Nenucená antihvězda Frank Ocean v Mnichově
Kalifornský R&B zpěvák Frank Ocean měl přijet do Prahy vloni v září jako předskokan na turné kapely Coldplay, celou svoji evropskou anabázi ale nakonec zrušil poté, co se jeho debutové album Channel ORANGE doslova přes noc stalo komerčním trhákem a snesla se na něj chvála kritiky.
Svoje premiérové evropské turné tak pětadvacetiletý Christopher Francis Ocean odstartoval až tento týden – v poslední červnové úterý v intimním prostředí auditoria BMW Welt, showroomu německé automobilky v Mnichově. Šňůra nazvaná You’re Not Dead bude čítat v Evropě celkem třináct položek, nicméně České republice se bude Ocean už jen vzdalovat. Proto byl Mnichov – zařazený do itineráře až dodatečně po ohlášení seznamu koncertů – ideálním místem pro to zkontrolovat, jak si jeden z největších objevů černého popu posledních let vede naživo.
Dvojnásobný držitel Grammy naznal nejen to, že nepotřebuje být ničím předskokanem, ale i to, že sám žádného nepotřebuje. Na pódium sálu v útrobách futuristické stavby hned vedle sídla automobilky i olympijského areálu pro hry v roce 1972 vstoupil dvacet minut po deváté a hned trochu překvapivě naservíroval první ze tří ukázek z dosud nezveřejněných skladeb, které připravuje na své druhé studiové album. První známou věcí byl až hit Novacane z dva roky staré mixtape Nostalgia, ULTRA a v písni o dívce, která si vydělává na živobytí v pornoprůmyslu a užívá anestetikum z názvu skladby, se ještě trochu intonačně hledal. Trochu to připomínalo jeho vystoupení z letošních Grammy, kde také vokálně příliš nezazářil. Už při následných Acura Integurl a Songs For Women ale bylo všechno v naprostém pořádku.
Aby nevznikla mýlka, Ocean samozřejmě není zrovna prototypem soulového barda, který by svým hlasem boural zdi či předváděl na pódiu teatrální emoce. Jeho největší síla tkví ne v zabarvení hlasu, ale v uvěřitelnosti jeho projevu – jeho písničky jsou jako zhudebněné autobiografické fragmenty z docela tuctového života, které by na papíře mohly znít trochu banálně, ale ve spojení s jeho mírně melancholickým, neokázalým projevem rostou do krásy. Třeba ležérně podaná Sweet Life o znuděných výrostcích bohatých rodičů, kteří nemají do čeho píchnout, nebo Pilot Jones o vztahu mladíka s vdanou paničkou. Pomalé skladby trochu ve stylu Stevieho Wondera dominovaly první polovině mnichovského koncertu, který jednu chvíli začal až připomínat recitál – při Sierra Leone si Ocean dokonce sedl na židličku.
Bylo to nenucené, přirozené showmanství někoho, kdo ještě neodkoukal hvězdné manýry a nijak se nepotřebuje schovávat za pódiové efekty. Ostatně sál v BMW Welt nabízí hodně intimní prostředí – vešlo se do něj stěží 1 500 diváků (bylo vyprodáno) a kontaktní vzdálenost s Oceanem jeho soul-popu rozhodně slušela více než stadion v Edenu, kde měl hrát s Coldplay. Koncertní stage byla vyloženě minimalistická. Za pětičlennou kapelou a Oceanem u mikrofonu běžela velmi prostá videoprojekce – v první půlce auto uhánějící po poušti, v druhé hořící prales. Efektnější momenty přišly jen s lasery během Pyramids (devítiminutový prog-r'n'b opus zazněl v celé své kráse), a také když se během Bad Religion ponořil sál do rudého zbarvení. Jestli byla prvně jmenovaná hudebním vrcholem večera, skladba o neopětované lásce jiného muže sloužila jako pomyslný emocionální milník koncertu. Byť Ocean se ho nebál shodit hláškou „Neměl bych bejt sakra černej?“.
Frank Ocean má za sebou jen mixtape a jedno oficiální album, tudíž za hodinu a čtyřicet minut zahrál v Mnichově až na pár výjimek svůj kompletní repertoár. Albový debut Channel ORANGE nominovaný na Grammy zazněl celý včetně trochu nataženého intra Start a došlo i na nealbové raritky (třeba Golden Girl nebo úryvek z Wise Men, kterou natočil pro film Nespoutaný Django). Nechyběl samozřejmě ani jeho jediný Top 40 hit Thinking About You s analogovým syntezátorem, který celý koncert zakončoval. Místo přídavku si Ocean na výzvy fanoušků vystřihl acapella verzi Swim Good, tedy své v podstatě průlomového skladby.
Frank Ocean, který kromě působení v Odd Future už stihl spolupracovat i s Kanye Westem nebo Beyoncé, v úterní večer rozhodně nepůsobil jako megahvězda, která by kolem sebe chtěla budovat nějaký kult. Pořád je to ten trochu nesmělý a skromný kluk, který dlouho psal písničky do šuplíku, a když se konečně proslavil, nepotřeboval si začít hrát na star. O to víc se ale dal jeho teprve čtvrtý koncert v Evropě užít.
Frank Ocean, BMW Welt, Mnichov 25. 6. 2013
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
