Potyčky v prérii: Siouxové se bouří proti ropovodu

Letos v dubnu se dvě stovky původních obyvatel Severní Dakoty vydaly na koních na jízdu podél řeky Missouri a založily takzvaný „duchovní tábor“. Tím započaly protesty proti plánované stavbě ropovodu Dakota Access Pipeline, pro který se vžil hashtag #DAPL. Ropovod naplánovaný firmou Energy Transfer Partners měl původně vést poblíž města Bismarck, ale po protestech převážně bílého obyvatelstva byl situován do oblasti kmenových území Siouxů Stojící skály. Těm se ropovod ihned stal trnem v oku, protože v okolí místa, kde mají trubky podejít řeku Missouri, se nacházejí posvátná kmenová pohřebiště. Pro původní obyvatele přitom tato místa mají obrovský duchovní význam. Siouxové Stojící skály se navíc obávají, že by ropovod, kterým má denně protéct 470 tisíc barelů ropy, mohl kontaminovat samotnou řeku. Ta je hlavním zdrojem vody pro kmenovou rezervaci s pohnutou historií. Při výstavbě přehrady na přelomu 40. a 50. let minulého století kmen přišel o velkou část zemědělské půdy a z této ztráty, která měla velký dopad na duchovní život komunity, se dodnes vzpamatovává.

Prostesty proti ropovodům, Bilý dům, 2011|foto: Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0) (CC BY 2.0)

Na konci července se zástupci kmene Stojící skály dozvěděli, že americký armádní sbor inženýrů udělil stavbě povolení. Podle nich k tomu došlo bez konzultace s kmenovým vedením a údajně nebyla zveřejněna ani podrobná studie posuzující dopad projektu. Původní Američané proto podali stížnost k federálnímu soudu. Své podpisy pod petici proti narušení kmenového území přidaly i některé celebrity, mezi kterými nechyběl ani Leonardo DiCaprio. Soud rozhodnutí nejprve pozdržel, ale minulý pátek dal ropovodu zelenou. Již v mezičase ale Siouxové Stojící skály přikročili k blokádě. Tu podpořilo na 90 dalších kmenů, včetně kmene Vrán z Missouri, který při této příležitosti po více než sto letech nepřátelství nabídnul Siouxům Stojící skály příměří.

V sobotu 3. září měli stavaři podle kmenového vedení poničit indiánská pohřebiště na soukromých pozemcích, což vyústilo v potyčku s několika stovkami protestujících. Podle policie byli zraněni dva psi a jeden člen ochranky. Kmenový mluvčí Steve Sedící medvěd ale mluví o šesti pokousaných protestujících a dalších třiceti, kteří byli zasaženi pepřovým sprejem. Několik dní po střetech podpořila původní obyvatele i Jill Stein, aktivistka, kterou letos američtí zelení zvolili za svou prezidentskou kandidátku. Na radlici buldozeru sprejem napsala „Schvaluji tento vzkaz“. Krátce nato státní soud političku obvinil z vandalismu a vydal na ni zatykač. Stejně dopadnul i kandidát na viceprezidenta, Ajamu Baraka, který na jeden ze strojů napsal slovo „dekolonizace“. Jill Stein se nechala slyšet, že vláda Severní Dakoty by měla vznést obvinění proti skutečnému vandalismu, kterým je bagrování posvátných pohřebišť.

Jak se bude spor vyvíjet dál, zatím není jasné. Soud sice stížnost Siouxů Stojící skály neuznal, ale americká vláda oznámila, že zastaví práce na okolních federálních územích, dokud se případ znovu podrobně neprošetří. Jak ale ukázal guvernér Severní Dakoty Jack Dalrymple, když v pátek poslal 100 příslušníků Národní gardy hlídat protestní tábor, situace je i nadále velmi napjatá.