Největší deštný prales v Africe možná zmizí ze seznamu UNESCO. Kvůli těžbě ropy

Národní park Salonga
Národní park Salonga

Kdybyste na mapě hledali druhý největší tropický deštný prales na světě, váš prst by měl směřovat ke střední Africe. Národní park Salonga, který je velký jako polovina Česka, leží v Demokratické republice Kongo a proslavili ho mimo jiné učenliví šimpanzi bonobo. Žije jich tu téměř polovina světové populace.

Prales je už přes 20 let na seznamu světového dědictví UNESCO, dnes mu ale hrozí nenávratné škody. V únoru prezident Joseph Kabila povolil průzkum na několika nalezištích částečně ležících v Salonze. Jak upozornila organizace Global Witness, povolení získal koncern COMICO s velmi nejasnou strukturou vlastníků často sídlících v daňových rájích. V dubnu se pak sešla speciální skupina ministrů a úředníků, která navrhuje překreslit hranice národního parku Salonga tak, aby jeho území nepokrývalo zdejší naleziště ropy. Pokud by její návrh prošel, mohlo by podobné opatření dopadnout i na národní park Virunga, kde žijí jedny z posledních horských goril na světě a další ohrožené druhy zvířat. Podle organizace Global Witness by takovéto změny mohly vést až k vyškrtnutí parků ze seznamu světového dědictví UNESCO. „Pokud nedokážeme před ropným průzkumem ochránit ani světové dědictví UNESCO, tak jaká jiná místa jsou v bezpečí před fosilním těžařským průmyslem?,“ poznamenal Pete Jones z Global Witness. Právě tato organizace už před třemi lety zveřejnila šeky na desetitisíce dolarů, které britská těžařská firma Soco vyplatila důstojníkovi obviněnému z brutálního umlčování odpůrců těžařských průzkumů na území parku Virunga.

Spustit audio
  • Zemřel král surfové kytary a praotec heavy metalu Dick Dale

    18. březen 2019
    Dick Dale

    V noci ze soboty na neděli zemřel v 81 letech legendární americký kytarista s libanonskými kořeny Dick Dale. Průkopník surfového žánru, který vládl začátku 60. let, byl inspirací například Jimiho Hendrixe.

    Dick Dale, rodným jménem Richard Anthony Monsour, změnil na přelomu 50. a 60. let zvuk rokenrolové hudby. Jeho nezaměnitelný styl, vycházející z orientální hudby Libanonu, odkud pocházel jeho otec, v kombinaci s nekompromisně hlasitým zvukem utopeným v reverbu vládl americkým hitparádám až do tzv. „britské invaze“ v čele s The Beatles. Kytaroví velikáni od Jimiho Hendrixe po Eddieho Van Halena uváděli Dala jako jednu z hlavních inspirací, stejně tak jako mnoho významných představitelů například punkového žánru. Dalovi a surfové hudbě obecně se druhé vlny popularity dostalo v 90. letech, kdy Quentin Tarantino oprášil jeho hit Misirlou na soundtracku k Pulp Fiction. Dick Dale ale nebyl pouze průkopníkem agresivní ultrarychlé hry, která položila základní kámen k extrémním žánrům kytarové hudby. Díky jeho blízké spolupráci s Leem Fenderem stál Dale u zrodu prvních vysokovýkonných zesilovačů, které dokázaly ustát jeho požadavky na ve své době neslýchanou hlasitost. Jak praví legenda, Dick Dale „zrušil“ skoro padesát aparátů a reproduktorů, než se podařilo vyvinout takové, které by ustály jeho ohlušující vizi. Během posledních dvaceti let života bojoval Dale s řadou nemocí, čítající kolorektální karcinom, cukrovku či onemocnění ledvin. Na výdaje spojené se svým zdravím vydělával až do své smrti konstantním živým hraním. „Hraju naživo od roku 1955. Budu v tom muset pokračovat, dokud neumřu, protože odmítám skonat v houpacím křesle s pivním pupkem.“ Své slovo dodržel.

