Ostrochovský o Světloplachosti: Film není tak depresivní, jako byla realita v charkovském metru
Vítězným snímkem letošního ročníku MFDF Jihlava se stal dokument Světloplachost Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka. Autoři ho natočili v charkovském metru během prvních měsíců ruské invaze na Ukrajinu, kdy se v jedné ze stanic ukrývaly stovky lidí před bombardováním. „Nemysleli jsme si, že z toho hned bude film, ale situace v metru byla natolik unikátní, že jsme se rozhodli zůstat a rovnou začít točit,“ přiznává dokumentarista Ostrochovský.
Na Ukrajinu jeli Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík původně s humanitární pomocí, po třech měsících strávených v Charkově se ale vrátili s materiálem, který vyústil v dokument s názvem Světloplachost. Film podle Ostrochovského vyznívá pozitivněji, než jaká byla realita. „Nechtěli jsme natočit čistě depresivní dokument, je to takový jiný pohled na válku, obyčejný příběh na jejím pozadí. Lidé, kteří v metru těch několik měsíců žili, věděli, že až válka skončí, nic pěkného je už v životě nečeká. Jen zničené domy, spálený majetek… Člověk se na konec války v podstatě ani netěší. Metro bylo relativně bezpečné a v tom bezčasí vás snadno ovládne apatie a pasivita,“ vysvětluje Ostrochovský méně zřejmou realitu války.
Čtěte také
Dokumentaristé se v metru tři týdny aklimatizovali bez kamery a s Ukrajinci podle Ostrochovského splynuli natolik, že je zahraniční novináři točili, jako kdyby byli místní. „Nevykazovali jsme příznaky, že jsme odjinud. Já jsem navíc v té době ještě měl dlouhé vlasy, takže stačilo, abych se pár dní nemyl a vypadal jsem jako bezdomovec,” popisuje. Nakonec se rozhodli dokument postavit na dvou dětech. Hlavním hrdinou je 12letý Nikita a jeho nová kamarádka Viki. „Rodiče Nikity bylo těžké udržet, aby se o natáčení aktivně zajímali, děti se zase nedokázaly soustředit déle jak dvě hodiny denně, takže jsme hodně museli odhadovat správné chvíle, kdy je šance na další záběry,“ popisuje Ostrochovský, jak probíhalo samotné natáčení.
Co především obsahovala humanitární pomoc, se kterou slovenští dokumentaristé jeli na Ukrajinu? Proč bylo jídlo pro kočky a psy v charkovském metru vzácné? A jak je v dokumentu Světloplachost zpřítomněna válka? Poslechněte si celý rozhovor s Ivanem Ostrochovským.
Související
-
Po tom, co peklo skončí. Jak žijí lidé, kterým změnil život terorista Breivik?
Na ostrově Utøya, kde Anders Breivik 22. července 2011 postřílel 69 lidí, se znovu pořádají tábory. Vyrovnávání se s kolektivním i osobním traumatem zachytil Lukáš Houdek.
-
Zabijácké karaoke: Fincher oslavuje cynický profesionalismus, Kaurismäki lásku a Stallone coleslaw
Čelisti tentokrát doporučují podchlazené zabijáky, finskou lásku a osmdesátkové akční umčo. Radost Alešovi, Tondovi i Tomášovi udělal David Fincher s thrillerem Zabiják.
-
„Toč mě, když brečím.“ Co pro influencerky a influencery znamená autenticita?
Influencerkám a influencerům se často předhazuje vytváření falešného obrazu reality. Pro jejich úspěch je přitom klíčová autenticita. Té se věnuje dokument Jakuba Horáčka.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.