Pro svou generaci byl Palach hrdina, starší jeho čin nechápali

22. leden 2014

V lednu roku 1969 bylo Janu Šternovi šestnáct. Chodil na gymnázium v Praze a jak sám říká, události spojené se smrtí Jana Palacha a s tím, co následovalo, ho ovlivnily na celý život.

„Dodnes mě šokuje, jak rychle se to vzepjetí ve společnosti a ochota lidí bojovat za demokratizační procesy ztratily. Dodnes přemýšlím nad tím, jak je možné, že se tak rychle vzedme vlna odhodlání a jak rychle potom lidi zalezou zpátky. Viděl jsem to na spolužácích, na profesorech ve škole a nakonec to člověk pozná i sám na sobě,“ popisuje pamětník historických událostí Jan Štern.

V rozjitřené době na konci 60. let prý bylo běžné, že se šestnáctiletí školáci denně bavili o politické situaci a o případných možnostech, jak se občansky angažovat. „Studenti ale pochopitelně tvořili výjimečnou skupinu. Nemluvím o starších lidech, o našich rodičích. To se ukázalo už v srpnu v roce 1968. Někteří Češi sice vyrazili do ulic bojovat proti tankům, ale hodně jich vyrazilo do samoobsluh nakupovat konzervy, aby se předzásobili na případný nedostatek potravin,“ dodává Jan Štern.

Podobné to prý bylo i s vnímáním činu Jana Palacha. Zatímco většina mladých lidí a studentů jeho čin chápala a vnímala Palacha jako hrdinu, hodně starších lidí nedokázalo pochopit, proč si Palach vůbec vzal život.

Poslechněte si celý rozhovor s Janem Šternem.

Spustit audio