Nejkrásnější knihy 2018 jsou známy. Uspěl Epos 257, Hrdinové kapitalistické práce i komiksový Punťa

Punťa. Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942)
Punťa. Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942)

Cenu od mezinárodní poroty si v 54. ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku 2018 vysloužilo 33 publikací a jejich tvůrců. Kategorii dětských knih ovládlo nakladatelství Baobab, které zvítězilo s knihou Bydlíme! a obsadilo i druhé a třetí místo.

Mezi vítězi se opakují i další jména – Juraj Horváth graficky upravil vítěznou publikaci v kategorii krásná literatura, a to knihu Moc a vzdor nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis. Je také grafikem knihy Ruzká klazika (Labyrint), která získala ve stejné kategorii třetí místo, i grafikem a ilustrátorem třetí nejkrásnější dětské knihy Byl jednou jeden zázrak. Nejkrásnější odbornou publikací se stala kniha Co je designér: věci, místa, sdělení (UMPRUM), nejkrásnější učebnicí ABCZ aneb H jako Havel z nakladatelství Denisa Šedivá. Autorem nejkrásnější knihy o výtvarném umění je Epos 257 se svou publikací Kořeny, větve, šlahouny (Spolek Trafačka), mezi katalogy zvítězil počin nové humpolecké galerie 8smička Pocta suknu: Textil v kontextu umění. Dvakrát bodovala Lucie Lučanská, která ilustrovala Stín kapradiny nakladatelství Take Take Take (druhé místo v kategorii krásná literatura) a obdržela také Cenu Arna Sáňky jako editorka a ilustrátorka sborníku Mujina. Take Take Take získalo druhé místo i v kategorii odborných publikací a jeho zakladatel Jindřich Janíček má cenu pro umělce do 30 let. Kniha reportáží Saši Uhlové Hrdinové kapitalistické práce získala Cenu Unie grafického designu. Kompletní výsledky najdete na stránkách Památníku národního písemnictví.

Kořeny, větve, šlahouny
Hrdinové kapatalistické práce
Spustit audio
  • Čeští horolezci zdolali jako první na světě severozápadní stěnu nepálské hory Chamlang

    24. květen 2019
    Marek Holeček a Zdeněk Hák úspěšně dokončili sestup z hory Chamlang

    Marek Holeček a Zdeněk Hák úspěšně dokončili sestup z hory Chamlang, na jejíž vrchol jako první na světě vylezli po její severozápadní stěně a stanovili tak úplně novou trasu, kterou se na vrchol hory vysoké 7 321 metrů nad mořem dá přijít.

    O jejich úspěchu informoval horolezecký server Planet Mountain, který taky upozornil, že na vrchol Chamlangu dvojice vylezla ceněným alpským stylem, jehož průkopníky byli Peter Habeler a Reinhold Messner. Při alpském stylu se lezci při zdolávání hory nevracejí do základního tábora, postupují stále kupředu jen vlastními silami, nemají s sebou nosiče ani nepoužívají umělý kyslík. Holeček a Hák výstupem na Chamlang pokračují v úspěšné spolupráci – v roce 2017 spolu v Pákistánu jako první na světě vylezli alpským stylem jihozápadní stěnou na jedenáctou nejvyšší horu světa Gašerbrum I. Za naplánování a úspěšnou realizaci téhle osmidenní expedice získal Marek Holeček světově nejprestižnější ocenění pro horolezce Zlatý cepín, jako první Čech v historii. Už v roce 2013 byl na toto ocenění nominovaný, když se spolulezcem Zdeňkem Hrubým ustanovili novou trasu na himálajskou sedmitisícovku Talung. Marek Holeček se objevování nových cest na vrcholy velehor věnuje dlouhodobě, o úspěšné absolvování nové trasy na Gašerbrum I se pokoušel od roku 2009 celkem pětkrát. Při neúspěšném pokusu o jeho dobytí v roce 2013 zemřel při sestupu Holečkův spolulezec Zdeněk Hrubý. Novými cestami vylezl Holeček se svými kolegy například na nepálskou Kyazo Ri, afghánskou Kohe Uparisínu nebo himálajskou Mt. Meru.

