O čem se s psychoanalytikem nemluví

02933848.jpeg
02933848.jpeg

Psychoanalýza budí často dojem tajemného, poněkud těžkopádného terapeutického přístupu. Některé jeho myšlenky vytržené z kontextu, např. že ženy mužům závidí penis a muži by rádi souložili se svou matkou, vyvolávají dojem, že „Freud byl prasák“ (viz film Přeber si to/ Analyze This, USA/ Austrálie, 1999). Možná jsme ale všichni trochu „prasáci“, jen se o tom nahlas nemluví.

Psychoanalýza hledá smysl v nesmyslu. A používá k tomu třeba techniku volných asociací. To si tak sednete nebo lehnete u svého psychoanalytika a máte říkat cokoliv. Během krátké chvíle vám ale dojde absurdita té situace a začnou vás napadat všelijaké myšlenky. Některé nechcete říkat nahlas a některé ani nechcete, aby vás vůbec napadaly. To je okamžik, kdy jdete do odporu proti volným asociacím. A analytik je tam od toho, aby vám pomohl najít smysl ve zdánlivě nesmyslném, dostat se k tomu nevyslovenému.

O psychoanalýze kolují všelijaké fámy, mýty a pověry. Někteří lidé říkají, že za prvních 20 tisíc jim psychoanalytik řekl prakticky jen „dobrý den“. Podle klinického psychologa a kandidáta České psychoanalytické společnosti PhDr. Jiřího Jakubů, Ph.D., by ale sezení u mlčícího autisty mohlo být příliš frustrující, a tak lze očekávat, že existují i psychoanalytici, kteří vám občas i něco řeknou.

V rozhovoru o psychoanalýze jsme zmínili i další fámy o psychoanalýze a také to, čím je psychoanalýza specifická oproti ostatním psychoterapeutickým přístupům. Také jsme si povídali o tom, kdo jsou lidé, kteří na psychoanalýzu chodí, a s čím přichází. Pokud vás psychoanalýza zajímá, může být pro vás povídání s Jiřím Jakubů příjemným nahlédnutím za oponu.

Odkazy:
Česká psychoanalytická společnost
Česká společnost pro psychoanalytickou psychoterapii
Mezinárodní asociace psychoanalýzy