Afrika je neuvěřitelná, říká Jana Plodková. Safari lov bych zakázala
Herečka Jana Plodková se opakovaně vrací do Afriky. Během pěších, vodních i motorizovaných safari výletů se setkala s obřím stádem slonů i žiraf, narazila i na hrochy. U Viktoriiných vodopádů cítila naprostou euforii. Říká to v novém cestovatelském podcastu Casablanca.
„Dřív jsem si Afriku vůbec neuměla představit,“ říká Jana Plodková. „A leccos je pro mě pořád nečitelné.“ Její první výlet vedl do Jihoafrické republiky, kde na ni udělal odstrašující dojem Johannesburg, a Namibie, ze které si pamatuje například dunivé písky pouště.
Napodruhé přišlo na řadu Serengeti v Tanzanii, pak ostrovy na severu Madagaskaru, kde mimo jiné viděla poprvé v životě baobaby. V Guinejském zálivu poznala Sv. Tomáše a Princův ostrov, do východní Afriky se vrátila díky návštěvě Keni a letos jela do Zambie. „Safari lovy bych zakázala,“ dodává k ochraně přírody, kterou jezdí obdivovat.
„V Zambii byl pro mě největší zážitek Viktoriiny vodopády. Člověk je zná z dokumentů, ale na vlastní oči je to něco úplně jiného,“ vysvětluje v cestovatelském podcastu Casablanca. „Jdete ke hraně vodopádu, držíte se lana, pak si lehnete, průvodci vás drží na nohy a vy můžete koukat dolů. Pode mnou padala masa vody do stometrové hloubky a klenula se duha, která mizela a zase se objevovala. Cítila jsem naprostou euforii,“ popisuje svůj zážitek a tzv. Angel’s Pool.
Jaký národní park přinesl Janě Plodkové největší zážitky? Jak svoje cesty organizuje? Poslechněte si rozhovor v nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
