Peaches: "Mainstream přišel trochu blíž ke mně..."
Peaches, tato ironicky dvojsmyslná a provokativně explicitní kanadská performerka, v sobotu 3. října odstartovala letošní festival Stimul. A byla to suverénní a jedna z nejzábavnějších show, jaké jsou k mání. Teď vám nabízíme rozhovor, který před koncertem s Peaches pořídil redaktor Robert Candra.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR!
Pracovala jsi se spoustou muzikantů. Pro mě osobně byla dost překvapivá spolupráce s Joshem Hommem z Queens of the Stone Age. Jejich hudba je hodně maskulinní, o Joshovi se občas píše jako o homofobovi... Má velký gayský srdce. Co naděláš. Je to velkej fanoušek Peaches, vzal mě turné a tak. Queens of the Stone Age a Trent Reznor byli první fanoušci Peaches. Spolu se Soulwax. Myslim, že právě Soulwax představili Joshovi hudbu Peaches. Je legrační, jak různejm lidem se líbí, co dělám. Skoro jako bych byla hudebnice pro hudebníky. V popu je spousta hvězdiček, který se posunou od svý holčičí image k image sexy ženský. A v týhle fázi často objeví Peaches a citujou mě jako inspiraci. Ať už to byla Christina Aguilera a Dirrty nebo poslední album Avril Lavigne. Nebo Pink, která mě pozvala, abych zazpívala na její desce, nebo Britney, která chtěla, abych pro ni něco napsala. Myslim, že to je super. Vidíš ty hvězdy, jak jsou celý holčičí, a pak si řeknou: Jo!! Kašlu na všechno, budu poslouchat Peaches. A já se takhle protáhnu škvírkama do mainstreamu. Zdá se, že to, co jsem začala dělat před deseti lety, je teď docela standard. Vždycky jsem řikala, že mainstream by měl přijít trochu blíž ke mně. A on za ty roky fakt přišel. Můžeš tlačit na umělce, jak chceš, můžeš je zasypat prachama, ale já mám kliku, že jsem pionýrka. Když jsem vylezla na pódium, lidi si řikali: fuj, co to je? A tvrdili mi, že prvek šoku se rychle okouká. A hele! Jsem tady, úplněj trhák.
Když mluvíme o šoku, nevadí ti, že dost lidí asi přijde na tvůj koncert hlavně proto, aby tě viděli mávat obřím nafukovacím penisem, a muzika je moc nezajímá? Já jsem si vlastně penis nepřivezla. Ale k vidění budou jiný věci. A mně nevadí, když lidi nejsou až tak moc na muziku. To, co dělám, není jen o hudbě. Zvlášť v týhle fázi. Je to hlavně fantastická show. Jako Prince, Kate Bush, Kiss.
Když jsem nedávno dělal rozhovor s Damienem z kanadských Fucked Up, říkal, že kanadské kapely často rychle mizí. Souhlasíš s tím? Ano. Kanada požírá svoje děti. Kapelu vůbec nepochopí, ta zmizí, a lidi pak řikaj: ááá, počkejte, vraťte se, prosíím! Když jsem začínala, samozřejmě jsem měla malý publikum a tak dál. Ale asi je to lepší, aspoň v mým žánru jsou i hodně úspěšný kapely - torontský MSTRKRFT nebo Crystal Castles.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Reportáž z pražského koncertu Peaches
Kdo je inspirací pro Peaches? Řekla bych, že Beth Ditto z The Gossip je pro mě konstatní inspirací. To, co dělá, má opravdu duši. Měla jsem to štěstí, že mi zpívala na desce. Je obrovskej inspirační zdroj. A PJ Harvey. Miluju jí, obzvlášť sólo, umí bejt nádherně minimalistická a emocionální najednou. Je to milion lidí každej den. Třeba Black Sabbath. Ty jsem vždycky zbožňovala.
Na I Feel Cream jsi představila některé své nečekané hudební polohy. Kam budeš směřovat dál? Nemám páru. Mám teď nový studio a nový vybavení, uvidíme, co bude. Může to bejt cokoli, třeba krautrocková kapela. Nevim a je mi to fuk. Prostě uvidim.
Mezi tématy poslední desky se kromě genderových otázek objevuje i věk a stárnutí. Máš problémy s ageismem? Ne, ale myslím, že ageismus je všudypřítomnej. Takže já udělám věk cool a sexy. Myslim taky na kulturu mladejch, na její počátky v padesátejch letech, kdy byl "nebezpečnej" rokenrol. To už ale je padesát let zpátky. A z těch děcek, kterejm rodiče řikali "Už zase pouštíš ten hroznej rokenrol?!", jsou dneska prarodiče. A kultura mladejch se po týhle éře proměnila. Dokonce s myslim, že rodiče dnešních děcek mají třeba mnohem divočejší zážitky a znají třeba mnohem šílenější hudbu, než jakou můžeš zažít dneska.
Moje přítelkyně chtěla, abych se tě zeptal, odkud jsou ty červené kalhotky na obalu Teaches of Peaches. Pamatuješ si, odkud je máš? Jo, to byla první vizáž Peaches. Nosila jsem je na koncertech. Jsou z Le Chateau. Velice levný plavky od velice levný firmy.
Fotografie z pražského koncertu poskytnul Kryštof Havlice. Děkujeme!
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
