Proč je Mars červený? Podle nové studie je to díky vodě

Udržet se v pohybu během horkého počasí může být náročné. I to je jeden z důvodů, proč mají hráči na letošním Mistrovství světa ve fotbale v USA, Kanadě a Mexiku navíc kontroverzní přestávky na občerstvení, a to vždy po 22 minutách každého poločasu. Vzhledem k tomu, že letošní léto kvůli silnému meteorologickému jevu El Niño přináší rekordní teploty, je sportování venku náročnější než obvykle.

Britská BBC proto přináší pár rad, jak sportovat v horkém počasí. Pokud je to možné, vyplatí se přesunout pohyb na ráno nebo večer, kdy jsou teploty nižší. Lze také volit dobu, kdy je prostor pro cvičení ve stínu, nikoli na přímém slunci. „Rozdíl oproti teplotě vzduchu na slunci může být až 12–15 °C,“ říká Ollie Jay, ředitel Centra pro výzkum horka a zdraví na Universitě v Sydney.

Důležitou roli hraje také vlhkost vzduchu. Hlavním způsobem, jak tělo ztrácí teplo, je odpařování potu z pokožky, což pomáhá snižovat tělesnou teplotu. Ve vlhkých podmínkách je však tento proces narušen, protože odpařování, které tělo ochlazuje, se snižuje. Při vysokých teplotách bývá nutné zkrátit dobu cvičení a častěji zařazovat přestávky. „Někdy je kratší ranní procházka nebo lehký pohyb uvnitř bezpečnější a realističtější než snaha striktně dodržovat stejnou rutinu,“ uvádí Christian García-Witulski, epidemiolog zaměřený na životní prostředí a životní styl z Papežské katolické univerzity v Argentině.

Postupné zvyšování pohybu v horkém počasí však tělu umožňuje, aby si na něj zvyklo. Tento proces se nazývá tepelná aklimatizace. Podle Rebeccy Stearns, kinezioložky z Korey Stringer Institute na Univerzitě v Connecticutu, obecně platí, že po sedmi až čtrnácti dnech pravidelného cvičení v horku klesne klidová tělesná teplota, zvýší se míra pocení a zvětší se objem krevní plazmy. „Krev je nakonec to, co dokáže v horku zásobovat a podporovat všechny tyto fyziologické funkce,“ zdůrazňuje.

CNN připomíná, že dospělí jedinci by měli týdně absolvovat alespoň 150 minut pohybové aktivity o střední intenzitě. Ta může zahrnovat cvičení, jako je rychlá chůze, jízda na kole, basketbal nebo plavání, ale také náročnější domácí práce, jako je sekání trávníku či vysávání – tyto činnosti se označují jako funkční fitness.

García-Witulski a jeho kolegové v nedávném výzkumu ale varovali, že rostoucí teploty způsobené změnou klimatu by mohly zapříčinit, že se lidé budou v horku méně hýbat. To by mohlo do roku 2050 vést k odhadovaným 470 000 až 700 000 předčasným úmrtím ročně.

Živiny z krmiva pro ryby se zde vylučují přímo do pobřežních vod. Podle analýzy institutu Sunstone norská akvakultura v roce 2025 vyprodukovala 75 000 tun dusíku, 13 000 tun fosforu a 360 000 tun organického uhlíku.

Zpráva dál uvádí, že množství vypuštěných živin odpovídá obsahu v nečištěných splašcích od milionů lidí – u dusíku jde o ekvivalent odpadních vod 17,2 milionu obyvatel, u fosforu 20 milionů a u organického uhlíku dokonce 30 milionů lidí. Tento stav vyvolává obavy z ničivého přemnožení řas.

„Norsko je malá země s pouhými 5,5 milionu obyvatel, znečištění z vodních farem je ale z hlediska těchto tří živin třikrát až pětkrát vyšší, než vyprodukuje samotná populace státu,“ uvedla pro deník Guardian Alexandra Pires Duro, datová analytička ze společnosti Sunstone a autorka zprávy. „Výkaly, nesnědené krmivo, moč – to vše končí ve vodě.“

Web Euronews připomíná, že losos patří vedle tuňáka mezi nejkonzumovanější ryby v Evropě. Podle zprávy o trhu s rybami v EU za rok 2025 snědl loni průměrný Evropan 2,39 kilogramu lososa. Většina těchto ryb však nepochází z volné přírody. Ačkoli se v některých zemích díky cíleným opatřením daří lososy vracet do řek a potoků, po letech nadměrného rybolovu zůstávají volně žijící populace v Evropě oslabené.

