Příští rok do opery na Breaking Bad

Dívka měla platit za vedení některých herních účtů, za což utratila 16 800 dolarů (skoro 370 tisíc korun). Za samotné hry a nákupy v rámci nich utratila 30 tisíc dolarů (zhruba 660 tisíc dolarů) a zbytek z celkové částky prý zaplatila za hry pro deset spolužáků.

Přístup a heslo k bankovní kartě prý dívce dala její matka kvůli tomu, aby si mohla něco koupit. Později ale dívku napadlo kartu propojit s mobilním telefonem a kupovat si hry, které ráda hraje. Uvedla, že nevěděla, jaké peníze utrácí, ani neměla přehled o tom, kolik celkově zaplatila. Před rodiči se ale snažila své utrácení skrývat a záznamy o transakcích mazala.

Dívčina matka se o vyluxování rodinného účtu dozvěděla až poté, co jí zavolal učitel ze školy. Ten ji upozornil, že dcera příliš často hraje placené hry na mobilním telefonu a obává se, že je na nich závislá. Matka potom zkontrolovala rodinný bankovní účet a zjistila, že na něm zbylo pouhých 7 centů, což nejsou v přepočtu ani dvě koruny.

Matka již platební platformy požádala o vrácení peněz. Celou částku se jí ale zatím nepodařilo získat zpět.

Podle letošního průzkumu společnosti Gerard Kelly & Partners mezi 504 učiteli na základních a mateřských školách v Británii se výrazně proměnilo chování žáků během výuky. Největší problém prý pedagogové zaznamenávají v neschopnosti dětí se soustředit. Pozornost při určité činnosti udrží zhruba okolo 10 minut, shodlo se 84 % z nich. Celkovou koncepci aktivit ve výuce tak musí směřovat k tomu, aby jednotlivé úkoly tuto dobu nepřesáhly. Děti tak po uplynutí 10 minut potřebují začít dělat nový úkol, který jejich pozornost nějak rozptýlí.

Učitelé v dotazníku také shodně uvedli, že ve výuce musí nyní dělat také více pohybových přestávek. Polovina dotázaných také podotkla, že žáci si nyní také častěji stěžují, že se během vyučování nudí a je poměrně běžné, že se v průběhu výuky děti zvedají ze svých míst a pohybují se po třídě v momentech, kdy mají sedět v lavici a pracovat na zadaném úkolu. S nižší kázní pak souvisí i to, že podle pedagogů přibylo případů, kdy děti v hodinách například obtěžují nebo různě provokují své ostatní spolužáky.

Tiffnie Harris, odbornice na předškolní vzdělávání z Asociace vedoucích pracovníků škol a školských zařízení v Británii, upozorňuje na to, že nepozornost není jediný problém, se kterým se musí učitelé, ale potažmo i děti, vypořádávat. „Zdá se, že chování některých žáků je pro pedagogy náročnější. Je to způsobeno řadou faktorů. Narušení běžného režimu v důsledku pandemie má opravdu dlouhodobý dopad. K tomu se ještě přidává rostoucí výskyt problémů s duševním zdravím, který je ještě zhoršován dopadem krize životních nákladů, ale i tlakem, který na děti vytváří sociální média,“ uvedla.

Japonský thinktank Zsouken, který se zabývá generací Z, dělal průzkum mezi 950 mladými do 26 let. Na prvním místě ankety se umístil právě výraz „frog-ization“, v japonštině „kaeru ka gensho“, což doslovně znamená „fenomén proměny v žábu“. Generace Z tak pojmenovává situaci, kdy ke svému partnerovi nebo partnerce člověk začne cítit odpor nebo se mu přestane líbit poté, co mu oplatí sympatie a vyjádří nazpět zalíbení.

Termín si tak propůjčuje symboliku ze slavného pohádkového příběhu o žabím princi, ale obrací ho. Popisuje přesně opačný proces, kdy se jakákoliv náklonnost k druhé osobě vytrácí a dojde ke zjištění, že daná osoba nikdy nebyla tak atraktivní, jak se zprvu mohla zdát.