  • 11leté islandské basketbalistky se na protest vzdaly mistrovských medailí. Chtějí hrát proti klukům

    24. květen 2019
    Basketbalistky

    Neochota islandského basketbalového svazu vyhovět žádosti dívčího týmu, aby se směl v zápasech střetávat s chlapci, vyústila až do klasického generačního konfliktu, ve kterém děti obhajují před dospělými své právo vyjadřovat názor a cituje se Úmluva o právech dítěte OSN.

    Když se v pondělí mladé basketbalistky klubu ÍR staly v Akureyri národními šampionkami, nikdo asi nečekal, že se schyluje k dramatickému aktu. Krátce poté, co vítězky převzaly medaile, přečetla jedna z hráček prohlášení vysvětlující, že se jako tým společně vzdávají titulu na protest proti jednání islandského basketbalového svazu. Jemu totiž směřovaly několik žádostí, aby směly hrát oficiálně zápasy proti chlapcům, ale ani jednou nebyly vyslyšeny. Následně basketbalistky svlékly medaile z krku, položily je na palubovku a odkráčely pryč. Kontroverzní gesto mladých sportovkyň mělo ale ještě nečekanou dohru. Rozezlení rodičové některých basketbalistek odhlásily své dcery z klubu, za hlavního viníka celého incidentu byl navíc označen trenér týmu, který údajně dívky do situace vmanipuloval. Basketbalistky na vznesená obvinění v úterý odpověděly ručně psaným dopisem, kde rezolutně odmítly, že by je trenér jakkoli v jejich rozhodování ovlivňoval, vše byl údajně jejich nápad. „Štve nás, že nás basketbalový svaz přehlíží a nebere vážně,“ píše se v dopise, „museli jsme s tím něco udělat. Možná, že jsme překročili nějakou mez, ale aspoň teď už víme, kde ta mez leží. Naším cílem je změnit svět, a abyste toho dosáhli, musíte občas překročit nějakou hranici.“ Dopis končí post scriptem, kde se dívky odkazují ke článku 12 Úmluvy o právech dítěte OSN, který – zkráceně řečeno – uznává právo dítěte vyjadřovat názor a nabádá dospělé, aby děti v diskuzi respektovali. Generační konflikt měl bohužel nakonec velmi dospělou koncovku. Během následného dlouhého jednání mezi zástupci svazu, trenérem dívek a jejich rodiči se dospělo k rozhodnutí, že hlavní odpovědnost za celý incident nese trenér týmu, a proto ze své funkce odstoupí. Oficiální vyjádření klubu ÍR má poté velmi lakonickou formu: „Odmítnutí přijmout získané ocenění se jako takové neslučuje s předpisy basketbalové sekce týmu ÍR, které respekt a slušnost kladou vždy na první místo, a to za každých okolností.“ Zprávu přinesl server Morgunblaðið.

  • Nenávyková složka konopí dokáže léčit závislost na opiátech

    23. květen 2019
    Marihuana

    Nehalucinogenní a nenávykový kanabidiol (CBD), který se vedle známého THC vyskytuje v konopí, má zřejmě schopnost léčit závislost člověka na heroinu a dalších opiátech. Prokázala to studie newyorkského centra léčby závislostí Addiction Institute of Mount Sinai, publikovaná v odborném měsíčníku American Journal of Psychiatry.