  • Máte doma pokojovou květinu navíc? Napište její příběh a pošlete ji rostlinnou štafetou dál

    18. březen 2019
    Rostlinná štafeta, kterou několikrát ročně pořádá Zahrada na niti

    Principem rostlinné štafety je předat někomu dalšímu rostlinu, která vás už omrzela nebo se vám přemnožila, a dostat jinou se zajímavým příběhem. Mezi nejoblíbenější štafetové rostliny patří tradiční nenáročné retro pokojovky jako monstery, tchýniny jazyky nebo fíkusy.

    Účastníci nejvíce oceňují rostliny s příběhem, například ty zděděné po babičce, adoptované od popelnice nebo darované při nějaké zvláštní příležitosti. Organizátoři doporučují ke každé štafetové rostlině přidat cedulku s informací, odkud je, co se jí u vás líbilo nebo nelíbilo a proč ji posíláte dál. „Rostliny, které mají svůj příběh, jsou mnohem cennější a nový majitel k nim má hned jiný vztah,“ řekla serveru Ekolist autorka nápadu Lenka Hrubá. Podle ní si lidé z měst pokojovými květinami snaží vynahradit nedostatek zeleně a přírody. Vytváří si tak doma takzvanou urban jungle tvořenou právě nejrůznějšími rostlinami v květináčích. Kromě vzrostlých pokojovek se štafetují také sazenice, semena nebo i obaly na květináče, hnojiva a jiné doplňky související s pěstováním. Součástí štafety je i výměna informací a zkušeností s pokojovými květinami. Štafetu pořádá už od roku 2016 několikrát ročně Zahrada na niti na Praze 1. Její první letošní a celkově osmé pokračování se bude konat 28. března od 17 hodin. Přinést květinu na štafetu není povinností, ze zkušeností organizátorů vyplývá, že se jich většinou sejde dostatek. Každý, kdo rostlinnou štafetu navštíví, by si ale měl alespoň jednu pokojovku s příběhem odnést. Přečíst si o předchozích rostlinných štafetách můžete na blogu Zahrady na niti.

  • Srbští architekti umístili své studio do chátrající budovy. Upozorňují na problém nevyužívaných domů

    15. březen 2019
    Srbští architekti umístili své studio do chátrající budovy

    Srbští architekti z ateliéru Stattwerk postavili své studio na nestandardním místě. Svou kancelář umístili do rozpadající se výškové budovy v centru Bělehradu. Jejich cílem je upozornit na chátrání opuštěných budov ve městě.

    Studio se nachází v dřevěném objektu umístěném ve čtvrtém patře budovy, ze které v současnosti zůstal již jen betonový skelet. Část objektu s půdorysem ve tvaru srdce svou částí vystupuje z budovy a přesahuje na ulici, čímž vzbuzuje pozornost kolemjdoucích. Nejedná se o první projekt, kterým studio na problém upozorňuje. Minulý rok například nechalo studenty architektury zpracovat návrhy rekonstrukce neužívaného domu a zorganizovalo také projekt s názvem BIOTOP. Na tomto projektu spolupracovalo se studenty digitálního umění, kteří pomocí pláten a zeleného světla přeměnili betonovou konstrukci na svítící strom. Budova se tak s přičiněním studia čím dál více stává místem pro konání veřejných a uměleckých aktivit.

  • Hodnota pí byla vypočtena na novou rekordní délku, má už 31,4 bilionu číslic

    15. březen 2019
    Pí na chodníku v areálu TU Berlín

    Takzvané Ludolfovo číslo má nově přes 31,4 bilionu číslic, dosavadní rekord z roku 2016 byl 22 bilionů číslic. Překonala ho zaměstnankyně firmy Google z Japonska Emma Haruka Iwao a pomohla jí k tomu služba cloud computing.

    Na výpočtu pracovalo 25 virtuálních počítačů celkem 121 dní. Pí je hodnota, která udává poměr obvodu kruhu k jeho průměru. Jeho začátek 3,14 je dobře známý, celé číslo je ale nekonečně dlouhé. Prodloužení známé sekvence navíc není vůbec snadné, protože se neřídí žádným vzorcem. Iwao prý byla číslem pí fascinována již od svého dětství a doufá, že její současný rekord není konečný. Sama by ho ráda v budoucnosti ještě navýšila. Snaha o prodloužení čísla je dlouhodobou zábavou matematiků, nemá ale příliš praktické využití. Například agentura NASA z něho používá pouze 15 číslic.

