Objevte své město!: Praha, Malešice

Například ti, které láká poetika neprostor, nearchitektury a neurbanismu v pražských Malešicích, si můžou nejen tuto čtvrť zblízka osahat v doprovodu novinářky Karolíny Vránkové. Robert Candra se jí ptal, proč právě Malešice, které si hodně lidí spojí hlavně s poněkud výhrůžnou dominantou tamní spalovny.

„Protože Malešice jsou plné zajímavostí, ačkoli se to moc neví," pohotově říká Karolína Vránková, která tu prožila značnou část života. „Naše trasa nepovede jen Malešicemi, začíná vlastně na Žižkově u kina Aero, pak vede přes Židovské pece kolem nového obytného areálu Alfa přes dneska už docela slavný dům Eggo od A69 – architektů."

Ze Žižkova pak procházka přes hraniční lesík zamíří do Malešic. „Tam začneme domovem důchodců, pak půjdeme do historického centra Malešic, neboť se to málo ví, ale Malešice byly jedna z nejstarších obcí v okolí Prahy se středověkým původem. A pak se dostaneme ke zdejším dominantám, což je spalovna a teplárna, a skončíme v malešickém Vietnamu," vysvětluje Karolína Vránková, která má zvláštní vztah třeba právě k malešickému domovu pro seniory v ulici, kde sama bydlí.

Projekt Jana Línka a Vlada Miluniče vznikal od půlky 70. do půlky 80. let. „My jsme tady tenkrát bydleli a ztratil se nám novofundlandský pes. V naší rodině a vlastně v celé ulici se traduje, že ho sežrali pracovníci na výkopech domova důchodců. Což ilustruje, že ten domov tu byl svého času vnímán jako čisté zlo, že tu v klidné oblasti najednou vyrostou nějaké paneláky a tak dál. Je zajímavé, že doba to vlastně vyhodnotila jinak," přidává Karolína osobní vzpomínku. „Dneska je tam souborů domů několik, a tenhle je z nich jednoznačně nejlepší. Má svou vlastní malou krajinu, která je velmi dobře promyšlená. Navíc je taková polouzavřená, takže ti obyvatelé mají svůj polosoukromý prostor, ale nejsou odděleni žádným plotem, je to průchozí." Areál zdobí i několik dobových děl sochaře Čestmíra Sušky a altán Karla Nepraše.

Praha-Malešice - nákladové nádraží |foto: Khalil Baalbaki

Karolína Vránková do své procházky zahrnula i některé specifické oblasti, kterým říká „neprostory“ a „nekrajiny“. „To jsou prostory, které vlastně nikdo nechtěl. Něco, co město tak nějak strávilo a vyvrhlo. Uvědomila jsem si, že je tady spousta různých autobazarů, autoopraven, různých křovisek, křižovatek, zvláštní zbytkové zeleně, jsou tu obrovské železniční brownfieldy... Asi nikoho – ani sebe – nemůžu přesvědčit, že je to hezké podle nějakých konvenčních estetických měřítek, ale svůj půvab to má a třeba se najdou labužníci, kteří si to při procházce vychutnají," uzavírá Karolína Vránková. Na výpravu do malešických neprostor v zemi nikoho v jejím doprovodu se vyráží v neděli 30. září v půl třetí od žižkovského kina Aero.

Den architektury: Objevte své město s Radiem Wave |foto: Aleš Vavřík