Ryby jsou na farmách krmeny granulemi bohatými na živiny v otevřených síťových sádkách, kde se chovají pro lidskou spotřebu. Výzkumníci zjistili, že spotřeba krmiva se během šesti let v Norsku zvýšila o 14,6 procenta, což odpovídá expanzi celého odvětví. V roce 2025 norská akvakultura vypustila do pobřežních vod tolik živin, kolik by obsahovaly nečištěné odpadní vody země o velikosti Austrálie.

V samostatné analýze autoři zprávy zjistili, že problém zhoršují sezonní výkyvy – zátěž živinami je nejvyšší v letních měsících, kdy je ekosystémy dokážou nejhůře vstřebat.

Rybí kal plný živin může působit jako hnojivo pro fytoplankton a vést k ničivému přemnožení řas, které vyčerpávají hladinu kyslíku. Fjordy jsou vůči těmto vlivům obzvláště zranitelné, protože jde o částečně uzavřené vodní plochy, což umožňuje větší hromadění živin. Zároveň v nich už kvůli globálnímu oteplování klesá hladina kyslíku.

Krister Hoaas, vedoucí oddělení pro styk s veřejností v Norské federaci mořských plodů, který zastupuje oborové asociace, uvedl, že odvětví neustále pracuje na tom, aby jeho ekologická stopa byla co nejmenší. „Je důležité rozlišovat mezi současným provozem a otázkami ohledně budoucího růstu,“ upozornil. Institut pro mořský výzkum podle něj jasně uvádí, že současná produkce se bezpečně drží v mezích únosnosti přírody.

Francouzští rodiče se podle Goldman kdysi pyšnili tím, že nedovolují dětem, aby zasahovaly do jejich životů. Studie zkoumající, kolik času tráví rodiče v deseti různých zemích péčí o děti, zjistila, že Francie byla jedinou zemí, která mezi lety 1965 a 2012 zaznamenala čistý pokles. Jak řekl listu New York Times sociolog Romain Delès: „Když se vám narodí dítě, první věc, kterou chcete, je, aby ty první tři měsíce utekly jako voda, dítě mohlo jít do jeslí a vy jste získali zpět svůj starý život. To je velmi francouzský způsob uvažování.“

Tento odtažitý model rodičovství byl kdysi vzorem pro Američany. S lehkou závistí vzhlíželi ke kultuře, která podporovala určitý odstup před okamžitým naplňováním potřeb dítěte, umisťování dětí do jeslí už od dvou a půl měsíce věku a kladla důraz na stravování, díky němuž se děti v jeslích učily jíst tříchodová jídla jako dospělí. To vše navíc z velké části financoval stát.

Taková bezstarostnost se nyní zdá být minulostí. Jak řekla Goldman v rozhovoru pro deník Le Figaro, posledních deset let přineslo radikální transformaci francouzských výchovných návyků. Vina podle psychoterapeutky leží na americkém stylu pozitivního rodičovství.

Zastánci této výchovy obviňují Goldman z vytváření kultury strachu. Její metody je natolik znepokojily, že se jim rozhodli čelit i oficiální cestou. Když loni příslušná komise sestavovala nový dokument pro profesionální pečovatele s názvem „Národní standardy pro péči v raném dětství“, zařadili do něj experti doložku znějící: „Pokud dítě nedodržuje pravidla, hranice nebo zákazy, tresty jsou zákonem zakázány; je to kontraproduktivní a dítěti to škodí.“ Podle jednoho z expertů bylo toto doporučení vypracováno speciálně v reakci na Goldman.

Téma hranic, trestů a laskavé výchovy, které v současnosti rozděluje francouzskou společnost, silně rezonuje i v českém prostředí. Jsou „time-outy“ a izolace nezbytným nástrojem k usměrnění dětí, nebo spíše slepou uličkou, která poškozuje vzájemnou důvěru? Těmto a dalším rodinným tématům se věnuje magazín pro aktivní rodiče Houpačky na stanici Radio Wave.

