Panda Bear: Větroplachovy nové šaty

22. duben 2011

Stejně jako jeho domovská kapela Animal Collective i sám Panda Bear je podepsán pod deskami, jež totálně změnily dobové hudební paradigma.

Je to v nejlepším smyslu stylotvorný muzikant, který se díky své vizi psychedelického popu stal nekorunovaným králem plážové vlny přezdívané chillwave - jednoho z mnoha problematických subžánrů dnešní doby (připomeňme alespoň jeho podobně legračně pojmenované odnože „glo-fi" či „hypnagogický pop"), jež si zakládá mj. na masivním využití rozličných efektů, reverbů, distorzí, filtry propasírovaných vokálů a roztodivných samplů, kolem nichž cirkulují jednoduché melodické linky.

Z těchto důvodů už sound Panda Bearova aktuálního alba Tomboy není tak překvapivý jako by byl před lety, ale to nemění nic na tom, že Noah Lennox je stále v čele pomyslného chillwaveového pelotonu. Jeho nový materiál je sice o něco přístupnější než předchozí album Person Pitch, ale zároveň o poznání méně rozjařený; epické kompozice nahradily kratší písničky v mollových akordech, plné báječných harmonických nápadů.

02315599.jpeg

Už na první poslech chytlavé melodie zdobí každou z deseti skladeb, čímž usnadňují naše prosekávání se hustým zvukovým pralesem. Polyrytmické struktury, mámivá repetitivnost, drony, mihotavé záblesky klavíru a kytar, podnětné hrátky se sekvencery a především emotivní chrámový sbor, který Panda Bear dokáže vyčarovat ze svého nezaměnitelného chlapeckého vokálu.

Lennox jako by v přímém přenosu vyučoval všechny své následovníky v hypnotické škole popu a ještě u domácí tabule stačil povykládat o tom, jak to vypadá, když se pojmu písničkářství dává nový, svěží význam. Líbí se mi postřeh jednoho amerického kolegy: „je to hudba, která se dá zahrát na Steinway zrovna tak jako na Macbook". Stejně důležité jako to, co se tenhle dvaatřicetiletý uličník rozhodl do výsledného mixu použít, je totiž i to, čeho se zřekl. I v tomhle tkví přínos desky Tomboy: ve schopnosti jejího autora zůstat věrný poetice, kterou v podstatě pomáhal definovat, a přitom „svůj" žánr revitalizovat i nenápadně sunout vpřed; otevřít jej díky akcentu na promyšlenou jednoduchost dalším možnostem.

02315592.jpeg

Tomboy je intimní, v něčem bezútěšná a přece naprosto povznášející deska, prostá ve výrazu a komplikovaná v myšlence; deska, která na posluchače bere ohledy, ale zároveň si v každém okamžiku vane kam chce. Hudební větroplach Panda Bear nám po čtyřech letech čekání nabídl první opravdu velké album letošní sezóny. Potěšení (nejen) pro vaše Kossy.

Spustit audio