Omezení svéprávnosti by lidem nemělo vzít právo o sobě rozhodovat, praxe je ale někdy jiná, říká právnička

1. březen 2021

Řada lidí žije s duševní poruchou celkem normální život. Pracují, bydlí, vychovávají děti, platí své finanční závazky. Někdy ale mohou symptomy duševní poruchy natolik ovlivnit vnímání a chování jedince, že se jeho blízcí rozhodnou omezit jej ve svéprávnosti, aby svými neuváženými investičními kroky či naopak braním si půjček nezruinoval celou rodinu.

Právnička Tereza Bártová pracuje v neziskové organizaci Rytmus a pomáhá lidem s duševními poruchami, aby dosáhli na svá práva. Její klienti se nejčastěji potýkají s poruchami autistického spektra, mentálním postižením a demencí.

Všechny tyto zmíněné duševní poruchy už samy o sobě mohou významně omezit šanci jedince dosáhnout na svá práva. V případě, že je omezen ve své svéprávnosti, dostává se do výrazně slabší pozice. Podle Bártové by ale vždy mělo být vyslyšeno přání člověka.

Čtěte také

„Pracovali jsme s mužem, který byl proti své vůli umístěn do ústavu, ve kterém být nechtěl, ale jeho veřejný opatrovník to považoval za vhodné řešení. Nakonec se podařilo opatrovníka přesvědčit o tom, že chráněné bydlení bude pro opatrovaného vhodnější cesta,“ vzpomíná Bártová na jeden z případů, kdy se povedlo člověku s omezenou svéprávností prosadit své zájmy.

Vedle opatrovnictví s omezenou svéprávností mají ale rodiny a instituce podle občanského zákoníku ještě několik dalších mírnějších opatření, kterými lze danou situaci řešit a přitom zachovávat důstojnost jejich nemocného blízkého. Podle Bártové o nich ale veřejnost stále málo ví.

Jaké možnosti máme, když potřebujeme reagovat na symptomy duševní nemoci našeho blízkého, které komplikují jeho vlastní fungování? Může být omezení svéprávnosti prostředkem k nedobrovolné hospitalizaci? A má člověk s omezenou svéprávností šanci na to, že svou svéprávnost někdy získá zpět v plné míře? Poslechněte si rozhovor s Terezou Bártovou v Diagnóze F.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.