A teď něco úplně stejného! Monty Python znovu na scéně

O bojovníkovi s komáry píše New York Times. Vyvíjí ho vědci a odborníci ze startupu Photon Matrix. K eliminaci hmyzu zařízení používá stejnou technologii jako samořiditelná autonomní auta. Během testu přímo v kancelářích společnosti se ukázalo, že je stroj nečekaně efektivní. Bílá krabice, přibližně stejně velká jako cihla, dokázala s vysokou účinností laserem ničit jednoho komára za druhým.

Výrobci zároveň hmyzu „zaručují" dlouhou a bolestivou smrt. „Komáři se spálenými křídly často umírají hodiny nebo dokonce několik dní,“ popisuje zakladatel společnosti Wang Chuan.

Celá věc má ale bezpečnostní riziko. Laser, který je dostatečně silný, aby spálil komárům křídla, může zároveň poškodit lidské oko, stačí k tomu i kontakt kratší než jednu sekundu. Zatímco ve Spojených státech jsou takto silné lasery přísně regulované, Čína je implementuje i do běžných spotřebitelských produktů.

Firma ovšem chce předejít incidentům ohledně domácích mazlíčků i lidí. Kromě kamery s umělou inteligencí, která by měla rozpoznat, kdy laser spustit a kdy ne, by měl systém identifikovat taky odrazové plochy, od kterých by se nebezpečný laser mohl odrazit.

Zájemci proto musí absolvovat speciálně sestavenou sadu patnácti otázek, včetně dotazu, která místnost je pro užití komárové protivzdušné obrany nejméně vhodná. Odpověď je koupelna, kvůli vysoké vlhkosti, zrcadlům a omezenému prostoru. Zařízení pak můžou na dotyk prstu aktivovat pouze úspěšní absolventi.

V době, kdy se kvůli oteplování klimatu komárům stále více daří i v ekosystémech, kde dříve nebyli, by podle China Daily stroj mohl pomoci ochránit populaci před nebezpečnými nemocemi, které létavý hmyz šíří.

Čtyřiadvacetiletá Joanna Wietrzyk je specialistkou na HYROX – fitness závod, který kombinuje běh a funkční silové cvičení. V rozhovoru pro BBC uvedla, že lituje rozhodnutí pokračovat v závodu, který se odehrál v Pekingu letos v září. Na otázku proč v závodu pokračovala, uvedla, že v tu chvíli nemyslela na lidi okolo ní. Zpětně celého incidentu lituje a za situaci se omluvila.

Přibližně v půlce závodu se Wietrzyk nekontrolovaně pokálela průjmem. Obrázky zašpiněných nohou a jiných částí těla obletěly svět. Na otázku, zda ji měli organizátoři zastavit, uvedla, že v danou chvíli ji nikdo k ničemu nevyzval. To bylo podle spoluzakladatele sportu Moritze Fürsteho chybou.

Celý incident vedl k změně pravidel celé soutěže. Pořadatelé mají nově možnost vyloučit účastníky, pokud mohou jejich zvratky, moč nebo exkrementy kontaminovat nebo ohrozit zdraví ostatních závodníků. Zejména proto, že účastníci mezi sebou často sdílí stejné sady náčiní.

Incident podle sportovkyně otevírá veřejnou diskuzi o hranicích profesionálních závodníků. „Jsou tak nesmírně odhodlaní vyhrát a podat co nejlepší výkon, že chtějí naplno využít všechno, co natrénovali a předvést světu svou fyzickou kondici,“ řekla Wietrzyk pro BBC.

Otevřeně promluvila i o komentářích nebo zprávách, které jí začali lidé posílat. Poté, co byla její identita a fotky zveřejněny na internetu, komunita organizátorů závodů uvedla, že každého kdo bude ženu urážet nebo vyhrožovat vyřadí z účasti na budoucích akcích. I tak to pro ni ale bylo náročné období.

Wietrzyk se chystá znovu soutěžit, píše Independent. Zúčastnit by se měla závodu Elite 15 v německém Hamburku, kde bude obhajovat předběžné prvenství ve světovém poháru.

