Nechci poslouchat, že to bude dobrý. Jak si mohou studenti sestavit krizový plán?
V sérii Safe Space se věnujeme duševnímu zdraví studujících a v tomto díle zazní tipy, které nám osobně pomohly k tomu cítit se líp. Například Jana doporučuje mimo jiné mít krizový plán. Jak si ho sestavit nám poradí patronka dílu Klára Lampová z organizace Nevypusť duši.
„Jsou dny, kdy nevím, co by mi pomohlo v tu danou chvíli, ale je fajn umět alespoň jedno dechové cvičení,“ uvádí příklad Emma Urbánková. „Nechci poslouchat, že to bude dobrý,“ dodává s tím, že jí uklidní objetí a podpora okolí. „Pomáhá mi journaling,“ zmiňuje Jana a také doporučuje služby Linku první psychické pomoci.
„Často říkám, najděte tu pomoc, ale vím, že není jednoduchý ji vyhledat,“ říká Gábi Švejdová a apeluje i na okolí, aby se ptali svých blízkých, jak se cítí a mají. „Dá se říct, že život mi zachránila i hospitalizace,“ zmiňuje Gábi a dodává, že důležitá je pro ni i laskavost sama k sobě a vztah ke svému tělu.
„Pomáhá mi chodit k psycholožce a mluvit o tom, co jsem zažila,“ říká Cara Filor a dodává, že ne hned vám terapeut sedne a hledání může trvat déle. S Barborou Ztracenou se dostáváme k tématu dostupnosti péče pro studující. „Dají se sehnat i terapeuti na pojišťovnu a například Univerzita Karlova má Centrum Carolina nebo existují projekty jako Sociální klinika,” říká. „Pomohlo mi sportování, pohyb a režim,” shrnuje Kryštof Hlavnička.
Jaké konkrétní věci se osvědčily respondentům a respondentkám ze série Safe Space? Pusť si celý díl.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