Ekvivalent k tomuto fenoménu existuje ale i v jiných kulturách. V tuzemsku ho lze nazvat třeba jako „sundání růžových brýlí“, v anglicky mluvících zemích na něj pak odkazuje výraz „ick“. Ten popularizovala hlavně britská reality show Love Island. „Ick“ přitom může nastat velice jednoduše a vychází často z velmi banálních situací. Ke znechucení může dojít třeba tím, že partner nebo partnerka používá podivné emoji v konverzaci na sociálních sítích nebo se nějak nevhodně chová na veřejnosti – třeba tím, že je hrubý nebo neslušný k obsluze v restauraci.

Seznam zakázaných potravin pro psy sdílely na sociální síti TikTok, kde má video nyní přes 75 milionů zhlédnutí. V komentářové sekci se množí reakce uživatelů a psích majitelů, kteří o nebezpečnosti některých potravin neměli tušení, píše server Independent.

I přesto, že psi mohou užívat některé léky jako lidé, určité medikamenty jsou pro ně značně problematické. Jako například ibuprofen, běžný lék na bolest. Psí metabolismus totiž zpracovává látky jinak než lidský a tato léčivá látka jim může poškodit trávicí trakt, ledviny nebo játra.

Nebezpečí mohou představovat ale i některé mezi lidmi oblíbené a běžné potraviny. Mezi ně patří třeba avokádo, které obsahuje látku persin, což je fungicidní toxin, který může psům způsobit zvracení a průjem. Psi by také neměli konzumovat cibuli nebo česnek, a to kvůli thiosulfátu, který obě plodiny obsahují. Podle Americké kynologické společnosti totiž látka může zvířatům poškodit červené krvinky a způsobit i vážné trávicí obtíže.

Psi sice mohou konzumovat různé druhy ovoce, ale rozhodně by se měli vyhnout hroznovému vínu. Hrozny nebo rozinky totiž mohou být pro psi natolik toxické, že i jedna kulička vína může způsobit selhání ledvin, které bývá většinou smrtelné.

Majitelé by měli být obezřetní i u některých pochutin. Psi totiž nesmějí jíst čokoládu, hlavně kvůli tomu, že obsahuje látky jako teobromin a kofein. Ty mohou mazlíčkům zrychlit srdeční tep a v závislosti na zkonzumovaném množství i hmotnosti zvířete mohou způsobovat otravu. Příznaky otravy čokoládou se nejčastěji dostavují do šesti až dvanácti hodin. Projevují se zvracením, průjmy, častým močením, zvýšenou tepovou frekvencí a u starších nebo nemocných psů mohou vést i ke smrti.

Stejně nebezpečné jsou žvýkačky, ve kterých je umělé sladidlo xylitol. Při jeho požití je u psů riziko poklesu hladiny cukru v krvi, ten poté může vyústit i v hypoglykémii. Některé výzkumy také naznačují, že po konzumaci xylitolu může dojít ke zvýšení jaterních enzymů, což by mohlo vést k poškození nebo selhání jater.

Podle současné legislativní úpravy japonské právo definuje znásilnění jako pohlavní styk nebo nemravné jednání spáchané násilím, napadením, zastrašováním nebo využitím neschopnosti oběti klást odpor. V rámci nové definice znásilnění by měl zákon explicitně jmenovat osm případů, ve kterých je jisté, že se oběť styku nemůže bránit a jasně vyjádřit svůj nesouhlas.

Patřit by mezi ně měly například situace, kdy je oběť pod vlivem alkoholu nebo drog, je zastrašována, je jí vyhrožováno nebo je například kvůli strachu zcela ochromená. Zákon by měl ale postihovat i ty situace, kdy útočník k sexuálnímu styku zneužije své moci.