Týdny nato, tedy začátkem října tohoto roku, se tento ústav dostal do centra veřejného světového dění. Bioložka, která v institutu pracovala, za nevyjasněných okolností zemřela na „zápal plic neznámého původu“, uvedly ruské úřady. V době smrti 28leté Darji Šipilové veřejnost nevěděla o tom, že laboratoř byla už déle jak deset let opakovaně kritizována za porušování bezpečnostních předpisů, nedostatečné pohotovostní plány a špatné nebo žádné zaškolení vedoucích pracovníků, což z institutu činilo potenciální hrozbu, píše deník Wall street Journal.

V době smrti Šipilové varoval ruský úřad, který na činnost ústavu dohlíží, před nebezpečnou nemocí, která se v oblasti šíří. Žádné další podrobnosti tehdy neuvedl. Do Irkutska odcestoval hlavní ruský hygienik a všichni, s kterými přišla zesnulá do kontaktu, byli umístěni do karantény.

Světová zdravotnická organizace pětkrát apelovala na ruské úřady, aby poskytly víc informací ohledně toho, co se v Irkutsku stalo. Úřady zopakovaly to, co tvrdily na začátku. Žena zemřela na „zápal plic neznámého původu.“

Samotný ústav založil Stalinův režim v roce 1934. V době, kdy Sovětský svaz každoročně zaznamenával tisíce případů moru, zejména v nejodlehlejších částech Dálného východu a Sibiře. Jeden z následujících ředitelů institutu se během studené války stal průkopníkem sovětského programu obrany proti biochemickým zbraním. Západní vědci začali tvrdit, že se tento program brzy proměnil v zástěrku pro vývoj sovětských biologických zbraní. Velkou roli v tom tehdy měla hrát právě morová nákaza šířená aerosoly, dodává Wall street Journal.

Vztahy ruských vědeckých institucí s kolegy ze západu se výrazně zhoršily, stejně jako se zhoršovaly vztahy Moskvy a Washingtonu. V roce 2013 ruský prezident Vladimir Putin stáhl Ruské laboratoře z vědeckých programů a programů na snižování hrozeb, které realizovaly společně se Spojenými státy. Situace se ještě zhoršila začátkem plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině v únoru 2022.

Pozůstalí tvůrce hry kritizují. Na záběrech jsou vidět chaotické scény lidí poskytujících první pomoc, řady těl ležících na silnici a záchranáři, kteří bezvládné tělo odnášejí na nosítkách. Případu si všímá britský deník Guardian.

Rodiny pozůstalých a občanských sdružení ve společném prohlášení uvedly, že „jsou zděšeni tím, že chaotické a zoufalé scény, na kterých jsou vidět lidé poskytující první pomoc nebo oběti jak leží na ulici, byly použity k vytvoření scény ve hře.“ Požadují odstranění tohoto záznamu. Lidé, kteří na místě zasahovali, nebo byli součástí tohoto neštěstí, zažívají každodenní trauma, zatímco na internetu se šíří nenávistné komentáře o obětech ve spojení se zážitky z videohry.

Vydavatel hry, společnost Activision pro agenturu Yonhap, uvedl, že „některé skutečné záběry zpravodajského charakteru byly v úvodním snímku použity jako prvek zprostředkování fiktivního příběhu.“

Není to přitom poprvé, kdy se nový díl Call of Duty s podtitulem Modern Warfare 4 objevuje v médiích z jiných, než herních důvodů, podotýká server Korea Times. Herní příběh sleduje osud jihokorejského vojáka námořní pěchoty, který bojuje proti severokorejské invazi v ulicích velkoměsta. Konzervativní jihokorejští politici naléhali na prezidenta I Če-mjonga, aby si hru zahrál a pochopil hrozbu ze strany severokorejského Pchjongjangu.

Podle výrobce čokolád Toblerone, firmy Mondelēz International, jsou čokoládové tyčinky O´bar kopií tvaru Toblerone. Namísto zaoblených polooválných výstupků má slavnější švýcarská čokoláda tvar úzkých pyramidovitých výběžků s ostřejšími hranami. Právního sporu o tvar sladkostí si všímá britský Guardian.

Britskou firmu Catherine´s original založila v roce 2021 tehdy ještě teenagerka Catherina Dodd. Podle ní si firma pevně stojí za tím, že produkt i identitu vytvořila a nezkopírovala. „Zásadně nesouhlasíme s tvrzeními ohledně naší tyčinky O´bar a chystáme se bránit právně,“ dodává Doddová. Popisuje, že je pro tak malou firmu děsivé a skoro až zastrašující, když je žaluje světový gigant.

Firma Mondelēz International, která vlastní také britské značky Cadbury a provozuje třeba čokoládovny Opavia v Opavě a Lovosicích, k tomu uvedla, že má bere vážně ochranu vlastního duševního vlastnictví a ochranných známek.

Není to poprvé, co Mondelēz International řešil čokoládové podobnosti právní cestou, připomíná server Traders Union. Před necelými deseti lety v roce 2017 musel obchodní řetězec Poundland odložit uvedení svojí čokoládové tyčinky Twin Peaks na trh. Jejich výrobek měl dva hrbolky namísto jediného vrcholu, charakteristického pro čokoládu Toblerone. Poundland nakonec obal i tyčinku upravil a Twin Peaks je v prodeji dodnes.

Tématu si všímá britská BBC. Společnost Fremantle, která australský televizní seriál produkovala, zkontaktovala americkou firmu RoseBerry Media s projektem, při kterém by umělá inteligence měla prohledávat desetiletí epizod seriálu, který se vysílal nepřetržitě od roku 1985 do loňska.

Obě firmy se hájí tím, že tento krok seriál zpopularizuje u nového publika. Někteří členové štábu včetně herců ale uvádějí, že nikdy nedali souhlas s tím, aby byly jejich záběry použity k jiným účelům, než k účelům seriálu. Mezi herci, kteří v australské telenovele Neighbours vystupovali, jsou Margot Robbie, Kylie Minogue nebo Jason Donovan.

Záměrem firem je vytvořit nová „mikrodramata,“ tedy sestříhat předtím odvysílaný obsah tak, aby dával jiný smysl než původně. A přestože k tomu umělá inteligence nebude generovat žádné nové záběry, autorům televizního seriálu vadí, že k tomu nedali souhlas.

Podle dnes 68letého zvukaře Bruce Findlaye, který na seriálu spolupracoval od první epizody, je použití umělé inteligence k výrobě krátkých snímků zesměšňováním celého procesu. „Je to jako byste rozřezali Picassa na malé kousky,“ dodává.

Australští tvůrci seriálu se obrátili na herecké odbory, píše Guardian. Podle nich by se do řešení situace měl zapojit australský premiér Antony Albanese a taky parlament. Vládu vyzvaly k tomu, aby přijala právní předpisy tak, aby byli pracovníci kreativních odvětví spravedlivě odměňováni, když bude jejich práce využívat AI.

Lidé na internetu si například stěžují, že se s tímto pohledem setkávají u mladé obsluhy v kavárně nebo restauraci. Objevuje se ale i v řadě dalších sociálních situacích. Ačkoliv může působit odsuzujícím dojmem, podle zakladatelky lifestylového časopisu The Zillennial Zine Sabriny Grimaldi jde jen o generační rozdíl. Pro CNN uvedla, že starší generace byly vychovávané k tomu, aby se chovaly přespříliš přátelsky a zdvořile.

„Myslím, že se pomalu vzdalujeme od toho přehnaně veselého způsobu komunikace, kdy se chováte, jako by každý zákazník nebo každá osoba, se kterou na veřejnosti komunikujete, byla vaším nejlepším přítelem, nebo jako byste ji znali už deset let,“ řekla.

Podle vědců může mít tento fenomén kromě preference i hlubší důvod. Mladá generace totiž nemá s mluvením takovou praxi jako předchozí generace. Studie nedávno zveřejněná v časopise Perspectives on Psychological Science zjistila, že denně vyslovíme o 28 procent méně slov než v roce 2005. Největší pokles mluvení výzkum zaznamenal právě u lidí mladších 25 let.

Podle magazínu Forbes mohou být na vině technologie. Dřív jsme museli kvůli rezervacím telefonovat nebo se v případě nouze ptát cizích lidí na cestu. Mluvenou komunikaci omezila i koronavirová pandemie, během níž společnou výuku na určitou dobu nahradily online úkoly.

Mluvení je přitom z neurologického hlediska náročnější než psaní textu a vyžaduje praxi. Chcete-li nahlas odpovědět na jednoduchou otázku, váš mozek vyhledá slova, vyhodnotí výraz tváře protějšku, uchová právě řečenou větu v pracovní paměti a sestaví odpověď. To vše během sekundy. Při chatování téměř všechny tyto překážky odpadají. Dobrou zprávou podle Forbes je, že komunikaci lze trénovat. Magazín proto dokonce vyzývá zaměstnavatele mladých, aby s komunikačním tréninkem pracovníků počítali i ve svém rozpočtu.

