Příští rok do opery na Breaking Bad

Interiér londýnské restaurace The Sketch v podání Lasvit|foto:Mark Cocksedge

Komponenty obsahující sušené rostliny museli skláři české firmy vyrábět specifickou technikou. „Instalace Herbarium byla vytvořena speciální sklářskou technikou, která umožňuje sklářům vdechnout přírodě věčný život. Ke kouzlu dochází, když se roztavené sklo nalije na sušené květiny, rostliny nebo drobné větvičky stromů. Tehdy se zeleň promění v popel, ale zanechá na povrchu skla svůj otisk. Vznikne tak jedinečný herbář,“ popisuje Lasvit.

Interiér londýnské restaurace The Sketch v podání Lasvit|foto:Mark Cocksedge

V londýnské restauraci je instalace ještě dobarvená zlatem. Koncept Herbarium reflektuje především tradici českého sklářství a snaží se esenci lužickohorské sklárny přenést do působivé interiérové dekorace. „Naše sklárna je obklopena divokou přírodou Lužických hor. V této krajině můžeme najít kořeny sklářství, ale i značky Lasvit. V Herbariu jsme chtěli tuto divokost zachytit, aby si každý mohl domů odnést kousek krajiny, kousek české louky i kousek přírody zamrzlé ve skle,“ řekla designérka Mária Čulenová, která je spolu s Petrou Dickovou a Štěpánem Gudevem autorkou konceptu.

Mezi procesované potraviny patří třeba balené polévky, mražená pizza a různá hotová jídla, ale třeba i uzeniny, hranolky, sladkosti, zmrzlina nebo různé limonády. V těchto potravinách bývá často obsaženo vysoké procento umělých sladidel. Dřívější výzkumy již potvrdily, že pravidelná konzumace těchto zpracovaných potravin může souviset s rozvojem zánětu v těle nebo s rakovinou tlustého střeva u mužů a srdečními chorobami a předčasnou smrtí u mužů i žen.

Novou studií, která spojila procesované potraviny s depresí, se zabýval tým vědců pod vedením Andrewa T. Chana a Daniela K. Podolskyho z Harvard Medical School a Harvard T. H. Chan School of Public Health v Bostonu. Výzkumníci v ní zkoumali stravu zhruba 32 tisíc žen ve středním věku a zaměřovali se právě na to, zda se u žen, které ve vyšší míře konzumují zpracované potraviny a umělá sladidla, častěji objevují deprese.

„Studie naznačuje souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin s umělými sladidly a depresí, přičemž u žen, které konzumují zhruba 9 porcí těchto potravin denně, je riziko depresí až o 50 % vyšší oproti těm, které snědí denně 4 a méně porcí zpracovaných potravin,“ řekl ke studii Gunter Kuhnle, profesor potravinářství a výživy na univerzitě v Readingu ve Velké Británii.

Podle dalších výsledků je u osob s chronickou depresí při vysoké konzumaci zpracovaných potravin také riziko toho, že se jejich stav může ještě zhoršit. Hlavní faktor související s vyšším rizikem rozvoje tohoto onemocnění přitom mohou představovat právě umělá sladidla. Je však třeba brát v potaz, že se jednalo o observační studii, a je ještě v tomto směru potřeba provést další výzkumy.

Mezi hlavní iniciátory setkání se zástupci Kongresu k tématu AI v hudbě patří třeba Jimmy Jam, Terry Lewis, Paul Williams, Madison Love, Cirkut, Benj Pasek, Justin Paul nebo Matthew West. Ti se v rámci propagačního dne Stand With Songwriters od Americké společnosti skladatelů, autorů a vydavatelů budou snažit prosadit přijetí právních předpisů zahrnujících šest hlavních zásad pro používání umělé inteligence.

Zásady se týkají ochrany lidských tvůrců a tvůrkyň, dále nutnosti jejich souhlasu o používání vlastních děl pro vzdělávání v oblasti AI a ochrany autorských práv. Zásady se týkají i spravedlivých odměn, transparentnosti při identifikaci děl vytvořených umělou inteligencí a člověkem a v neposlední řadě i rovných podmínek pro autory a autorky v hudebním průmyslu.

„Skutečná hudba vychází z hloubi našich duší. Jsou to především písně o lidech, o srdci, které odhalují a často léčí náš psychický stav. Nyní potřebujeme, aby Kongres postavil člověka na první místo, postavil se na stranu autorů písní a chránil naše práva na vlastní hudební díla. Neodevzdávejte je umělé inteligenci,“ řekl v prohlášení Paul Williams, předseda představenstva a prezident Americké společnosti skladatelů, autorů a vydavatelů.

Haaning měl v roce 2021 peníze od muzea obdržet, aby vytvořil aktualizované verze dvou svých dřívějších děl pro výstavu o budoucnosti práce. Konkrétně měl pracovat na obrazu, který byl celý naplněný bankovkami, jež měly reprezentovat průměrné roční platy Rakušana a Dána, informuje server CNN. Umělec ale místo toho muzeu zaslal dva prázdné obrazy s názvem „Vezmi peníze a uteč“ a sdělil, že vytvořil dvě nová lepší díla, která k tématu připravované výstavy sedí lépe.