    Tým vědkyně Yasminy Hurd přišel na to, že užívání kanabidiolu u pacientů se závislostí na heroinu výrazně snižuje chuť na drogu i s ní spojené úzkosti. „To, co pohání závislé na heroinu, je intenzivní touha, která často vede k předávkování a velkému počtu úmrtí,“ vysvětlila zpravodajskému serveru CNN Hurd. CNN upozorňuje, že od roku 2000 zemřelo kvůli užívání opiátů nebo předávkování jimi skoro 400 tisíc Američanů, což je takřka tolik jako počet mrtvých amerických vojáků za celou druhou světovou válku. Závislost na opiátech lékaři v praxi řeší tzv. substituční léčbou – narkomanům podávají metadon a buprenorfin, což jsou opiáty; jejich předepisování a distribuce jsou tudíž přísně regulovány a léčba s sebou mimo jiné nese časté návštěvy u lékaře a další riziko závislosti.
    Hurd v rámci experimentu zkoumala účinky kanabidiolu na 42 dospělých závislých na heroinu. Zjistila, že u narkomanů, kterým CBD podávala, výrazně klesla jak samotná chuť na drogu, tak i hladina stresového hormonu v krvi a abstinenci taky provázelo minimum doprovodných nežádoucích účinků. „Je to zásadní zjištění,“ říká Hurd, která teď pracuje na dlouhodobé studii, která má její závěry potvrdit. „Potřebujeme najít alternativu k opiátům, které kvůli chronické bolesti nebo závislosti užívají lidi na celém světě.“ Navzdory tomu, že ještě není jasné, v jakém množství a jak se bude lék užívat, je Hurd optimistická. „Není to návykové, nijak vám to nezmění vědomí a přitom to snižuje touhu i úzkost. To může skutečně zachránit mnoho životů,“ dodává vědkyně.

  • Radikální zkrácení pracovní doby bude podle studie nezbytné pro záchranu planety

    23. květen 2019
    Příroda - výlet - les

    Aby se zpomalilo katastrofální oteplování planety, budou muset Evropané vedle dalších opatření i radikálně zkrátit svoji pracovní dobu. Alespoň dokud se nepovede dekarbonizovat celou ekonomiku.

    Říká to studie nezávislého think-tanku Autonomy, o které informují zpravodajské servery The Guardian a The Independent. Podle ní by Britové, Švédi a Němci museli přejít na devítihodinový pracovní týden, což by mělo zpomalit produkci uhlíku a současné oteplování planety. Studie vychází z dat OECD a OSN o emisích skleníkových plynů všech tří zemí, rozdělených podle průmyslových odvětví. Ředitel Autonomy Will Stronge uvedl, že snížení pracovní doby je nezbytnou součástí souboru opatření, která mají pomoct řešit klimatickou krizi. „Stát s udržitelnou společností bude vyžadovat řadu strategií, kratší pracovní týden je jen jednou z nich,“ říká. Vedle snížení emisí, které by s sebou zkrácení pracovní doby přineslo, jsou tu podle Autonomy další environmentální výhody – méně dojíždějících, méně vyráběného zboží i použitých zdrojů. Napříč Spojenými státy i Evropou taky roste podpora tzv. zeleného nového údělu, jehož cílem je rychlá dekarbonizace hospodářství a vytváření udržitelných pracovních míst. Za zkrácení pracovní doby v zájmu ekologie se přimlouvá i britská kampaň za čtyřdenní pracovní týden. Podle jejích tvůrců je zkrácení pracovní doby nejen udržitelné, ale i nezbytné.

  • Ženský mozek pracuje lépe ve vytopené kanceláři, mužům svědčí chlad

    23. květen 2019
    žena - zimomřivá žena - zima

    Pokud chcete, aby ve vaší kanceláři stoupla produktivita práce, otočte termostatem doprava. Ukázalo se totiž, že mozky žen fungují lépe při vyšších teplotách.