Opačný pohled, než jaký nabízí francouzská psycholožka Caroline Goldman, rozebírá v jedné z nedávných epizod psychoterapeutka Barbora Jakobsen. Ta připomíná, že „tresty všechno kazí“ a nejdůležitějším výchovným nástrojem zůstává bezpečný a blízký vztah. Další diskuze o tom, jak nás formuje výchova, i rozhovory s odborníky a lékaři o úskalích současného rodičovství si můžete poslechnout na našem webu.

Databázi s názvem Think Family (Mysli na rodinu) spustila v roce 2016 bristolská městská rada společně s regionální policií. Citlivé informace obsahovaly mimo jiné policejní zprávy, dokumenty o bytové situaci, záznamy o duševním zdraví, informace o těhotenství mladistvých, ale i účast v kurzech pro rodiče nebo informace o bezplatných školních obědech. Na základě těchto dat vytvořili úředníci modely strojového učení, které přidělovaly skóre tisícům dospělých a dětí. Investigativu o případu nyní zveřejnil časopis Wired.

Způsob, jakým policie prediktivní nástroje vyvíjela a používala, nebyl veřejnosti vždy jasný. Podezření pojal například John Pegram, šéf místní skupiny, která si dala za cíl dohlížet na odpovědnost policie v Bristolu. O aplikaci pro správu pachatelů slyšel poprvé až v roce 2023, tedy dlouhé roky po jejím vzniku. Když se o ní dozvěděl, začal mít podezření, že v databázi sám figuruje.

Počátkem roku 2024 podal žádost, aby zjistil, jak policie jeho data využívá. Strážci zákona to odmítli sdělit. O několik měsíců později, když už si Pegram najal právníky, policie potvrdila, že v aplikaci vedený je, odmítla ale sdělit podrobnosti. Pegram nevěděl, zda ho algoritmus obodoval, jaké skóre mohl mít, ani jak by mohlo ovlivnit jeho případné jednání s úřady.

Magazín WIRED ve spolupráci s neziskovou redakcí Liberty Investigates, organizací Bristol Cable a sítí Lighthouse Reports získal na základě žádostí o svobodný přístup k informacím stovky stran dokumentů. Z nich sestavil dosud nejucelenější obrázek o regionálním experimentu britské policie se sběrem dat a prediktivní analytikou.

Ukazuje v něm, že i přes prokazatelná selhání – jako bylo zjištění, že model předvídající vloupání se mýlil v devíti z deseti případů, nebo fakt, že k systémům chyběly zdrojové kódy i řádné testování rasové zaujatosti – britské úřady ve svém úsilí nepolevují. Naopak, tamní vláda nedávno podpořila částkou 75 milionů liber (v přepočtu zhruba 2,2 miliardy korun) vznik organizace PoliceAI, která má podobné nástroje na předvídání zločinu rozšířit po celé zemi.

V Evropské unii jsou podobné praktiky přísně zakázány. Akt o umělé inteligenci (AI Act) totiž technologie, které využívají sociální bodování občanů, plošné vytěžování fotografií z internetu nebo rozpoznávání emocí na pracovišti a ve školách, plošně zakazuje. Tyto postupy spadají do kategorie takzvaného nepřijatelného rizika a jejich provozování je v Evropě protiprávní od února 2025.

Nad západní částí kontinentu se usadila takzvaná tlaková poklice, která na místě uvěznila teplý vzduch proudící z jihovýchodu. Jasná obloha bez mraků pak umožnila slunci vyhnat teploty do rekordních výšin, píše britský magazín Economist.

V Česku padaly teplotní rekordy dva dny po sobě. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Francie 24. června zaznamenala vůbec nejteplejší den ve své historii s vyhlášeným červeným varováním pro 58 departementů. Podobně kritická situace byla desítkách italských měst, v Británii a teplotní rekordy padly i v Německu. Napříč kontinentem se kvůli extrémním podmínkám zavírají školy, ruší vlakové spoje a elektrické sítě čelí enormnímu náporu.

Co způsobuje, že jinak poměrně běžný meteorologický vzorec vede k tak výjimečnému horku? Změna klimatu hnaná emisemi skleníkových plynů. Rychlé vyhodnocení, které provedlo konsorcium vědců ClimaMeter z francouzského Institutu Pierra-Simona Laplace, naznačuje, že v důsledku klimatických změn je aktuální vlna veder o 2 až 4 °C horší, než jaká by za stejných meteorologických podmínek panovala ve druhé polovině 20. století.

