Výtah je mrtev, ať žije výtah!

„Tadyten výtah se otevřel 6. května 2011. Byla to velká věc, protože po dlouhých letech se otevřel bezbariérový přístup do nějaké starší stanice metra v Praze," říká do zvuků smutečního pochodu Erik Čipera z o. s. Asistence, které pomáhá Pražanům s fyzickým či kombinovaným hendikepem. Smutečního proto, že už od 10. července 2012 zůstane – stejně jako celá tato stanice linky B – dlouhé dva roky uzavřený. Sdružení Asistence uspořádalo při této příležitosti happening, jehož účastníci se květinami a svíčkami s bezbariérovým vstupem symbolicky rozžehnali.

„Kromě toho, že dva roky tudy lidi nebudou moct nastoupit do stanice metra, počet bezbariérových vstupů do metra je celkem 4 – takže přijdeme o 25 % bezbariérových vstupů v centru Prahy. To je velký problém. Nebyl by to takový problém, kdyby se dalo vystoupit – jako můžou všichni ostatní – na sousedním Můstku nebo Karlově náměstí. To na vozíku bohužel nejde. My chceme upozornit na tuto situaci," vysvětluje Čipera skutečně smutné pozadí netradičního „pohřbu“.

„Původní domluvy byly, že například bude zpřístupněna přilehlá tramvajová zastávka Lazarská, na které se nedá v tuto chvíli s vozíkem vystoupit, protože je s výstupem do vozovky a ani když jede nízkopodlažní tramvaj, tak to nejde. To se nestalo. Takhle se to odsouvá z roku na rok, chybí tam nějaká koncepčnost, aby na sebe ta opatření navazovala, aby se prostě lidi na vozíku nedostávali do nějakých neřešitelných situací, jako je tomu dnes,“ kritizuje Čipera nesplněné předvolební sliby vedení města, které proklamovalo otevření nového výtahu na Můstku (kde se nedá bezbariérově přestoupit z jedné linky na druhou), na Andělu či na I. P. Pavlova. Tramvajová Lazarská měla být bezbariérově upravena už loni.

|foto: Robert Candra

„Slibovalo se, že se každý rok přidělá další stanice, a naopak to ubývá. Chápu, že se to tu musí nějak stavebně vyřešit, ale problém je v tom, že bezbariérové stanice ubývají, místo aby přibývaly,“ zlobí se i Tomáš Joza, sám upoutaný na vozík. Má štěstí, že je schopný trochu chodit, takže může překonat krátké schody nebo nastoupit do tramvaje, i tak se mu ale pravidelná cesta z Vršovic kvůli zavřené stanici znatelně prodlouží: „Pro mě osobně to znamená, že se mi prodlouží cesta, kterou vykonávám jednou týdně, přibližně o půl hodiny. Místo dvou spojů musím použít tři.“

Sdružení Asistence by rádo, aby se Praha v tomto ohledu poučila třeba v Kodani nebo dalších evropských městech. Jeho členové se taky snažili zapojit do řešení situace samotného developera budovaného administrativního centra. Neúspěšně: „My bychom považovali za správné a vhodné, aby se developeři podíleli na bezbariérových úpravách sousedních stanic metra, ale neděje se tak a zatím se tak nedělo ani u jedné stanice. Jsem zvědav, jestli se developeři zapojí třeba v budoucnu na Smíchově, kde se počítá s ohromným projektem. Nám se to nepodařilo,“ dodává skepticky Erik Čipera.

Pražské vozíčkáře tedy během následujících minimálně dvou let při běžných cestách do centra čekají doslova manévry mezi Smíchovským nádražím, Můstkem, Muzeem a Florencí.