Producentka Enchanted Lands: Self-promo je proti mojí přirozenosti

28. prosinec 2017
Enchanted Lands

Řada koncertů, dvě nominace na ceny Vinyla za debutové album Feed Goals a spousta zářezů v globální blogosféře věnované experimentální hudbě. Debutující producentce Báře Polcerové alias Enchanted Lands se poslední půlrok daří proměňovat jednu šanci za druhou.

Sama ale tvrdí, že její ambientní kouzla vznikají hlavně dílem náhody či zvukové juxtapozice. Na co odkazuje název její desky a kdo je její nejoblíbenější tuzemský producent?

Z jakého hudebního prostředí pocházíš?
Já jsem odchovaná na kytarách. Pocházím z Nového Jičína na severní Moravě, kde byla vždy silná hardcoreová scéna. V pozdních náctiletých letech jsem ale pozvolně přešla na elektroniku a pak na experimentální hudbu. U té jsem pak nakonec i zůstala.

Promítlo se to později i do tvé tvorby?
To bych asi úplně neřekla, ale puberta s hardcorem mě určitě naučila DIY přístupu. Mám ráda špinavější hudbu.

Jak bys formálně charakterizovala svou hudbu: jde z tvého pohledu o skladby, koláže, nebo improvizace?
Nejlépe to asi charakterizuje kombinace koláže a improvizace. Většinou tracky vznikají sešitím různých domácích jamů. Ty pak naživo nahraji v programu Max MSP, což je trošku nekonvenční metoda, a člověk pak nemůže upravovat tolik detailů. Je to nakonec hodně improvizované. Devadesát devět procent věcí, které dělám, vznikají úplnou náhodou. Určitě to není nějak pedantsky promyšlené.

Album Feed Goals je tvojí prvotinou pod pseudonymem Enchanted Lands. Jak dlouho deska vznikala?
Zhruba dva až tři měsíce. Odehrála jsem během čtvrt roku docela dost koncertů. Pak přišlo léto a já si řekla, že už jsem celkem připravená, a vrhla se na to. Šlo to rychle.

Enchanted Lands – Feed Goals

Producentka Zora Jones se netají tím, že než vydala svou první nahrávku, měla v šuplíku hotovou stovku tracků. Z kolika jsi vybírala ty?
Toho „odpadu“ jsem moc neměla. Některé vrstvy jsem vzala i ze živých hraní, o to to bylo jednodušší.

Pozoruhodné nejsou jen samotné písně, ale i jejich názvy. Působí podobně impresionisticky a prchavě jako skladby z loňské desky producenta dné. Mění se v procesu pracovní názvy, nebo pracuješ od začátku s jejich finální podobou?
Přiznám se, že je vybírám až úplně na konec. Na albu tak najdete i názvy, které jsem vzala třeba z popisků na Instagramu. I proto se deska jmenuje Feed Goals.

Deska Feed Goals je ovlivněna fenoménem ASMR, při němž subjekty zažívají fyzicky příjemné stavy způsobené šeptáním a dalšími jemnými zvuky. Co tě na něm fascinuje a jaká je tvoje zkušenost?
Se mnou to upřímně nic zvláštního nedělá. Dozvěděla jsem se o ASMR celkem pozdě a přišlo mi to celkem k smíchu. Na druhou stranu, mám pro to určitou slabost. Něžné hlásky korejských slečen mají v sobě něco tajemného. Funguje to navíc docela dobře, když se překryjí efekty.

ASMR zvuky použité na desce jsou tedy spíš tvoje práce, nebo samply?
Je to zhruba půl na půl, kombinace ripovaných YouTube videí a podomácku nahraných zvuků, např. mačkání papíru nebo ťukání na rozladěnou harfu. Zatím se zdráhám používat svůj hlas. Přijde mi to hodně intimní a trošku se stydím.

Debut vyšel na pražském kazetovém labelu Genot Centre. Jaký je tvůj vztah k tomuto hudebnímu nosiči?
Jak už jsem mluvila o svém kytarovém mládí, tíhnu k DIY estetice a subkulturám. Kazety k tomu patří a navíc je mám hrozně ráda i jako objekty.

Bylo právě tohle důvodem, proč ses rozhodla pro Genot Centre?
Spíš jde o to, že lidi okolo Genot Centre jsou moje druhá rodina. Jinde by to asi nešlo.

Vizuálně tvou desku podpořili i výtvarníci Lukáš Prokop nebo Kristýna Kulíková. Vybrala sis je ke spolupráci sama?
S Lukášem už jsem spolupracovala dřív, dělal nám vizuály pro jeden obskurní MIDI projekt, který mám se svým partnerem Wimem. On byl pro teaser jasná volba a v jediné minutě vystihl přesně to, co jsem chtěla. To stejné, co se týče Kristýny. Myslím, že tu nikdo nedělá lepší fonty než ona.

Minulý týden byly oznámeny nominace na hudební ceny Vinyla, kde jsi nominovaná hned ve dvou kategoriích (Deska a Objev roku). Jaký je tvůj názor na podobná ocenění z pohledu umělce?
Je trošku proti mojí přirozenosti se nějak sama propagovat. Přišlo mi, že stojím trošku mimo scény. Hodně mě překvapilo, že se o mojí desce začalo po jejím vydání psát, za čímž stojí určitě spousta práce Ondřeje Lasáka (spoluzakladatel Genot Centre). Určitě mě to potěšilo, ale extra důležitost tomu nepřikládám. Nicméně skutečnost, že si tě někdo všimne, je to nejlepší, co se hudebníkovi může stát, obzvlášť tomu začínajícímu. Začala jsem tvořit zhruba před rokem, proto jsem za to vážně ráda.

Jak je na tom podle tebe momentálně česká ambientní, potažmo experimentální scéna?
Určitě dobře. Zmínila bych ještě labely Red for Colour Blind nebo Baba Vanga, které vydávají skvělé věci. Pak platforma BCAA Gallery a s ní spjatý kolektiv ReaperDeathSealCorporation nebo DDJská crew Blazing Bullets. David Střeleček alias eva01 je mým momentálně asi nejoblíbenějším českým hudebníkem. Dějí se čím dál tím zajímavější věci, i když možná trošku pod povrchem.

Spustit audio
autor: Jan Macháček