Nejlepší filmy první poloviny roku 2016
Silných distribučních titulů přinesl letošek už celkem solidní množství, my se ale držíme naší osvědčené číslovky – šest. A to i díky tomu, že jsme si dovolili vypustit čistě festivalové snímky a také některé filmy, které sice vstoupily do českých kin až letos, ale my jsme už jejich kvality dostatečně zohlednili v loňských reportech ze zahraničních přehlídek, v Čelistech i prosincovém výročním žebříčku (Naše malá sestra japonského klasika Hirokazu Koreedy, Saulův syn debutanta László Nemese, Humr řeckého podivína Jorgose Lanthimose, Assassin mistra Chou Siao-siena nebo Můj král režisérky Maïwenn).
Tady je našich „šest hrozných“, v abecedním pořadí.
Boj (r. Tobias Lindholm)
Strhující kinetický zážitek, který tíživou tenzi války vymění v druhé polovině za komorní, ale o to naléhavější drama v rodinném domě a soudní síni. Je to festival režijní kontroly a promyšlené práce se zámlkou a detailem. To nejlepší ze skandinávské kinematografie.
Mustang (r. Deniz Gamze Ergüven)
Jeden z nejslibnějších debutů poslední doby, prvotina původem turecké režisérky Deniz Gamze Ergüven, je emocionálně vtahujícím příběhem pěti sester, jejichž svobodomyslná nátura je trnem v oku konzervativní patriarchální společnosti. Znamenitě nasnímaná oslava nespoutané dívčí energie, která se vzpírá jakékoli kontrole a represi, dojemný portrét sesterství a ženské sounáležitosti. Skvělá hudba Warrena Ellise, nejkrásnější závěr.
Osm hrozných (r. Quentin Tarantino)
Intimní, ale vrcholně třaskavá směs detektivky, komedie, neo-westernu a splatter horroru s kongeniálně eklektickým obsazením – dějiny jednoho národa podvratně rozehrané na půdorysu zasněžené horské dřevěnice. Verbální pyrotechnika, promyšlené široké záběry, komořina spektakulárního dosahu. Nejkomplexnější a nejvyspělejší Tarantinův film od vrcholné Jackie Brown.
Poklad (r. Corneliu Porumboiu)
Každoročně je rumunská nová vlna zdrojem další inspirace. Její „joker“ Corneliu Porumboiu se přihlásil s anekdotou, která je na první pohled přitažená za vlasy, ale její provedení odkazuje k nejlepším tradicím moderní rumunské kinematografie. Skrz tři osudy nahlédne úděl celé společnosti. Největší poklady jsou ty, které přehlížíme.
Realita (r. Quentin Dupieux)
Chorý pastor primitivního elektra, král vykloubenosti a totálního surrealismu Quentin Dupieux (aka Mr. Oizo) servíruje existenciální loopy a poťouchlé narativní akrobacie: výsledkem je úchvatné filmové origami o ambicích, sežraných videokazetách a psychosomatice. Báječně nakřáplá optická iluze o tom, že svět se od zlého snu skutečně v ničem neliší. Surovost života a cynismus fantazie – unikátní film pro dobu, která chytla iritující ekzém do hlavy.
Sázka na nejistotu (r. Adam McKay)
Bezkonkurenčně největší kadence informací, kterou nám kdo letos v kině valil do hlavy. Nicméně, jejich forma i obsah jsou návykově ironické a zneklidňující. McKay vzal literaturu faktu a udělal z ní komediální thriller, kterému nechybí silný morální podtón a společenská relevance. Zábava s mozkem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka