Autismus je na celý život, ale nezkracuje ho. Český sociální systém péči o lidi s PAS nezvládá

Jaké mýty o autismu se ani více jak třicet let poté, co byla v roce 1994 PAS coby diagnóza v Česku oficiálně uznána, stále nedaří vymýtit? „Je jich celá spousta. Například ten, že lidé s autismem nemohou řídit, což nelze generalizovat, protože v případě PAS jde vždy o spektrum a každý člověk s autismem je jiný. K diagnóze je potřeba přistupovat individuálně. Člověk s autismem může být klidně skvělý řidič například i ve veřejné dopravě, ale záleží samozřejmě na závažnosti postižení,“ vysvětluje Martina Lintnerová.

„Podle odhadů jsou lidí s PAS tři procenta populace, tedy zhruba tři sta tisíc. Ale diagnózu má jen asi každý desátý,“ konkretizuje Martina Lintnerová množství lidí s autismem v Česku. Systém sociálních služeb na ně ale bohužel není připraven. „Je důležité si uvědomit, že porucha autistického spektra nezkracuje život. Rodiče, kteří pečují o své autistické dítě, tu nebudou věčně a po právu trnou v obavách, co s jejich dětmi bude, až oni zemřou. Kdo převezme tíhu péče?“

Lidé s PAS pak propadají sítem sociálních služeb, které nejsou dostupné, vysvětluje Martina Lintnerová, proč se v rámci neziskové organizace Tady to mám rád pustili do projektu Nový Domov. „Hlavní motivace byla vytvořit důstojné a bezpečné místo k životu. Lidé s autismem jsou často individualisti, potřebují svůj pokoj. A nikdo z nás by asi nechtěl dlouhodobě žít ve sdíleném pokoji s lidmi, které si nevybral a nezná je.“ I proto vzniklo bydlení rodinného typu postavené na míru potřebám dospělých lidí s PAS.

Jak funguje Nový domov v praxi? Proč se ho podařilo zrealizovat až napodruhé? Poslechněte si celý rozhovor s Martinou Lintnerovou a pokud chcete projekt podpořit, přijďte v neděli 19. dubna do Björnsonova sadu v Brně na benefiční gastro festival na podporu lidí s autismem Vařím pro dobrou věc.