Poté zároveň uvedl, že prázdná plátna měla být komentářem k nízkým mzdám, a to, že porušil smlouvu s muzeem, bylo součástí jeho díla. Muzeum Kunsten sice umělcovo nadšení z nového díla nesdílelo, ale obrazy nakonec vystavilo, a to spolu s e-mailovou korespondencí, kde Haaning své dílo vysvětloval.

Muzeum s Haaningem zahájilo soudní řízení. Podle soudu bylo dodané dílo, vzhledem k smluvně vymezenému zadání, nedostatečné a neodpovídající. Podle rozhodnutí soudu musí nyní umělec muzeu zapůjčené peníze vrátit, a navíc ještě uhradit náklady spojené se samotným soudním řízením.

Ruční odstraňování řas z korálových útesů studoval během let 2018 až 2021 tým australských vědců pod vedením Hillary Smith a Davida Bourna z Univerzity Jamese Cooka. Testovali ho v lokalitě Velkého bariérového útesu, konktrétně v oblasti Yunbenun, která je také známá jako Magnetický ostrov. Během tří let se v této lokalitě podařilo obnovit růst korálů až o 600 %.

Makrořasy, které pokrývaly korálové útesy, pravidelně odstraňovali dobrovolníci. Na vymezené ploše zhruba 25 metrů čtverečních se během tří let ručního odplevelování od řas ukázalo, že se korály dokážou samy obnovit, a to nejen z pohledu množství, ale i rozmanitosti druhů. Navíc díky pravidelnému odstraňování se řasy začaly v lokalitě objevovat v menším množství. Výsledky této studie tak naznačují, že by tato jednoduchá metoda mohla být velmi účinná a mohla by pomáhat útesy obnovovat právě v místech, která jsou makroskopickými řasami silně zanesená.

„Je to jako pletí zahrady. Pokaždé, když se k útesům vrátíme, chaluhy dorůstají méně a méně, takže tato metoda by mohla přinést trvalý užitek, aniž by vyžadovala nekonečné úsilí,“ komentovala metodu Hillary Smith, jedna z autorů studie.

Makrořasy se v ekosystému korálových útesů běžně vyskytují. Pokud je vyvážený, hlavně tím, že jsou korály dostatečně vzrostlé a zdravé, tak je množství řas poměrně nízké a korály to nijak zvlášť neovlivňuje. Vlivem klimatických změn a teplotními výkyvy se ale řasám začíná v oblasti útesů mimořádně dařit. Výzkumný tým tak chce techniku odplevelování nyní testovat i v dalších lokalitách, třeba ve Francouzské Polynésii, Indonésii a dokonce i v Singapuru, kde jsou podle odborníků korálové útesy makroskopickými řasami extrémně zasažené.

Porodní asistentka v důchodu Judith Stennerová řekla, že musela podstoupit „tak trochu maraton“, aby se jí podařilo situaci vyřešit. Kvůli prohození elektroměrů musela několik let platit vysoké účty sousední rodiny. „Já jen doufám, že je možné z toho vyvodit širší důsledky, že by můj případ mohl pomoct i dalším lidem.“

Paní Stennerová uvedla, že se dostala do „fáze otupělosti, kdy vám nikdo nevěří a nikdo vás neposlouchá", když se snažila problém vyřešit zatímco její účty stále rostly. A to i přesto, že byla podle svých posedlá vypínáním nejrůznějších spotřebičů.

Její případ zašel tak daleko, že se mu věnovali i poslanci v britské sněmovně. Ty zaujalo, že žena, která přežila rakovinu prsu, platila účty za energie čtyřčlenné rodině ze sousedství po většinu z šesti let, kdy v bytě bydlela. Až letos v létě se konečně zjistilo, že elektroměry v bytech jsou prohozené. I přesto ale trvalo dalších 14 týdnů, než se chybu podařilo napravit.

Společnost ScottishPower se paní Stennerové omluvila za problémy a trápení, které zažila, a dodala, že je to „nepřijatelné a zdaleka to neodpovídá úrovni služeb, které se snažíme poskytovat“. Dodala taky, že při finálním přepočítávání účtů zváží i případné přeplatky anebo dokonce kompenzace.

Projekt by měl studentstvo FAMU propojit se světovou tvorbou. Béla Tarr totiž patří mezi nejvýznamnější současné světové tvůrce. Jeho snímky Turínský kůň, Muž z Londýna (v němž hlavní roli ztvárnil Miroslav Krobot) nebo Satanské tango se promítaly po celém světě. Tarr si za ně odnesl prestižní ocenění na festivalu Berlinale, získal s nimi taky nominaci na Zlatou palmu z festivalu v Cannes či na European Film Awards.