Japonští aktivisté upozorňují, že úzká a nedostatečná definice znásilnění v aktuálně platném zákoně v praxi obvykle vede k tomu, že soudy zprošťují viny i útočníky, kteří se dopustili závažných násilných činů. V důsledku toho je prý v Japonsku také poměrně běžné, že oběti často násilné činy ani neohlašují, protože předem vědí, že útočník nakonec nebude potrestán.

V těchto souvislostech jde o teprve druhou změnu zákona o sexuálním násilí a znásilnění za posledních sto let. První zásadní změna v legislativě se týká posunutí věkové hranice, od které je v zemi legální mít pohlavní styk. Letos v únoru se ji totiž japonští zákonodárci rozhodli zvednout, a to ze 13 let na 16 let. Osud právě překládané novely ale není jistý, parlament ji musí schválit do 21. června.

Poslechněte si také nový hraný podcastový seriál Radia Wave Reakce o tom, co se stane, když dva kamarádi přestanou zavírat oči před sexuálním zneužíváním v prostředí vysoké školy a rozhodnou se změnit systém.

Kauzu zveřejnily znepokojené dcery na sociální síti Reddit, kde se k tématu vyjadřuje množství uživatelů. Ti upozorňují hlavně na to, že jídlo mohlo být pro svatebčany mimořádně nebezpečné, píše server Independent.

Dcera, která měla svatbu jako první, na sociální síti Reddit uvedla, že před osmi měsíci měla velké oslavy svého sňatku, a to včetně bohaté hostiny. Protože jídla bylo opravdu spoustu a všechno se nesnědlo, poprosila svou matku, aby zbytky darovala jedné charitativní organizaci. Matka měla své dceři slíbit pomoc, ale na charitu zbylé potraviny nedarovala. Místo toho si je ponechala a zamrazila je.

Za nějakou dobu se poté konala druhá svatba. Tu měla celou po organizační stránce zajišťovat opět matka obou dcer. Vše proběhlo hladce, ale dcery poté u podávaného občerstvení nabyly dojmu, že je s pokrmy něco v nepořádku.„Jídlo vypadalo strašidelně povědomě. Jako by bylo identické s tím, co jsem měla na své svatbě, až na to, že bylo trochu vysušenější a smutnější,“ uvedla první z dcer v příspěvku na sociální síti. Dodala, že matka jí poté přiznala, že servírované jídlo opravdu pocházelo z první svatby, která se konala o osm měsíců dřív. Po zjištění žena před konzumací starého jídla varovala svou sestru i některé hosty.

Příspěvek má nyní na sociální síti víc než 10 tisíc reakcí a v komentářích se uživatelé k tématu vyjadřují. Upozorňují hlavně na to, že rozmražené jídlo podávané na druhé svatbě mohlo být pro hosty velmi nebezpečné. „Nejde o to, že to bylo osm měsíců skladováno ve zmraženém stavu, ale jde o to, že to bůhvíjak dlouho leželo na švédském stole na svatbě a pak v matčině autě, než to zmrzlo. To je nejen nevkusné, ale i super nebezpečné," napsal jeden z uživatelů.

Londýnští vědci zkoumali evoluci masturbace prostřednictvím studia záznamů a jiných výzkumů, a to i těch historických. „Můžeme říci, že toto chování se vyskytovalo přibližně před 40 miliony let u společného předka všech opic a lidoopů. Není to tak, že by se nějaký druh jednoho dne probudil a začal to dělat. Je to prastará záležitost,“ říká Matilda Brindle, výzkumná pracovnice University College London a jedna z autorek studie.

Záznamy také pomohly objasnit i některé důvody, především však u samců. Tento přirozený proces se u samic totiž dříve příliš nezkoumal, proto je nyní pro výzkumníky z pohledu evoluce poměrně složité určit, co přesně masturbace u samic předků primátů znamenala.

