Soderberghovo očkování proti letargii. Otevřete kina, vypusťte gang stárnoucích žen a Nechte je všechny mluvit

15. leden 2021

Požehnaný nový rok! Tři týdny se nevysílalo a všude samé mrtvoly. Aleš, Vítek a Tonda nestačí hloubit jámy velikánům českého filmu a podzemních drah, natožpak zahraničním nebožtíkům. Jediný, kdo se nad nimi smiloval, byla herečka Tanya Roberts, která sice také zemřela, ale pak si to rozmyslela a nakonec smrt o pár dní odložila. Čelisti tento výkon hodnotí v konkurenci jejích posledních rolí ve snímcích Téměř těhotná, Hříchy vášně a Hluboko dolů jako vůbec nejpůsobivější.

Dokonce už i krematoria prolomila emisní limity, ale o budoucnosti biografů stále ani popel. Začíná to vypadat, že dříve než nás z velkých pláten ošlehnou stříbrné plameny, bídně zetlíme doma u streamovacích platforem.

„Já bych radši chodil na pořádný věci do kina, než koukal na Netflixu na sedmdesát filmů, který budou všechny hrozný!“ spílá Tonda internetovým gigantům, jejichž rozpočty šplhají do obludných výšin. „Nekřesťanský. Až nemorální!“ úpí Vítek při pomyšlení, kolik řízků by pořídil za cenu tolika zbytečných filmových počinů, které nás v nadcházejících měsících čekají.

Čelisti však přeci jen nalezly slavného živáčka, který se ještě neutopil v kaluži vlastní marnosti. Režisér Steven Soderbergh uzavřel apokalyptický rok 2020 překvapivým konverzačním dramatem Nechte je všechny mluvit s Meryl Streep v hlavní roli manipulativní spisovatelky plující s letitými přítelkyněmi na výletní lodi.

„Je to metafora neustálýho mluvení, ze kterýho se stává až ambientní šum. Metafora dotýkající se něčeho velmi podstatnýho v našich životech,“ nastiňuje kouzlo snímku Aleš, který už toho v životě něco napovídal. „Postavy neustále mluví, ale nikdy ne o tom, o čem by chtěly, konverzace se vždycky stáčej pryč,“ nachází nenápadnou paralelu s Čelistmi Vítek.

Strávíte tedy dobrovolně dvě hodiny s partou krafajících matron nebo raději s osamělým Georgem Clooneym? Jen počkejte, však vy si to během sledování jeho nového filozoficko-katastrofického sci-fi dramatu ještě rádi rozmyslíte!

„Něco takhle vzácně dementního jsem věru nečekal!“ hledá správná slova k zachycení dojmu z filmu Půlnoční nebe Aleš. „Clooney vzpomíná, jak promarnil svůj život. Umírající muž, kterej dostává druhou šanci postarat se o dítě z nějakýho důvodu zapomenutý na polární stanici, se vrací k tomu, co za sebou nechal. A pak zjistíme, že to za ním samo přichází zpátky z vesmíru. To je jeden z nejstupidnějších momentů už tak stupidního scénáře… Jestli nás Netflix hodlá zásobovat touhle kvalitou, odhlašuju se!“ láteří Vítek. Tak to nám to zas pěkně začíná.

Spálily Čelisti své členské kartičky fanclubu George Clooneyho? Kam utekl neurotik John Wilson se svou kamerkou a proč stojí za to ho najít? Bylo na Kubě za Mussoliniho líp než dnes v Americe? Potrvá rok 2020 stejně dlouho jako řádění yorkshirského rozparovače? Je dokument víc než film, nebo to není film vůbec? Poslouchají majitelé kin Balanc a kolik z nich už přemýšlí o strhnutí volantu pod náklaďák? Mrznou Tondovi ve Vinoři vejce i nudle? Jak dlouho bude muset Vítek mňoukat na vlakovém nádraží, než ho zfilmuje Filip Renč? Podaří se Alešovi v novém roce vyléčit klasickou zadkovinu? A chytí už konečně kropidláka? Odpalujeme první letošní Čelisti!

autoři: Aleš Stuchlý , Vít Schmarc , Antonín Tesař , Tereza Kunderová
Spustit audio