  • Úzkostí z matematiky trpí i prvňáci, ukázala studie

    15. březen 2019
    Kalkulačka - matematika

    I šestileté děti můžou pociťovat strach, vztek a zoufalství z matematiky. Ukázala to studie pedagogické fakulty a centra pro neurovědu ve vzdělávání univerzity v Cambridge.

    Výzkumníci pracovali s téměř třemi tisíci školáky ve Velké Británii a Itálii. Úzkost z matematiky a její příčiny zkoumali u žáků pomocí podrobných rozhovorů. Píše o tom britský deník Guardian. „Necítil jsem se dobře, byl jsem opravdu vyděšený,“ popisoval své pocity jeden ze studentů základní školy po hodině, na které děti s učitelem probíraly zlomky.

    Spoluautor studie Ros McLellan tvrdí, že úzkost z matematiky je emocionální reakcí, která školáky postihuje obzvlášť silně. „Mladší děti nebudou chtít kvůli hodinám matematiky do školy chodit, bývají uplakané a rozrušené.“ Podle studie panuje mezi žáky obecný pocit, že matematika je ve srovnání s jinými předměty příliš těžká. Klíčovou příčinou úzkostí jsou špatné známky, tlak při testování a matoucí mix různých výukových metod. 

    Děti při hodinách matematiky zažívají nejen pocity strachu, napětí a frustraci, ale také fyzické symptomy. Patří mezi ně zrychlený tep srdce, sevřený žaludek a neschopnost se nadechnout.

    Úzkostem z matematiky se věnuje i tři roky stará česká diplomová práce s názvem Strach v úkolové situaci v matematice. Pomocí dotazníku mapovala prožitek strachu při vypracování dvou matematických úkolů u osmáků. Ukázalo se, že testová úzkost a strach negativně ovlivňují výkon žáka. Školáci si při těchto situacích navíc méně věří a strach je provází nejen při psaní testu nebo úkolu, ale také před a po hodnocení jejich úspěšnosti.
    Autoři britské studie vyzývají učitele a rodiče, aby tyto problémy začali řešit co nejdříve. Věnovat by se tomu měli podle výzkumníků i politici, kteří mají na starosti školství. Emocionální bloky totiž můžou u dětí negativně ovlivnit jejich vzdělávací potenciál.

  • Básník vytvořil videohru z prostředí ruského sídliště, ve které není co dělat

    15. březen 2019
    Básník vytvořil videohru z prostředí ruského sídliště, ve které není co dělat

    Je noc a vy se ocitnete v malém potemnělém bytě na ruském sídlišti. Venku sněží a ulice osvětlené pouličními lampami a neony nad vchody do obchodů jsou liduprázdné. V této tísnivé atmosféře začíná hra vytvořená herním vývojářem Alexandrem Ignatovem a básníkem Iljou Mazem.

    Hra s názvem It’s Winter posbírala řadu pochvalných recenzí od novinářů i hráčů, a to i navzdory tomu, že nemá žádný příběh a hráč v ní nemá žádný konkrétní úkol. Ve virtuálním světě si můžete usmažit vajíčka, poslechnout rádio, vykoupat se nebo vynést odpadky. Můžete se také jít projít po zasněženém sídlišti. Obchody jsou ale zavřené a hřiště prázdné. Nikde nikdo. Hra je takzvaným sandboxem neboli hrou s otevřeným světem, ve které hráč může jít, kamkoliv chce, a interagovat s herním světem. Vývojářský tým hru označuje jako postsovětské, smutné 3D, kde „na vás nic nečeká: není zde žádná šance dostat se ven, žádné místo pro dobrodružství, ani úchvatný příběh“. Můžete si jen užít precizně vymodelovaný pochmurný mikrosvět ruského předměstí. „Jako objetí nádherné melancholie, kterou cítíte v kostech jako mrazení,“ popisuje atmosféru hry jedna z uživatelských recenzí na internetovém obchodu Steam. Řada jiných hráčů ale hře vyčítá, že vlastně není hrou v pravém slova smyslu, neboť je zde opravdu jen málo věcí, které hráč může dělat. It’s Winter byla vydána jako součást většího projektu Ilji Maza, který zahrnuje také knihu, divadelní představení, krátký film a hudební album. Vývojáři na svém Twitteru nedávno oznámili, že na cestě je také letní verze hry.

