Nepanikařte. Poslechněte si rozhlasový dokument filmařky, která prožívá panické ataky
„Je půl osmý a já jsem úplně v křeči. Je to zvláštní pocit, jako by tělo byla schránka, která přestane fungovat, ale uvnitř jsem pořád já a tělo jako kdyby najednou nebylo moje. Svaly jsou hrozně zatuhlý a jsou jako kameny. Bolí mě žaludek, nemůžu se pořádně nadechnout. Na hrudi mám asi obrovskej šutr. Nedokážu myslet v ostrejch konturách. Mám strašnej strach, že už nikdy nic nebude dobrý, že je se mnou konec. Mám prostě strach, že jsem nemocná a že se už nikdy neuzdravím.“
Panická porucha je psychické onemocnění. Člověk prožívá panické ataky, což jsou záchvaty úzkostí s fyzickými i psychickými projevy, které přicházejí neočekávaně. Napětí svalů, bolest na hrudi, depersonalizace, vnitřní třes, zjitřené smysly, katastrofické myšlenky a strachy o život. Někdy jde o minutovou záležitost, někdy o dvouhodinové utrpení.
Dokument natáčený v ich-formě má podobu zvukového deníku. V přítomném čase mluví autorka o svém strachu a myšlenkách, které současně reflektuje. Deníky se prolínají s rozhovory s jejími nejbližšími, s rodiči, sestrou Zuzanou, kamarádkou Evou, přítelem Petrem a jeho dcerou Stellou.
Eva Lammelová je absolventka magisterského oboru sociologie–andragogika na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde také studovala bakalářský obor filmová a divadelní věda. Věnuje se publicistice a dokumentární tvorbě. Vzhledem ke svým zkušenostem s panickými atakami se rozhodla natočit rozhlasový dokument Nepanikař!, což vnímá jako začátek svých snah o osvětu v oblasti psychických nemocí, které média ignorují, patetizují či bulvarizují.
Nepanikař
Autorka: Eva Lammelová, dramaturgie: Brit Jensen, zvuk: Jiří Slavičínský
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.