Burzum skáče přes nehluboké hudební kaluže
Mám dojem, že metalovou hudbu buď milujete jako celek a se vším všudy, nebo ji podobně „globálně“ zavrhujete. Střední cestu si jaksi neumím představit, a když jsem při metalové chuti, jdou všechny estetické preference stranou. Extrémní bigbít se smrtelně vážnou tváří se za dobu své existence rozrostl do myriády nejrůznějších odnoží: dark, trash, speed, doom, módní avant a drone a konečně i black metal.
Není ale třeba nechat se mást, grunt kytary a bicích je v černém metalu stejný jako před padesáti lety v černošském rock´n´rollu, mění se často jen image, kostýmy a loga. Co se image týče, je projekt Burzum téměř nepřekonatelný i na poměry Norska, tedy země, která je pro black metal tou snad nejzaslíbenější.
Varg Vikernes se coby čerstvý dvacátník rozhodl nespokojit jen s tmavými kukuči a ke kontroverzní pověsti norského black metalu přispěl údajným vypálením několika kostelů. Nešlo prý o akt satanismu, ale o pomstu vikingů, kteří, jak se zdá, nezapomínají ani na příkoří stará tisíc let. V roce 1994 pak Vikernes ubodal jistého Euronymouse, kytaristu žánrově spřízněné skupiny Mayhem a zároveň svého vydavatele. Odsouzen byl za vraždu i za žhářské útoky, které stále popírá. Ani ve vězení nepřestal tvořit a zpoza mříží vydal dvojici alb plných syntezátorového temného ambientu. Kromě toho tam rozvíjel svou filozofii založenou na bizarní syntéze norské mytologie, germánského neopohanství, rasismu a národněsocialistického okultismu. Zkrátka veselý, společenský a tolerantní chlapík. Na rozdíl od podobně hudbymilovného Charlese Mansona se ale Vikernes v roce 2009 vrátil na svobodu. A ke kytarám.
Novinka jeho projektu Burzum se nazývá Fallen a jsou na ní shrnuta snad všechna klišé black metalu. Je rámována dvojicí zvukově poměrně experimentálních skladeb, pětice písní mezi těmito konci ale není ničím jiným než nepřekvapivým, rychleji hraným bigbítem s příležitostným chraptivým řevem. Ten ze všeho nejvíc připomene chlapáctví zábavových kapel, místy i barvu hlasu Josefa Vojtka ze skupiny Kabát. Mráz běhající po zádech se ne a ne dostavit, asi se spletl a skočil na jiný hřbet.
Ne že by Fallen byla vyloženě špatná deska, jen mě při jejím poslechu napadá otřepaná stounovská hláška: it´s only rock´n´roll. Vikernesovy životní peripetie jsou tisíckrát zajímavější než jeho v podstatě maloměšťácká hudba.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
