Pavel Svoboda: Okradený v Mongolsku, nadšený na Bajkalu, překvapený z Barmy

7. březen 2017
Mongolsko očima Pavla Svobody

„Každý, kdo jednou začne cestovat, sní o svojí velké cestě. Po sedmiměsíční výpravě do Jižní Ameriky, která splnila takový můj sen, jsem toužil vyrazit na další velkou cestu,“ říká fotograf a cestovatel Pavel Svoboda. Na půl roku se vypravil do Asie.

Svoji půlroční cestu po kontinentu chtěl poskládat trochu netradičně. Vyšla mu z toho trasa Moskva–Bangkok, která měla svoje páteřní body na sklonku léta na ruském Altaji a Bajkalu, v Mongolsku, na dlouhém, 46 dní trvajícím treku na začátku zimy v Nepálu a v jedné z nově otevřených oblastí Barmy. Letenky si s časovými rezervami nakoupil dopředu, se vším všudy ho cesta vyšla na 130 000 korun. „V levnějších zemích si člověk často víc dopřává a dlouhá cesta mi s trochou pohodlí nakonec vždycky vyjde tak, že to je kolem 12 000 až 13 000 tisíc korun na měsíc. V drahé Koreji naše náklady nakonec nebyly vyšší než v levném Nepálu nebo Barmě.“

Barma očima Pavla Svobody

Pivo nechte na peroně. Transsibiřská prohibice

Transsibiřská magistrála Pavla překvapila striktně vyžadovaným zákazem pití alkoholu. Protože v srpnu bylo v ruském Altaji ještě hodně místních turistů, přešel Pavel hranice do Mongolska, které mu kladlo největší odpor. „Mongolský Altaj je tak odlehlý, že kdyby byl odlehlejší ještě o malý kousek víc, musel by přepadnout přes konec světa,“ říká. Při cestě z mongolského Altaje, kde si prohlížel ledovce, ochutnával sušené sýry a zkoušel velbloudí kumys, Pavel se svou přítelkyní cestoval na východ. „To byl zdaleka nejhorší zážitek s dopravou, který jsem kdy měl,“ směje se Pavel. Jede se totiž 2–3 dny, podle počasí, po prašných cestách v maličkém autobuse, kde není místo na nohy. V Mongolsku pak ještě sháněl část nového vybavení, protože mu zloději vykradli stan. Nadšený byl naopak po návratu do Ruska z podzimní exploze barev na Bajkalu a v Sajanech. Na začátku zimy ty barvy navíc posypal první říjnový sníh, takže nastal čas se vydat na druhou etapu transsibiřského vlakového putování do Vladivostoku.

Modrá obloha nad osmitisícovkami. Začátek zimy v Nepálu

Z nejvýchodnějšího bodu slavné ruské železnice se Pavel přesunul přes Koreu do Nepálu, kde spojil trek do base campu Makalu s přechodem nepálské vrchoviny směrem k trase treku do base campu Everestu na začátku zimy. Strávil na pěší cestě měsíc a půl a – jak sám říká – viděl skutečný, netrekařský a neturistický Nepál. Závěrečnou etapu tvořil nedávno zpřístupněný Čjinský stát v Barmě, ke kterému Pavel sbíral informace mimo jiné poslechem Casablanky s Janem Styblíkem.

Mongolsko očima Pavla Svobody

Další články autora