Zločinci se zaměřují na generaci Z prostřednictvím sociálních sítí, živých přenosů a falešných investičních schémat. Podle britského serveru The Independent na to upozornil kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. „Jde o stejné staré podvody, proti kterým jsme vždy bojovali, ale s rostoucí dostupností kryptoměn našli podvodníci nový zákeřný způsob, jak vás připravit o peníze,“ uvedl Bonta.

Pachatelé používají například tzv. sextortion, tedy formu sexuálního vydírání, při které pachatel vyhrožuje zveřejněním intimních snímků nebo osobních údajů, pokud jim oběti nepošlou peníze nebo kryptoměnu. Jiní podvodníci využívají hlasy generované umělou inteligencí a deepfake videa, aby se vydávali za příbuzné, celebrity nebo důvěryhodné osoby.

Pachatelé také lákají oběti na falešné platformy pro investice do kryptoměn nebo na herní platformy, o kterých tvrdí, že přinášejí zisky. Oběti se pak mohou stát terčem podvodníků i podruhé, když se pachatelé vydávají za představitele orgánů činných v trestním řízení a slibují vrácení ukradených prostředků výměnou za platbu předem. Na rozdíl od tradičních podvodů s hotovostí umožňují transakce s kryptoměnami pachatelům převádět na dálku velké částky, což ztěžuje navrácení odcizených prostředků.

Podvody se nemusí nutně týkat jen mladých. Singapurský server The Straits Times informoval o důchodci, kterému cizí žena na TikToku představila investiční projekt. Muž poté investoval do kryptoměny na webové stránce využívající roboty s umělou inteligencí. Kvůli podvodníkům následně přišel o více než 1,5 milionu korun.

Kalifornský generální prokurátor Bonta všem uživatelům sociálních sítí doporučil, aby si před kliknutím na podezřelé odkazy nebo interakcí s neznámými účty vyhradili alespoň devět sekund na zvážení situace.

Studie zveřejněná v časopise JMIR Formative Research zjistila, že 32 procent ze zúčastněných 995 dospělých v USA ve věku 18 až 29 let využilo nástroje jako ChatGPT, Google Gemini a Meta AI k získání informací souvisejících s drogami a alkoholem. Polovina účastníků studie přitom uvedla, že umělou inteligenci k vyhledávání informací o drogách používá aspoň jednou do měsíce, 12 procent respondentů týdně a 4 procent denně nebo téměř každý den.

Vyvolává to otázky ohledně rizik pro zdraví vzhledem ke skutečnosti, že chatboti jsou stále běžnějším zdrojem zdravotních rad. Podle serveru Euronews hlavní autorka studie Mireia Triguero Roura uvedla, že tento jev může vést k riskantnímu užívání návykových látek u mladých lidí, kteří už tak představují věkovou skupinu nejvíce zasaženou nepříznivými důsledky užívání drog. AI totiž stejně jako o jiných tématech může o užívání návykových látek šířit nepravdivé informace.

Podle studie mladí primárně používali chatboty proto, aby se dozvěděli o rizikách a důsledcích užívání návykových látek. Polovina respondentů ale také hledala informace o konkrétních drogách, včetně otázek ohledně dávkování nebo účinků. A 35 procent účastníků si hledalo informace o závislosti. Dotazovaní chatboty obecně hodnotili kladně z hlediska nápomocnosti, spolehlivosti a důvěryhodnosti. Ti, kteří umělou inteligenci využívali k dotazům o návykových látkách, jí udělili průměrné hodnocení důvěryhodnosti 3,66 z pěti, zatímco u obecného použití to bylo jen 3,51.

Výzkum dál odhalil rozdíly v závislosti na rase a pohlaví. Respondenti černé pleti častěji než běloši uváděli, že používají AI k získávání informací o návykových látkách. Jejich upravený poměr šancí byl 2,52krát vyšší. A mužští respondenti měli přibližně dvojnásobný upravený poměr šancí ve srovnání s ženskými respondentkami. Triguero Roura uvedla, že zjištěné rozdíly by mohly mimo jiné odrážet i rozdíly v přístupu ke zdravotní péči a stigmatizaci. Důvody demografických rozdílů zatím výzkumníci spolehlivě neznají, ale podle nich by to mohlo být předmětem dalšího výzkumu.