Masturbace u samců podle studie zvyšuje šance na oplodnění jejich partnerky. Méně dominantní samci tak masturbovali proto, aby před pohlavním stykem zvýšili své vzrušení a samici pak oplodnili rychleji, než si například styku všimne dominantnější samec, který sex překazí. Zároveň také masturbace pomáhala samcům zbavit se starého spermatu, aby pro pohlavní styk měli kvalitnější genetický materiál anebo aby se zbavili přenosných infekcí pohlavního ústrojí.

Masturbace u samic by podle vědců také mohla souviset s oplodněním. I přes nedostatek dat se domnívají, že díky ní samice pravděpodobně mohly ovlivňovat, který samec je přivede do jiného stavu. Masturbací se totiž podle autorů studie vaginální prostředí stává přívětivější pro spermie vybraného partnera.

„Je to tak běžné chování v celé živočišné říši, že je naprosto nepochopitelné, že ho nikdo předtím nezkoumal. Masturbace je součást našeho zdravého repertoáru sexuálního chování,“ dodává Brindle.

Majitelé oblečení z denimu se snaží obecně prát méně, aby jejich kousky neztrácely tvar a barvu. „Jedna z nejhorších věcí, které můžete udělat s oděvem, pokud jde o jeho trvanlivost, je vyprat ho,“ uvedl pro server BBC Culture Mark Sumner, lektor udržitelné módy na univerzitě v britském Leedsu.

Potřebu často prát ale mnozí lidé přehodnocují nejen v zájmu udržování oblečení v dobrém stavu, ale i kvůli obavám o životní prostředí nebo rostoucí náklady na elektřinu. Jednou z možností je například vystavit své kousky UV záření, nebo je jen prostě vyvětrat. K tomu se kloní třeba Američanka Chelsea Harry. Ta volí převážně vlněné oblečení, které dříve nosila jen na turistiku. Po celém dni použité kousky ošacení jen vyvěsí a druhý den jej obleče znovu, uvedla pro BBC.

Snížení frekvence praní je sice ohleduplnější k přírodě, Mark Sumner ale připomíná, že není zastáncem naprostého zákazu klasického praní. „Nechceme, aby si lidé mysleli, že nemohou prát věci, protože tím ničí planetu,“ řekl BBC a připomíná důležitost tohoto úkonu ze zdravotních a hygienických důvodů.

Jak dále popsal pro britský server, nejlepší je najít rovnováhu. „Pokud vaše oblečení není cítit, neobtěžujte se s jeho praním,“ radí Sumner. Podle něj je dobré prát třeba na nižší teplotu nebo zvolit krátký cyklus praní, a to i bez použití pracího prášku.

„Opravdu se zajímám o udržitelnost, životní prostředí a hospodaření s přírodními zdroji. Ale také se zajímám o svůj čas,“ uvedla Chelsea Harry další z benefitů snížení frekvence praní. Její slova potvrzuje i Bryan Szabo, také zastánce „low wash“ přístupu. „Mám na práci jiné věci, musím třeba vyvenčit psa,“ doplnil.

„Před několika týdny jsem se rozhodl, že publikaci vrátím do knihovny, protože na ní bylo její razítko,“ řekl Jim Perry, manžel zesnulé vnučky McCormicka. Publikaci s názvem A History of the United States od autora Bensona Lossinga odnesl na recepci, kde si s ní zaměstnanci nejdříve nevěděli rady. „Až později mě napadlo, jestli to není jedna z původních knih v naší sbírce,“ uvedl ředitel knihovny.

Podle listu St. Helena Star by pokuta za vrácení knihy po 96 letech vyšla odhadem na 1 756 dolarů. Knihovna ale přestala zpozdné vybírat v roce 2019. Výtisk pochází ještě z doby, kdy byla instituce předplatitelskou knihovnou. V roce 1892 ji pak převzalo město a místní mohli jejích služeb využívat zdarma.

Vazba zůstala neporušená, třebaže se některé části knihy již rozpadaly. Publikaci nyní knihovna vystavila ve vitríně.