„Nejšílenější věc v mém životě...“ Dalibor Beneš jede napříč Sibiří na koloběžce
„Včera večer mě můj anděl strážný dovedl do cíle letošní etapy – do Sredněkolymska. Dovedl mě ve zdraví, jen na chvilinku se někde zakecal a mně uhnil kus prsteníčku,“ napsal s typickou nadsázkou Dalibor Beneš. Po překonání mrazů dosahujících až -43 stupňů uzavřel ve Sredněkolymsku po 1 800 kilometrech druhou etapu své šílenosti, ve které je bezpochyby první na světě – pokouší se totiž o přejezd Sibiře na koloběžce.
Vyrazil na ni v létě 2016 z Magadanu a pomalu míří k Severnímu ledovému oceánu. Druhou etapu podnikl v zimě 2016. A ještě cca 730 km ho čeká ve třetí fázi. „Bude to nejtěžší etapa, protože povede převážně holou tundrou,“ konstatuje sympatický šedesátník z Ústí nad Labem, kterému extrémy ruského Dálného východu nedají spát. „Bude to ta nejhloupější věc, kterou v životě podniknu,“ směje se. Zkušenosti na ni sbíral dlouho. Vandroval v oblasti gulagů, přecházel Karské moře a Polární Ural, jezdil na koloběžce vlastní výroby po Pamíru a stanoval v extrémních podmínkách s vlastnoručně vyráběným vybavením.
Medvěd. Vodka. Zimníky. Na severu špatný člověk nežije
Odměnou za drsné podmínky a strádání mu byla, jak říká, krásná příroda a milí lidé. „Během cesty jsem se stal postupně živým inventářem trasy. Několikrát mě míjeli ti samí řidiči s uhlím nebo palivem, co jezdí sem tam po trase a zásobují ty, co dosud odtud neutekli. Předávali si zprávy o tom Čechovi, co na „samokate“ jede po trase. Přijeli opatrně a ohleduplně ke mně, zastavili, poptali se, jestli je vsjo normalno, jestli něco nepotřebuji, a jeli dál,“ říká s úsměvem Dalibor Beneš, který během letní etapy dvakrát unikl povodni. Při jedné se za ním zřítil most, druhá povodeň, na řece Ajan-Jurach, ho přibila na dva dny na místo. V uhelném dole Tal-Jurach se opil s hlavním inženýrem, ale říká, že v Rusku už se zdaleka nepije tak nezřízeně jako dřív. Za jednou zatáčkou bezmála narazil do medvěda.
V zimní etapě využíval tzv. zimníky, sezonní cesty, které po roztátí vypluhovaného podkladu zanikají. Spal v ledovém krunýři namrzajícího vybavení a v duchu děkoval zaměstnavateli, že mu dal jen měsíční dovolenou, protože víc by se mu mohlo stát osudným… Etapu absolvoval v botách o 3 čísla větších, potažených neoprenem, do kterých se vejdou několikery ponožky navíc. Pod nimi má na noze igelit, aby je nepropotil. O vybavení, zážitcích a mnohých dalších detailech mluví v cestovatelském a outdoorovém magazínu Radia Wave Casablanca. Poslechněte si ho!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka