Ženy před komisí: Jak o interrupcích rozhodovali soudruzi?
Ve druhé epizodě série Přerušení se vracíme na úplný začátek českého příběhu interrupcí. Sledujeme neúspěšné snahy prvorepublikových feministek a legalizaci v padesátých letech. Poslechněte si, jak se o umělém přerušení těhotenství argumentovalo a jak je reguloval komunistický státní aparát.
Čtěte také
Podstoupit umělé přerušení těhotenství je u nás možné téměř 70 let. Patříme k zemím, kde k legalizaci interrupcí došlo poměrně brzo, konkrétně v roce 1957.
„Bylo to hodně odlišné od toho, co se dělo v západní Evropě, kde se v té době ženám o legální interrupci mohlo jen zdát. Na západě postupně docházelo k legalizaci až koncem 60. let a hlavně v průběhu 70. let. S tím, že si to ženy musely vybojovat zdola, stála za tím druhá vlna ženského hnutí,“ popisuje socioložka Radka Dudová.
Pátrání po začátcích interrupcí ve východní Evropě nás zavádí do sovětského Ruska. A k socialistickému vnímání role ženy a jejího těla, které mělo sloužit jako nástroj pro plození zdravé a silné populace.
Poslechněte si, jak o interrupcích mluvily prvorepublikové feministky jako Luisa Landová-Štychová nebo Betty Karpíšková. A jak do rozhodování o těhotenstvích vstupoval komunistický stát.
Interrupce v Česku
Pokud chce žena podstoupit umělé přerušení těhotenství (interrupci), musí o to písemně požádat svého gynekologa.
Podstoupit umělé přerušení těhotenství může bez ohledu na svůj věk. Pokud je mladší než 16 let, potřebuje souhlas zákonných zástupců.
Mezi šestnáctým a osmnáctým rokem už těhotná souhlas nepotřebuje, zákonní zástupci ale dostanou vyrozumění.
O interrupci může v Česku požádat jakákoli občanka Evropské unie.
Podmínkou provedení interrupce je, aby těhotenství netrvalo víc než 12 týdnů (tj. 12 týdnů od poslední menstruace) a aby mu nebránily zdravotní důvody.
Těhotenství nelze přerušit dřív než 6 měsíců od poslední interrupce, pokud k tomu nejsou závažné zdravotní důvody. Výjimkou je pouze situace, kdy žena alespoň dvakrát rodila, kdy dovršila 35 let nebo pokud je důvodné podezření, že otěhotněla v důsledku trestné činnosti, která na ní byla spáchána.
Pokud je interrupce nutná ze zdravotních důvodů, tzn. že je ohrožen život nebo zdraví ženy nebo zdravý vývoj plodu, může být umělé přerušení těhotenství provedeno i po 12. týdnu těhotenství.
Umělé přerušení těhotenství na vlastní žádost je zpoplatněno. Cenu výkonu žena zjistí u svého gynekologa nebo ve zdravotnickém zařízení, které interrupci provádí.
Pokud je těhotenství uměle přerušeno ze zdravotních důvodů, hradí jej většinou zdravotní pojišťovna. Relevantní zdravotní důvody shrnuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 75/1986 Sb.
Další informace jsou dostupné v zákoně č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.
V sérii Přerušení používáme pro větší srozumitelnost binární kategorie muž a žena. Jsme si vědomi toho, že ne každá osoba, které se problematika interrupcí týká, se jako žena identifikuje.
Bára Součková
Barbora Součková je redaktorka a moderátorka, podílí se na publicistickém podcastu Vlna na Radiu Wave a pracuje ve zpravodajství. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde aktuálně pokračuje studiem doktorského programu Mediálních studií. Věnuje se médiím a genderu, válečné fotografii a vizuální komunikaci, o které také na FSV UK přednáší. Od roku 2018 působila v soukromých médiích, součástí Českého rozhlasu je od roku 2022.
Jiří Klečka
Jiří Klečka pracoval 4 roky v zahraniční redakci Českého rozhlasu, kde se věnoval především tématům, jako je politika Evropské unie nebo Blízký východ. Spolupracoval na pořadech jako Zaostřeno, Za obzorem, Svět ve 20 minutách nebo Destinace Brusel. Jako reportér pokrýval dění v Izraeli nebo na Ukrajině. Pracuje také jako zprávař na Rádiu Wave a je součástí týmu Žurnál, který tvoří zpravodajské příspěvky na sociální sítě Radiožurnálu.
Související
-
Kolik stojí interrupce? Nejvíc pacientky v průměru zaplatí na Pardubicku, rozdíl v ceně je i deset tisíc
Průměrná cena umělého přerušení těhotenství chirurgickým způsobem je v Česku 5277 korun. Částka se ale liší napříč regiony.
-
„Že půjdu na potrat jsem věděla hned.“ Příběhy žen, které podstoupily umělé přerušení těhotenství
Každoročně se pro umělé přerušení těhotenství rozhodnou desetitisíce žen. Poslechněte si zpověď těch, které se rozhodly „nechat si to vzít“.
-
Potratová turistika v USA kvete. Můžou vás ale udat, že o možnosti interrupce jinde mluvíte, říká doktorka
V některých státech se lékaři bojí provádět ilegální interrupce v případě ohrožení zdraví nebo života matky. Ženy proto odjíždějí podstoupit gynekologický zákrok do liberálnějších států.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
