Omezení svéprávnosti by lidem nemělo vzít právo o sobě rozhodovat, praxe je ale někdy jiná, říká právnička
Řada lidí žije s duševní poruchou celkem normální život. Pracují, bydlí, vychovávají děti, platí své finanční závazky. Někdy ale mohou symptomy duševní poruchy natolik ovlivnit vnímání a chování jedince, že se jeho blízcí rozhodnou omezit jej ve svéprávnosti, aby svými neuváženými investičními kroky či naopak braním si půjček nezruinoval celou rodinu.
Právnička Tereza Bártová pracuje v neziskové organizaci Rytmus a pomáhá lidem s duševními poruchami, aby dosáhli na svá práva. Její klienti se nejčastěji potýkají s poruchami autistického spektra, mentálním postižením a demencí.
Všechny tyto zmíněné duševní poruchy už samy o sobě mohou významně omezit šanci jedince dosáhnout na svá práva. V případě, že je omezen ve své svéprávnosti, dostává se do výrazně slabší pozice. Podle Bártové by ale vždy mělo být vyslyšeno přání člověka.
Čtěte také
„Pracovali jsme s mužem, který byl proti své vůli umístěn do ústavu, ve kterém být nechtěl, ale jeho veřejný opatrovník to považoval za vhodné řešení. Nakonec se podařilo opatrovníka přesvědčit o tom, že chráněné bydlení bude pro opatrovaného vhodnější cesta,“ vzpomíná Bártová na jeden z případů, kdy se povedlo člověku s omezenou svéprávností prosadit své zájmy.
Vedle opatrovnictví s omezenou svéprávností mají ale rodiny a instituce podle občanského zákoníku ještě několik dalších mírnějších opatření, kterými lze danou situaci řešit a přitom zachovávat důstojnost jejich nemocného blízkého. Podle Bártové o nich ale veřejnost stále málo ví.
Jaké možnosti máme, když potřebujeme reagovat na symptomy duševní nemoci našeho blízkého, které komplikují jeho vlastní fungování? Může být omezení svéprávnosti prostředkem k nedobrovolné hospitalizaci? A má člověk s omezenou svéprávností šanci na to, že svou svéprávnost někdy získá zpět v plné míře? Poslechněte si rozhovor s Terezou Bártovou v Diagnóze F.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://wave.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.