Nové vlny Wavves mají našlápnuto

28. březen 2009

Dvaadvacetiletý rodák z kalifornského San Diega Nathan Williams, který vystupuje pod jménem Wavves, obšťastnil posluchače v krátké době druhým releasem. Po loňském eponymním albu, původně vydaném jen na kazetě, se Wavves vrací s další dávkou uširvoucího punk-popu. Williams nám nedávno na strahovské Sedmičce předvedl, že svoje obývákové lo-fi perly umí suverénně prodat i naživo.

Nathan Williams je jednou z čerstvých nadějí hlučného garážového rocku, který se v poslední době právě v Kalifornii hojně hlásí o slovo. Svůj eponymní debut jako Wavves nahrál prakticky sám na čtyři stopy u sebe doma a vydal na kazetě. Poté, co na jeho talent upozornila bloggerská komunita, vyšlo album regulérně u labelu Woodsist. S jeho následníkem, který nese jméno Wavvves (s jedním V navíc), se už Williams obrátil na renomované mississippské vydavatelství Fat Possum. Hudební server Pitchfork Wavvves obratem zařadil do prestižní společnosti v rubrice Best New Music - pro představu vedle nových desek Animal Collective, Deerhunter nebo Antony and the Johnsons.

00864382.jpeg

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!

Ne že by se Nathan Williams na novince nikam neposunul, ale už podle korespondujícího obalu, názvů písní i totožného zvuku jde v podstatě spíš o druhý disk hypotetického dvojalba. Jeho první část loni představila sympaticky svěží lo-fi variaci na věčné téma, jímž jsou v rockové hudbě jednoduché pop-punkové písničky nehorázně zahlušené vrstvami zkreslení. Nic zásadně nového, ale takhle dobře napsané songy (navíc podepřené nadrzlou sebedůvěrou, která blbnutí v tátově garáži jednoznačně povyšuje na umělecké prohlášení) se neslyší často. Dělové pecky byly střídmě proloženy psychedelickými hlukovými mezihrami - a výsledek byl bezmála geniálně lahodný.

Na nové desce jako by se poměr obrátil. Noiseových experimentů výrazně přibylo, ovšem minimálně dvě z opravdu vydatných porcí hluku a vazbení bych s lehkým srdcem oželel. Na Wavvves samozřejmě nechybí zručně vystřihnuté a drajvem sršící beach-punkové vypalovačky, ale například ve skladbě Sun Opens My Eyes, jejíž rytmus připomíná bubnování indiánských šamanů, Williams ukazuje, že umí kreativně zacházet i s pomalejšími tempy.

00890400.jpeg

Na Wavvves se zkrátka Nathan Williams snaží pouštět i do teritorií, která byla až za hranicemi prvního alba. Zatím nijak zvlášť daleko, ale počkejme si. Kouzlení mu pořád spíš vychází, i když šlápnutí vedle se najdou. Druhou deskou, která kvalitativně jen velmi lehce ztrácí oproti vynikajícímu debutu, má našlápnuto sedmimílově. Jen houšť a větší vvvlny!!

autor: Robert Candra
Spustit audio