Diskuse o globálním oteplování obvykle zdůrazňují dopady na chudé státy a země se středními příjmy v nižších zeměpisných šířkách. To je namístě. Klimatické extrémy, které tyto oblasti zažívají, jsou horší a lidé, kteří v nich žijí, mají méně prostředků nezbytných k adaptaci – nebo nemají vůbec žádné. Nedávné vlny veder v Asii byly děsivé. Vyšší zeměpisné šířky se však oteplují rychleji. Teplota v Evropě stoupá o 0,56 °C za desetiletí, což představuje dvojnásobek celosvětového průměru a nejrychlejší tempo ze všech kontinentů.

Důvodem je především základní princip změny klimatu. Za jinak stejných podmínek dochází k většímu oteplování na pólech než v tropech. Děje se tak zčásti proto, že póly přicházejí s oteplováním planety o led, který odráží sluneční světlo. Geografický střed Evropy, který leží nedaleko litevského Vilniusu zhruba na 55. stupni severní šířky, je k pólu blíže než střed kteréhokoli jiného obydleného kontinentu. Roli hraje také relativně čistý evropský vzduch, který propouští k zemskému povrchu více hřejivého slunečního svitu.

Zdravotní dopady budou hrozivé. Během extrémních veder v roce 2003 zemřelo v 16 evropských zemích v souvislosti s vysokými teplotami přes 70 000 lidí. V roce 2022 – tehdy nejteplejším evropském létě v historii měření – to bylo více než 60 000 obětí ve 35 zemích. Evropa se nicméně ve schopnosti se chránit zlepšuje. Studie Elisy Gallové z Barcelonského institutu pro globální zdraví a jejích kolegů publikovaná v roce 2024 odhaduje, že bez zavedených adaptačních opatření by se počet obětí v roce 2023 pohyboval kolem 90 000 a úmrtnost mezi lidmi nad 80 let by byla dvojnásobná.

Rozmach umělé inteligence začíná pociťovat i běžný zákazník. Apple a Microsoft oznámily výrazné zdražení části svých zařízení, protože prudce rostou ceny paměťových čipů. Ty se používají nejen v počítačích, tabletech nebo herních konzolích, ale ve velkém je teď nakupují také firmy budující datová centra pro umělou inteligenci, informuje o tom server Euronews.

Některé notebooky a tablety zdraží téměř o 20 procent. Firma uvedla, že elektronický průmysl čelí „bezprecedentní výzvě“ a že tak rychlý růst cen komponent dosud nezažila. Podle BBC například MacBook Pro s úložištěm 1 terabajt v americkém obchodě Applu zdražil z 1699 na 1999 dolarů. Dražší bude i MacBook Air, iPad Pro nebo iPad Air. Analytici navíc očekávají, že později letos mohou zdražit také iPhony, hlavně modely Pro a Pro Max.

Podobný krok oznámil Microsoft u konzolí Xbox. Od srpna zvýší jejich ceny o 100 až 150 dolarů. V USA má základní Xbox Series S stát 499 dolarů, zatímco výkonnější Series X může vyjít až na 800 dolarů. Ve srovnání s loňskem tak budou některé konzole dražší až o desítky procent. Model s úložištěm 2 terabajty má navíc skončit.

Důvodem je podle firem krize na trhu s komponenty. Cena pamětí a úložišť se už více než zdvojnásobila a Microsoft očekává, že do konce roku 2027 může vzrůst na dvojnásobek znovu.

Ceny v posledních měsících zvýšily také Sony a Nintendo, i v tomto případě za zdražení může umělá inteligence.

Jak píše server PlayFront, podle uniklých popisů má GTA 6 nabídnout největší a nejbohatší otevřený svět, jaký kdy Rockstar vytvořil. Hráči se mají pohybovat po fiktivním státě Leonida. Každá část mapy má být navržená tak, aby působila živěji a realističtěji než v předchozích dílech.

Jednou z hlavních novinek má být systém dvou protagonistů, Jasona a Lucia. Hráči mezi nimi budou moci během misí a loupeží v reálném čase přepínat, píše server Vice. Podle popisu KaBumu má jít o první kriminální pár v historii série.

 Výrazně propracovanější má být také chování postav, které samotní hráči neovládají. NPC´s mají být specifické obzvlášť dynamickým chováním založeném na pokročilé umělé inteligenci. Systém má připomínat evoluci mechanismů známých z Red Dead Redemption 2.

