní soud potvrdil přelomový rozsudek. Jak uvádí server Aktualne.sk, církev musí ženě, kterou jako třináctiletou dlouhodobě zneužíval kněz, doživotně platit rentu a navíc zaplatit jednorázové odškodné v přepočtu téměř šest milionů korun. Polská církev samotný film režiséra Wojciecha Smarzowskiho rozhořčeně odsoudila a označila ho za produkt vulgární klergyfobie.

  • Měsíc autobusů zdarma ve francouzském Dunkirku způsobil malou společenskou revoluci

    15. říjen 2018
    bus - autobus - veřejná doprava

    Ve francouzském přístavním městě Dunkirk zavedli před měsícem autobusy zdarma a od té doby se z nich stala malá společenská atrakce. Město s počtem obyvatel kolem 200 000 nemá žádnou jinou formu veřejné dopravy. Nejezdí tu tramvaje, trolejbusy ani lokální vlaky. Svézt se obyvatelé i návštěvníci města mohou pouze autobusem, a to nově už měsíc zcela zdarma. 

    Obyvatelé Dunkirku změnu velmi vítají. V období, kdy se ceny pohonných hmot neustále zvyšují, se z čím dál využívanějších autobusů stala téměř společenská událost. Místní žena pro britský deník Guardian přiznává, že se občas projede jen tak pro radost, aby si popovídala s lidmi. Další si pochvaluje, že jí zrušení jízdného výrazně pomáhá s jejím důchodovým rozpočtem. Autobusy ale jezdí i mladí lidé, kteří v nich zadarmo využívají internet, mohou si v nich telefony i nabít. Město plánuje pořádat na palubách diskuze, hudební akce, nebo dokonce občas pozvat nějakou celebritu. Některé z vozů na sebe už z dálky upozorňují zářivým nátěrem. Počet měst s neplacenou hromadnou dopravou se stále zvyšuje. Momentální seznam nejen těch evropských můžete najít ve studii Wojciecha Keblowskiho, experta na městské plánování.

  • Za úspěchy Islanďanů v hudbě a umění může školství preferující ruční práce a pletení před testy

    15. říjen 2018
    Reykjavík, Island

    Není to dáno neobyčejnou přírodou, ale systémem školství a výchovy preferujícím kreativitu a dovednosti před vědomostmi, čím si můžeme vysvětlovat výraznou islandskou stopu na poli hudby, literatury či filmu.

    Ze studie zpracované University of Kansas se dozvídáme, že většina Islanďanů nemá v oblibě teorii zdůvodňující výlučnost jejich kultury právě unikátními přírodními podmínkami ostrovního státu. Jeho obyvatelé dokonce často nenahlíží svou společnost jako nějakou výrazněji kreativnější v porovnání s jinými státy. Vysvětlení úspěšnosti a originality zdejších umělců musíme hledat spíš v kombinaci několika faktorů. Již od počátku 20. století jsou islandské děti ve školách vedeny k ručním pracím – zpracování dřeva, šití, pletení či vaření. Navíc před více než 20 lety bylo do zdejšího školství uvedeno kurikulum (základní edukační dokument, udávající ráz a podobu školství, pozn. red.) zdůrazňující kreativní složku výuky, což se projevuje mimo jiné tím, že islandští školáci nepíšou tak často testy a nejsou zkoušeni z holých vědomostí. Svou roli také hraje funkční, otevřené rodinné prostředí, kterému vychází vstříc podpora ze strany státu. A více než nevšední příroda se ukazuje dle Islanďanů podstatnější městské prostředí. Nabízí totiž dostatek komunitních či sportovních středisek poskytujících dětem prostor pro vyžití i rozvíjení svého kreativního potenciálu. V neposlední řadě také musíme vzít v potaz, že Islanďané jsou velmi malým národem, což v oblasti kultury umožňuje snadnější přehlednost uměleckých scén a propojování tvořivých tendencí. Zprávu přinesl server Iceland Magazine.

  • V Amsterdamu vzniklo muzeum ekologické módy, vystavuje oděvy z jablek nebo hub

    15. říjen 2018

    Nové muzeum v Amsterdamu vystavuje ekologické inovace v textilním průmyslu a snaží se návštěvníky inspirovat k zodpovědnější spotřebě.

    Fashion For Good je interaktivní muzeum představující mimo jiné práci asi 50 společností, které se svými inovacemi snaží měnit módní průmysl k lepšímu. Nachází se zde například biologicky odbouratelná imitace kůže vytvořená z jablek nebo oděv vyrobený z mycelia, materiálu, který se nachází v kořenech hub. Muzeum se také snaží návštěvníkům poradit, které konkrétní kroky mohou podniknut, aby změnili své spotřebitelské návyky. Projekt má podnítit diskuzi, která je podle jeho zakladatelů nezbytná pro to, aby mohla být móda ekologicky udržitelným průmyslovým odvětvím. „Byli jsme šokováni, když jsme se dozvěděli, že oděvní průmysl je jedním z odvětví, které nejvíce přispívá ke změně klimatu. Odhaduje se, že vypustí 1,2 miliardy tun emisí skleníkových plynů každý rok,“ cituje Jakea Bartona, zakladatele organizace, která za projektem stojí, web Dezeen.