Nora Fridrichová, Johanna Nejedlová a Ridina Ahmedová: Jaké budou výzvy pro ženy u nás v roce 2022?
Pandemie ovlivnila celý svět, postavení žen nevyjímaje. Přibylo případů domácího násilí i problémů specificky zasahujících ženy. V Polsku v roce 2021 probíhaly protesty proti další snaze zpřísnit přístup k interrupcím. Českou debatou zase otřásly kauzy obvinění ze sexuálního násilí, kterého se měli dopustit bývalý poslanec za TOP 09 Dominik Feri a psychiatr Jan Cimický. Jaké jsou největší výzvy ženských práv v roce 2022?
Na to se redaktorka Eva Svobodová zeptala tří žen: novinářky Nory Fridrichové, výkonné ředitelky spolku Konsent Johanny Nejedlové a hudebnice a hlasové performerky Ridiny Ahmedové. „Jednodušší by bylo říct, kde ta výzva není, protože témat je nekonečně. Od asymetrie toho, jak jsou placené ženy a muži, přes situaci ohledně potratů v Polsku, samozřejmě velké téma je sexuální násilí na ženách, “ říká Ridina Ahmedová, autorka podcastu Sádlo.
„Jedna důležitá věc je ubránit práva, která už máme,“ říká Johanna Nejedlová. „V tématu sexu a sexuálního násilí, kterému se věnuji nejvíc, jsme si předsevzali napravit současnou definici znásilnění.“ Cílem je, aby definičním znakem nebylo násilí, ale absence souhlasu.
Jinou perspektivu zaujímá zase Nora Fridrichová, novinářka a zakladatelka projektu Šatník v Holešovické tržnici. „Z toho, co víme, se nabízí, že příští rok bude ekonomicky složitý. Nahoru jdou energie i náklady na bydlení vůbec. Chudší rodiče říkají, že už teď mají co dělat, aby to utáhli. Ceny všeho kolem nich jdou nahoru, zejména ceny bydlení,“ dodává Fridrichová.
Co se podle Johanny Nejedlové za poslední roky zhoršilo? Na jaké příběhy si nemůže zvyknout Nora Fridrichová? Jaká je osobní výzva Ridiny Ahmedové? Poslechněte si příspěvek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