Hra má využívat novou verzi enginu RAGE, pokročilý ray tracing, inovativnější osvětlení nebo dynamické počasí. Právě změny počasí mají podle popisů ovlivňovat nejen atmosféru, ale i fyziku a samotnou hratelnost.

Zvláštní pozornost vzbudily informace o verzi pro PS5 Pro. KaBum tvrdí, že GTA 6 nabídne na výkonnější konzoli stabilnější snímkovou frekvenci, vyšší rozlišení a optimalizaci navrženou přímo pro hardware PS5 Pro.

Autoři článků ale upozorňují, že informace zatím nejsou oficiálně potvrzené Rockstarem ani PlayStationem. Americký Amazon tyto detaily na své stránce v době psaní neuváděl a není vyloučené, že mohlo jít o omylem zveřejněný text. Do oficiálního potvrzení je tak namístě brát všechny informace s rezervou.

Zákaz pití alkoholu na veřejnosti má podle BBC v Paříži platit od pátečního poledne do sobotních sedmi hodin ráno a potom znovu ve stejném čase od soboty do neděle. Omezen bude také prodej alkoholu s sebou. Restaurace a licencované bary dostaly z opatření výjimku.

Zdravotní pohotovost je podle francouzských úřadů na nejvyšším stupni a snaží se v současné situaci co nejvíce posílit nemocniční personál. Snaží se zajistit dostatek pomoci ohroženým skupinám obyvatelstva. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Ristová ale upozornila, že horko nepředstavuje riziko jen pro seniory. Podle ní přibývá i případů srdeční zástavy u mladších lidí. Pařížská záchranná služba zaznamenala během jediného dne čtyřikrát více srdečních zástav než obvykle.

Před podceňováním veder varoval také pařížský starosta Emmanuel Grégoire. Kritizoval mimo jiné lidi, kteří i v extrémním horku sportují. „Není dobré si myslet, že zrovna nám se nemůže nic stát,“ řekl. Připomněl, že dát si na pár dní pauzu od běhání nebo cvičení je v takové situaci minimálně rozumné.

Kvůli nesnesitelným teplotám v pařížských bytech lidé dokonce raději tráví noci v parcích. Jak píše server Euronews, do parku Buttes-Chaumont přicházeli lidé s dekami, houpacími sítěmi i nafukovacími matracemi. „Dnes večer už to tu vypadá skoro jako normální hotel,“ řekla Camille Arregunová, která do parku přišla s dítětem. Další lidé říkali, že spaní pod širým nebem je snesitelnější než noc v rozpáleném bytě.

Vlna veder v posledních dnech zasáhla Španělsko, Británii i Francii a podle meteorologů se přesouvá dál na východ. Německo i Česko varují před extrémními teplotami, v Německu, Itálii i u nás mohou teploty v příštích dnech vystoupat až ke 40 stupňům Celsia.

Tématem se zabývá britská veřejnoprávní stanice BBC. Vzestup Šebestiána jako symbolu trasuje až do období renesance. Tehdy začali významní umělci, například Sandro Botticelli nebo El Greco, zobrazovat tělo římského vojáka probodnuté šípem s „podmanivým homoerotickým podtextem“. Daniela Fountaina z Exeterské univerzity říká, že právě tyto šípy vnímají historici umění jako falický „symbol sexu a queer identity“.

V období renesance byl postoj k homosexualitě mnohem méně tolerantní než dnes. Umělecká ztvárnění Šebestiánova štíhlého těla stala módním trendem a jsou fascinujícím způsobem dvojznačná, píše BBC. Podobně jako Michelangelova socha Davida z 16. století, která ztělesňovala ideál mužské krásy, sloužily obrazy tohoto krásného, pronásledovaného světce jako přijatelný prostředek pro vyjádření homosexuální touhy.

Ředitelka muzea v Manchesteru Clare Barlow nicméně podotýká, že není jisté, jestli šlo o záměr umělce, anebo jestli jde jen o výklad diváků. Může ale podle ní jít o kombinaci obojího.

Vliv měl mučedník z dob antiky i ve 20. století. Například v roce 1976 jeho příběh ztvárnil režisér Derek Jarman ve filmu Sebastian. Šebestián se stal tak symbolem statečnosti pro generaci, kterou zasáhl AIDS, píše web britského listu The Observer. Odkaz přetrvává i do dnešních dob. Před čtyřmi lety Šebestiána zobrazil umělec Gary Wielbinski v rámci show v londýnské Residence Gallery.