Octobriana a velká komiksová loupež
Víte, která česká hrdinka kreslených seriálů udělala v zahraničí největší kariéru? Trochu Vám napovím - exotickou tvář této divoké bojovnice zdobí velká pěticípá hvězda rudé barvy, má dlouhé světlé vlasy svázané do ohonu, je maoistkou, agentkou Pentagonu, pravověrnou komunistkou. Asi jste rychle zavrhli těch pár významnějších ženštin našeho komiksu v čele s Fifinkou, Saudkovou Muriel i starou Jeremiáškou z Rychlých šípů a neznáte odpověď. I já bych ještě před pár měsíci podobně tápal. Ale teď už vím, že se jedná o Octobrianu, hrdinku s hodně neuvěřitelným životopisem. Knihu o ní a jejím "tvůrci" Petru Sadeckém přivedlo na světlo světa nakladatelství Labyrint.
Prvním českým nakladatelstvím náročnější literatury, které spojilo svou činnost s obrázkovým žánrem, byl Torst. Jeho vydání Spiegelmanova díla "Maus" je důležitým momentem polistopadového komiksového dění u nás. V šlépějích Torstu se vydal i podobně profilovaný Labyrint, když v roce 2003 přišel s komiksem Bílý Potok, pod kterým jsou podepsáni scenárista Jaroslav Rudiš (za svůj román Nebe pod Berlínem získal Ortenovu cenu) a ilustrátor Jaromír 99 (jinak též člen hudební skupiny Priessnitz). Poetický příběh o nádražákovi ze železniční zastávky Bílý Potok se u čtenářské veřejnosti setkal s poměrně velkým ohlasem. Minulý rok se objevilo pod názvem Hlavní nádraží jeho pokračování. Poslední díl trilogie je očekáván letos. Pro úplnost je dobré poznamenat, že komiksy a příspěvky o nich se občas objevují i v kulturním časopise Labyrint revue, za kterým též stojí stejnojmenné nakladatelství. Tolik k Labyrintu a jeho vztahu ke komiksu.
Po letech půstu u nás konečně vychází poměrně dost komiksových titulů. I když ponecháme stranou finanční stránku věci, tak skoro není v možnostech jedince přečíst třebas jen tu povedenější část současné produkce. Zcela opačná je situace s publikacemi o kreslených seriálech. S trochou nadsázky lze říci, že dnes by dokázala rozmazlený fandom zvednout ze židlí víc teoretická studie o žánru než kdejaký komiks. Nabídka podobného čtiva v češtině se po revoluci omezuje pouze na internet, jednotlivé články časopisů nebo novin, diplomové práce, katalogy komiksových výstav a to je vše. Přesně do takové situace vstoupila na samém konci minulého roku monografie Tomáše Pospiszyla o Petru Sadeckém nazvaná "Octobriana a ruský underground".
Kauza, která dala celé knize název, začala v šedesátých letech. Mladík jménem Petr Sadecký byl dlouholetým blízkým přítelem Zdeňka Buriana a dalších malířů, kteří byli v té době v nemilosti státních orgánů a měli existenční potíže. Mladý obdivovatel jejich díla navrhl těmto výtvarníkům smělý plán, jak přijít k penězům. Protože měl možnost cestovat do západní Evropy, oslovil je s nabídkou na vytvoření komiksu, který by pak nabídl k vydání zahraničním nakladatelům. Ilustrátoři s jeho nápadem souhlasili a podle jeho instrukcí vytvořili řadu obrázků s neohroženou hrdinkou Amazonou. Zvrat přinesl začátek roku 1967, kdy Sadecký s množstvím prací emigroval do Spolkové republiky Německo. Díla českých ilustrátorů pak prezentoval v cizině jako svá vlastní a rozprodával je. To byl ale jen začátek.
Původně apolitickou hrdinku Amazonu Sadecký pomocí různých zásahů přetvořil na komiksovou postavu Octobrianu, neohroženou bojovnici proti Kremlu za původní myšlenky Velké říjnové socialistické revoluce. Za tvůrce postavy označil smyšlenou ukrajinskou podzemní organizaci PPP (zkratka znamená Progresivní politická pornografie). Takto upravené obrázky opatřil průvodním komentářem a celek vydal knižně v několika západních zemích. Zpoza železné opony se o navrácení svých originálů a uvedení věcí na pravou míru snažili podvedení malíři a do případu bezprecedentního podvodu se také samozřejmě vložila tehdejší komunistická moc. Přesto mýtus o Octobrianě a sovětském komiksovém undergroundu nezanikl. Celá smyšlenka naopak začala naplno žít svým životem ...
Kniha obsahuje i pasáže, které přímo s Octobrianou nesouvisí. Prostor je věnován například Sadeckého zájmu o Mongolsko a zmiňuje jeho podivuhodné kontakty s historiky této asijské oblasti. Přesto komiksový skandál tvoří jádro celé publikace. Velmi zajímavá je kapitola nazvaná "Postava k použití". Přizvaný komiksolog Tomáš Prokůpek (redaktor komiksového magazínu Aargh!) v ní mapuje výskyt Octobriany v řadě západních obrázkových seriálů. Mezi nimi má výsadní místo slavná grafická novela Dobrodružství Luthera Arkwrighta. Letos má tento komiks vyjít i u nás, takže se máme na co těšit. České komiksové příspěvky v labyrintovské publikaci zastupuje v kompletní podobě čtyřstránková miniatura "Octobriana: Zrození legendy" od Karla Jerieho.
Už při prvním prolistování knihou "Octobriana a ruský underground" zaujme její neotřelý grafický design. Dílo věrné svému názvu se snaží působit dojmem neupraveného samizdatu. Text je na mnoha místech ručně podtrháván, škrtán a dopisován. Maximální prostor získal nasbíraný autentický materiál, který je v knize se záměrnou nedbalostí přetištěn - jedná se například o korespondenci, fotografie nebo dobové články o zcizené hrdince vyšlé v československých i zahraničních periodikách. Dík zveřejněným dokumentům se snáze věří tomu, že kniha zpracovává pravdu o mystifikaci a není sama mystifikací. Na druhou stranu některé události se mohou stát jen ve skutečnosti, protože ty nejšílenější věci nelze jednoduše vymyslet. Octobriana je toho důkazem.
Octobriana a ruský underground
Tomáš Pospiszyl
272 stránek
nakladatelství Labyrint 2004
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