  • Uzhhorod Modernism vám ukáže, kde v Užhorodu najít zajímavé meziválečné stavby

    15. březen 2019
    Dočasná budova Zemského úřadu, rondokubismus, 1924, architekt Alois Dryák

    Na začátku března zahájily činnost internetové stránky iniciativy Uzhhorod Modernism.

    Je to vlastně interaktivní průvodce po užhorodské meziválečné modernistické architektuře. Návštěvníkům nabízí mapu, kde jsou vyznačeny nejzajímavější objekty, dále pak články o jednotlivých významných objektech (těch je zatím na stránkách 20), texty věnované různým užhorodským čtvrtím, sekci o materiálech a technologických postupech typických pro meziválečnou architekturu a také medailonky československých architektů. Další budovy a témata mají na stránkách přibývat. Kromě ukrajinštiny jsou samozřejmě plně funkční i v angličtině. V letech 1919 až 1939, kdy bylo dnešní Zakarpatí součástí Československa, v Užhorodu vznikla řada výrazných a kvalitních budov – najdeme tu rondokubismus, tradicionalismus, neoklasicismus i funkcionalismus. Mezi jejich tvůrce patřili architekti Josef Gočár, Jan Gillar, Jaroslav Fragner nebo Ľudovít Oelschläger. Adolf Liebscher mladší tehdy vypracoval částečný generální plán a urbanistickou koncepci města. V jejím rámci vznikla vládní čtvrť Malé Galago a několik kolonií obytné zástavby. „Nálady převažující v mladém státě, který chtěl celému svět dokázat svou demokratičnost, rychlý rozvoj, humanismus a sílu, se odrážely i v architektuře: státní zakázky vyhrávaly zpravidla avantgardní projekty,“ píší zakladatelé iniciativy, historikové architektury Lina Dehťarova a Oleh Olašyn v úvodu k tematickému článku na ukrajinském publicistickém webu Livyj bereh. Promyšlenými urbanistickými zásahy českoslovenští architekti ovlivnili podobu celého města. Sdružení Uzhhorod Modernism ve městě působí už několik let. Jedním z jejich hlavních cílů je dosáhnout zápisu čtvrti Malé Galago na seznam světového dědictví UNESCO. Od začátku loňského září členové iniciativy také bojují proti necitlivé rekonstrukci nábřeží v centru města – ta by mimo jiné mohla ohrozit lipovou alej, jež se na místě nachází už od roku 1928.

  • „Týká se to nás všech,“ říkají Britové, kteří vyměnili běžné povolání za boj s klimatickou změnou

    14. březen 2019
    03519745.jpeg

    „Kdybyste mi před lety řekli, že budu ekologický aktivista, asi bych se vám vysmál,“ říká Chay Harwood, mladý přistěhovalec, který donedávna řešil hlavně to, jak sehnat peníze na jídlo a zaplatit účty. 

    Zajímala ho práva menšin a sociální nerovnost. Starost o životní prostředí přenechával spíše starším lidem ze střední třídy.

    Pak se ale zapojil do hnutí Extinction Rebellion (Povstání proti zániku). „Uvědomil jsem si, že ekologická krize se týká nás všech a právě na lidi z národnostních menšin, jako jsem já, dopadne nejdrtivěji,“ řekl listu The Guardian. „Lidé z hnutí opravdu chtějí něco dělat. Nebojí se spát na zemi v kancelářích, pracovat do čtyř do rána, běhat po Londýně v dešti, blokovat silnice. Být součástí toho je neuvěřitelně inspirativní, po úspěšné akci je mezi námi cítit úplná elektrizující atmosféra,“ dodal. Na druhou stranu je pro něj boj za životní prostředí také emocionálně vyčerpávající. „Když jsme blokovali silnice, viděl jsem, že komplikujeme život lidem, kteří se jen chtějí dostat do práce, i proto se teď snažíme dělat akce, které mají dopad přímo na elity, které se podílí na vytváření ekologických škod,“ vysvětlil pro Guardian.