    Studie publikovaná v odborném časopise PLOS one, která v Německu zkoumala práci pěti set mužů a žen v kancelářích při různých teplotách, došla k závěru, že ženy se při vyšší teplotě výrazně zlepšily v matematice a verbálních úlohách. Produktivita mužů při oteplení naopak klesla, pořád ale byl poměr zlepšení žen natolik výrazný, že se celkem vyplatilo přitopit, píše britský zpravodajský server The Guardian. „Podle našich zjištění budou genderově smíšená pracoviště produktivnější, když se v nich teplota oproti stávajícím zvyklostem trochu zvýší,“ píší autoři studie v jejím závěru. Proč to ženám, když se nemusí balit do svetrů, šátků, šál a přehozů, líp myslí a proč mají muži v košilích, kravatách a oblecích radši chladněji, je ale asi zřejmé i bez studie.

  • Havrani se mezi sebou můžou nakazit špatnou náladou, stejně jako lidé

    23. květen 2019
    havran

    Havrani ze svých opeřených kolegů cítí špatnou náladu. Ukázala to studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise PNAS. Z ní vyplynulo, že havrani dokážou mezi sebou vycítit splín a špatnou náladu, a dokonce je i šířit dál, což ukazuje na přítomnost tzv. „emoční nákazy“, která se projevuje u lidí.

    Doktorandka vídeňské univerzity Jessie Adriaense vysvětlila serveru Vice„Emoční nákaza je vlastně přizpůsobení našeho citového stavu jinému jedinci. Je mocným mechanismem při sdílení informací, chrání proti predátorům a usnadňuje skupinový život.“ Havrani jsou svými nadprůměrnými emočními schopnostmi známí, ale to, co studie ukázala, je nové: dokážou se naladit na pocity svých druhů ve skupině, a to hlavně na emoci, kterou v mezilidských vztazích definujeme jako být naštvaný. Vědci pozorovali tři měsíce osm havranů, dávali jim různé úkoly a vystavovali je situacím, kdy zažívali například těšení, zájem, zklamání nebo zlost. Zjistili, že veselý, spokojený havran poskakuje, naštvaný škrábe na klec a kope. Hlavně ale havran frustrovaný z toho, že mu z misky zmizel sýr, dokázal svojí špatnou náladou nakazit i ty, kterým se nic nepříjemného nestalo. Vědci to označují za milník ve studiu empatie zvířat, i když přiznávají, že výsledky může ovlivnit to, že negativních emocí si obecně lidé, a nově i havrani, prostě víc všímají a je taky snažší je srozumitelně vyjádřit.

  • Seriálová sezóna nikdy nekončí. Rick and Morty, Black Mirror i OItNB ohlašují nové série

    23. květen 2019
    Miley Cyrus v seriálu Black Mirror

    Tři seriálové hity v posledních dnech odtajnily datum premiéry další série. A to není všechno, pro věrné fanoušky i nové diváky si připravily překvapivý bonus.

    Už 5. června vypustí Netflix na své streamovací platformě 3 epizody z 5. sezóny futuristicko kritického seriálu Black Mirror. Každý z příběhů dostal svůj vlastní, osobitý trailer. Jeden z nich k tomu ještě navíc hereckou kreaci Miley Cyrus, která si možná rozpomene na své zářné Hannah Montana alter ego. Orange Is the New Black, jedna z vlajkových lodí seriálové produkce stejné televize, se toto léto dočká konce své dlouhé cesty. 26. července si budete moct streamnout sedmou a poslední sezónu seriálu ze ženské věznice. Trailer se proto nese v duchu odměřeného dojetí – píseň You’ve Got Time od Reginy Spektor nám štafetově přezpívávají všechny vaše oblíbené postavy. A Rick a Morty… Víte, jak to s nimi je. Vynořují se po dlouhé době a občas znenadání z dimenze neskutečné televizní zábavy. Na nonkomforní propagační taktiku jsme ostatně u stanice Adult Swim tak nějak zvyklí, proto nás ani nepřekvapí, že v nedávno zveřejněném teaseru ohlašují Rick s Mortym jako termín uvedení 4. sezóny listopad. Asi. Pravděpodobně. Určitě je termín premiéry ale jistější než to, že pro seriál napíše jednu z epizod Kanye West, což mu tvůrci populární sci-fi ztřeštěnosti, Justin Roiland a Dan Harmon, oficiálně nabídli.

  • V 70. letech zobali v Británii z krmítek hlavně vrabci a špačci, od té doby se počet druhů ztrojnásobil

    22. květen 2019
    Krmítko pro ptáky

    V 70. letech byla polovina všech ptáků, kteří zobali z krmítek na britských zahradách, jen dvou druhů – vrabci a špačci. Do roku 2010 se počet druhů opeřenců ztrojnásobil, a to díky pestré nabídce zobu, píše britský server The Guardian.

    Za rostoucím počtem ptáků i jejich druhů jsou lidé – ti ptactvu servírují chutné svačinky – a těch, kteří krmítka pestrou stravou plní, přibývá. V současné době víc než polovina Britů krmí na svých zahradách ptáky. Ve městech tak při vší spokojenosti udržují neuvěřitelných 133 druhů, což ukázalo sčítání vědců publikované v časopise Nature. K obvyklé populaci městských zahrad patří třeba červenka, kos nebo drozd. K nim se ale přidali dříve vzácní stehlíci, sýkorky nebo strakapoudi a ti zase přilákali vzácného dravce – jestřába. Plná krmítka taky podle vědců pomáhají stěhovavým druhům. Studie počítá s tím, že s nárůstem lidí, kteří na zahradách ptákům sypou krmení celoročně, bude dost zobu pro přibližně 196 milionů ptáků, což je skoro třikrát víc než současných 71 milionů, kteří se teď v zahradách vyskytují. Podle přírodovědců tak zbyde i na městské veverky a další strávníky.

    Podívejte se taky na Manuál pro záchranu hmyzu. Každý z nás může udělat něco pro to, aby louky cvrkaly a les bzučel.

  • Prestižní Man Bookerovu cenu má Ománka Alharthi, ze šesti nejlepších knih jich pět napsaly ženy

    22. květen 2019
    Jokha Alharthi

    Román Nebeská tělesa (Celestial Bodies) ománské autorky Jokha Alharthi získal letošní mezinárodní Man Bookerovu cenu pro nejlepší knihu přeloženou do angličtiny. Pětičlenná porota její knihu vybrala ze šestice finalistů, mezi kterými byly knihy pěti žen.

    Jak upozornil britský server The Guardian, Alharthi je první ománskou spisovatelkou, jejíž dílo bylo přeloženo do angličtiny, a stala se vůbec prvním vítězem mezinárodní Man Bookerovy ceny pocházejícím z jedné ze zemí Perského zálivu. Kromě tří románů má na kontě dvě sbírky kratších děl a jednu knihu pro děti. Alharthi si honorář 50 000 liber rovnocenně rozdělí s Američankou Marilyn Booth, která knihu z arabštiny do angličtiny přeložila. Mezinárodní Man Bookerova cena, která se udílí od roku 2005, totiž představuje uznání jak pro spisovatele, tak pro překladatele. Předsedkyně poroty, historička a autorka Bettany Hughes, na románu ocenila mimo jiné i styl, který je „metaforou k obsahu, rafinovaně odolává klišé o rase, otroctví a genderu“. V užším výběru finalistů byla Alharthi ve společnosti dalších čtyř žen. Polská autorka a loňská laureátka Olga Tokarczuk se tentokrát o cenu ucházela s knihou Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých, jejíž děj se odehrává na česko-polském pomezí. Dalšími kandidáty byly Francouzka Annie Ernaux a její román The Years, Němka Marion Poschmann s knihou Borovicové ostrovy a chilská autorka Alia Trabucco s dílem nazvaným The Remainder, v němž píše o dopadech represí z éry diktátora Augusta Pinocheta na další generaci. Finálovou šestku doplňoval Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez s románem The Shape Of The Ruins. Z českých spisovatelů byl na mezinárodní Man Bookerovu cenu nominován v roce 2009 Arnošt Lustig.