Tarr natáčí pomalé meditativní černobílé snímky s apokalyptickou atmosférou. „I když je sám stylově vyhraněnou osobností, studující povzbuzoval ke svobodnému myšlení a nalezení jejich vlastní filmové řeči, když s nimi natáčel v rámci mentoringu před dvěma lety. Jsem proto nadšená, že právě on je prvním filmařem, který tento přístup převede do celosemestrální výuky,” říká děkanka FAMU Andrea Slováková.

Režisér taky na konci října obdrží také čestný doktorát Akademie múzických umění v Praze. Toto prestižní uznání představuje nejvyšší ocenění života a díla jednotlivce. První čestný doktorát byl Václavu Havlovi udělen v roce 1996. Za posledních 27 let obdrželo tento čestný titul 19 mezinárodně uznávaných umělců. Mnozí z nich, včetně Miloše Formana, Jana Švankmajera a Agnieszky Holland, na FAMU sami studovali.

Nový PALM-ALT má podle slov výzkumníků konzistenci majonézy. „Podrobili jsme ho speciálnímu senzorickému testování, abychom zjistili, zda spotřebitelé poznají rozdíl mezi naším výrobkem a tradičním palmovým olejem – a nepoznali.“

A díky tomu, že má o 80 % méně nasycených tuků a o 30 % méně kalorií, je PALM-ALT taky výrazně zdravější variantou. Catriona Liddle, jedna z hlavních vývojářek týmu, nový rostlinný tuk označuje za „svatý grál“: „Nahradili jsme ho (palmový tuk) a přitom dostali stejný konečný výsledek - dosáhli toho aby chutnal stejně a měl stejnou strukturu."

Ekologové proti palmovému oleji brojí už několik desítek let – v poslední době se snahy stupňují. Ničení deštných pralesů kvůli oleji přesto pokračuje. Díky své nízké ceně na světovém trhu, bez chuti a barvy je podle Světového fondu na ochranu přírody tím nejběžnějším rostlinným olejem na světě. Tvoří 40 % z celkového objemu produkce. Najdeme ho v polovině výrobků v supermarketech: mražené pizze nebo sušenkách, ale i v tělových krémech, mýdlech a svíčkách.

Plantáže palmy olejné v současnosti pokrývají více než 27 milionů hektarů zemského povrchu. Místo jim ale musely udělat pralesy a lidská sídla. Majitelé plantáží kvůli tomu, někdy i ilegálně, vypálili plochu o velikosti Nového Zélandu. Jedním z největších problémů je, že takové plochy mají prakticky nulovou biologickou rozmanitost – přezdívá se jim proto „zelené pouště“.

Palmy, z nichž se olej získává, rostou nejlépe v tropických oblastech. Právě v těchto oblastech přitom žije polovina všech ohrožených druhů savců a téměř dvě třetiny ohrožených druhů ptáků. Konkrétně má ovlivňovat téměř 200 ohrožených druhů, které jsou na Červeném seznamu. Patří mezi ně i orangutani, gibboni nebo tygři.

Dimakatso Makoena poté vyndala mobil, aby ukázala fotku svého syna, vyhublého se skleněným výrazem v očích. „Začal užívat drogy, když mu bylo 14 let,“ říká a vysvětluje, že její syn často chodí krást, aby si vydělal na další dávku. Užívá pervitin a nyaope, vysoce návykovou pouliční drogu, která devastuje komunity po celé Jižní Africe.

Nyaope je velmi levná droga, stojí jen asi 2 dolary za dávku. Jedná se o směs heroinu, marihuany, čisticích prostředků, jedu na krysy a chloru. Dimakatso Makoena viní z drogové problematiky cizince. A to je hlavní důvod, proč podporuje Operation Dudula. „Dudula, to je jediná věc, která mě drží,“ řekla BBC. Hnutí Operation Dudula nemá žádný program, svou politiku má založenou jen na nenávistném postoji k cizincům.

Operation Dudula se zaměřila na podezřelé obchodníky s drogami a podniky, které údajně najímaly nelegální cizince, aby jim vyplácely nižší mzdy, než požaduje zákon, píše Al Jazeera. Teď se z místní skupiny bojující proti migrantům stala celostátní politická strana, která si dala za cíl kandidovat ve všeobecných volbách v příštím roce.

V čele hnutí stojí od června 2023 Zandile Dadule. Podle serveru BBC klidná a charismatická vůdkyně, která je ale také důrazná ve svém poselství. Tvrdí, že cizinci jsou hlavní příčinou ekonomických potíží Jihoafrické republiky. „Musíme být realističtí, většina problémů, které máme, je způsobena přílivem cizích státních příslušníků,“ řekla BBC.

Xenofobní rétorika, kterou v Jihoafrické republice používají někteří veřejní činitelé, politici a protimigrantské skupiny, pomohla podnítit mýtus, že je země zahlcena migranty. Data z roku 2022 ale poukazují na to, že v Jihoafrické republice žije asi 3,95 milionu migrantů, kteří tvoří 6,5 % populace.