    Zítra se Harwood společně s celým hnutím Extinction Rebellion hodlá zapojit i do studentské stávky za zlepšení klimatu.

    Studentskou stávku proti změně klimatu podpořilo více než sto českých vědců

    Fridays for Future v Berlíně

    Čeští vědci dnes vydali prohlášení, ve kterém vyjadřují podporu klimatické stávce připravované středoškolskými studenty. Své podpisy k němu připojilo více než 100 akademiček a akademiků. Iniciátorem prohlášení je fyzikální chemik profesor Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

    Proti znečištění životního prostředí se snaží bojovat i Rosamund Adoo-Kissi-Debrah. V roce 2013 ztratila dceru, která zemřela na záchvat astmatu. „Ptala jsem se doktorů, chtěla jsem odpovědi, nikdo mi ale nedokázal vysvětlit, proč zemřela. Lékaři jen řekli, že něco bylo ve vzduchu. Byla alergická na pyl, ale odborníci vyloučili, že by zemřela kvůli tomu, nedali mi žádnou odpověď,“ řekla Debrah Guardianu. Posléze založila organizaci Ella Roberta Family Foundation. Za cíl si dala šířit povědomí o znečištění ovzduší a jeho dopadech na zdraví dětí. Věří, že tím zachrání lidské životy.

    „Nikdy předtím jsem o znečištění ovzduší nepřemýšlela, když jste vědec, nemusí to pro vás být překvapivé, ale já jako obyčejný člověk jsem o tom nic nevěděla. Snažím se lidi v této oblasti vzdělávat,“ dodala.

    Kompletní příběhy Chaye Harwooda, Rosamund Adoo-Kissi-Debrah a dalších osmi britských aktivistů, kteří se snaží bojovat proti znečištění planety, si můžete přečíst v angličtině na webu listu The Guardian.

  • Šestnáctiletá aktivistka Greta Thunberg ze Švédska je navržena na Nobelovu cenu míru

    14. březen 2019
    Patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová protestuje před švédským parlamentem proti změně klimatu.

    Šestnáctiletá Švédka Greta Thunberg, která stála na počátku současných studentských protestů proti změnám klimatu, byla nominována na Nobelovu cenu míru. Navrhli ji tři norští poslanci ze Socialistické levicové strany. „Nominovali jsme Gretu, protože klimatická hrozba je možná jednou z nejvýznamnějších příčin válek a konfliktů,“ řekl poslanec Freddy André Övsteg. „Masivní hnutí, které Greta spustila, je velmi důležitým příspěvkem ke světovému míru,“ dodal.

    Mladá Švédka loni v srpnu každý den seděla před parlamentem své země a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. V prosinci 2018 promluvila na klimatické konferenci OSN v polských Katovicích, v lednu pak přednesla projev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. V obou výstupech kritizovala politiky za nedostatečnou reakci na klimatické změny a žádala je o rozhodnější kroky na ochranu životního prostředí. Píše o tom ČTK. Greta Thunberg se stala inspirací pro celosvětovou studentskou kampaň, která má za cíl přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Vyvrcholit by měla zítra mezinárodní studentskou stávkou za klima, do které by se měli zapojit studenti z více než stovky zemí světa včetně České republiky.

    Norský Nobelův výbor nominace na ocenění nezveřejňuje, mohou tak ale učinit ti, kteří dotyčnou osobnost na cenu navrhují. Nominace pochází mimo jiné od parlamentů a vlád různých zemí světa, od univerzitních profesorů či nositelů ocenění z předchozích let. Své kandidáty mohou přidat i členové Nobelova výboru. Na letošní Nobelovu cenu získalo nominaci 301 kandidátů – 223 jednotlivců a 78 organizací. Píší o tom oficiální stránky Nobelových cen. O protestech inspirovaných činy Gretou Thunberg jsme psali už dříve na našem webu, například tu a tady. Poslechnout si můžete i rozhovor se zástupci českých středoškoláků.